Králové léta

Kdo z nás někdy v období dospívání netoužil po tom sbalit si svých pět švestek a zmizet někam, kde nás už otravní rodičové nikdy nenajdou? A tihle tři kluci to opravdu zrealizovali. Byly tam dost nepravděpodobné a nedůvěryhodné chvilky, humor byl spíše decentní a docela zvláštní, ale jako jednohubka je to fajn. Nejvíc mne pobavila postava Biaggia, s tou si tvůrci opravdu vyhráli - opravdu jedinečně napsaná persona! Celé je to tak trochu naivní a nejkrásnější a nejzapamatovatelnější jsou na tom pravděpodobně téměř až dokumentární záběry přírody. Přes unikátnost tohoto filmu musím ale nadělit tři hvězdičky, protože mě to zkrátka nijak zvlášť nenadchlo a brzy zapomenu, že jsem něco takového vůbec viděla. (24.11.2014)

Přesně ten typ filmů, co teď hodně letí. Nezávislé vážné komedie, které si plynou ve svém poklidném tempu, nemusí se každému zamlouvat, ale většinou asi až tak moc nevadí. Sranda to moc není, pokud se chcete opravdu zasmát, ale má to svoje kouzlo. Tohle je zrovna určitá snaha jít proti dospělým trochu jinou cestou. Ten film je dobrý, je nápaditý, má zajímavé scény, zajímavé postavy, Biaggio je naprosto výborný. Není to moc velká sranda, je to celkem vážné, ale líbí se mi filmy, které dokáží spojit dnešní svět s přírodou a nevyznívá to jako zbytečná agitace. (09.02.2014)

Krásný maloměstský komorní film, s ne příliš snaživými hereckými výkony, ale skvělou atmosférou. Letní prázdniny a sociální tlak dospívání si žádá svoje úniky. A pro každého jinak velké, jak mírou úniku, tak mírou poznání. Zápletka není moc kreativní, ale námět je sympatický, zpracování krásně melancholické, a každý si v tom najde to svoje - přátele, rodinu, zneuznané romance, velké a nenaplněné sny, jenž nám i přes to dokáží něco přinést. Rád bych dal plný počet, ale nemohu, protože přes všechen půvab lze pořád vidět, že to mohlo jít lépe, hlouběji. Ale i tak obsahuje některé geniální scény (jak prostřihy bezstarostného dovádění uprostřed, tak třeba takové krátké příklady jako závěrečné setkání ve výtahu, jenž bylo naprosto odpovídající, nebo závěrečný pozdrav v autech...). Kings of Summer jsou taková malá, melancholická, sympatická věc. (16.11.2013)

Úplně si nemyslím, že by teenageři 21. století ve snaze uniknout z rodičovského područí museli nutně stavět chýše z větví a lovit divou zvěř, ale dejme tomu. Má to pěkný poetický scény, ale taky pár hluchých míst, případně jim tu jejich fajnovou partičku rozesere tuctová bloncka. Pak nastupuje druhá dějová linka pátrajících rodičů, která nabízí poměrně slušnou zábavu a to nakonec film vytahuje do lehkýho nadprůměru. (22.09.2017)

Odchází mi přítel. Stojím na bahnitém břehu řeky Styx a sleduji jak se Cháronova loďka za vrzání vesel pomalu vzdaluje v mlhách. Ještě vidím jeho siluetu i ten typický úsměv co jsem měl tak rád, ale už je vlastně pryč... Obolos již byl převozníkovi zaplacen. Nejde dělat vůbec nic. Nic!!! V duši mám bolest a tak jsem si řekl, že milý film o přátelství, o partě kamarádů v lese označený dokonce jako komedie bude to pravé. Koneckonců tu leckdo nešetřil superlativy a padlo zde i přirovnání k mému milovanému Malickovi. Očekávaje od filmu asi něco víc jsem si jej pustil. Film je točen v amerických reáliích  a tomu odpovídá i samo vyprávění. Pochybuji, že Amíci znají čundry jaké jsme my zažili za totatlity. Celá příroda patřila jen nám, lesy nebyli ničí a nikdo vás z nich nevyháněl pomocí dronů s termovizí. Mohl přijít hajný, ale když viděl, že se chováte jak máte, chvilku pokecal, zakouřil a šel dál. Případně doporučil další místo s pěknou zátokou či skaliskem. Hoši z filmu si žití v lese vzali po americku. Tedy když už, tak s barákem. Ale i tak v tom mile zaznělo to rebelství mládí a puberty, kdy se z milovaných rodičů najednou stávají trapní exoti se kterými opravdu nejde žít pod jednou střechou. Jenže většina rebélií vydrží jen tak dlouho dokud nedojdou zdroje a v případě nezkušených zálesáků nucených chodit pro potraviny do nedalekého KFC zdroje dochází setsakramentsky rychle. když pak někoho napadne prozradit ono tajemné místo dívkám, věděl jsem, že k závěrečným titulkům už nebude mnoho minut. Nevím jestli to bylo mou fakt mizernou náladou, nebo podivnými dialogy a hodně zvláštní místy až strašidelnou postavou Biaggia. Zkrátka balzám jež jsem ve filmu hledal jsem nenalezl. A možná je to nakonec dobře, aspoň že mně k tomu všemu ještě nerozsekal film. Dávám tedy jen za 2 hadí uštknutí. * * (12.08.2023)