Kráľovstvo krivých zrkadiel

Neviem, kto je viac nesympatický, či štyria kráľovskí záporáci alebo dvojičky v hlavných detských úlohách. Každpopádne trochu podivná Rouova rozprávka s lacným výchovným posolstvom, aj keď typické Rouvove znaky, aké poznáme z jeho ďalších rozprávok, tu prítomné sú - zvieratá, reverzné triky, zrýchlené pohyby, potvory od výmyslu sveta. Chýbajú ale vtipné hlášky a ani príbeh nie je ktoviečo. Našťastie, kratšia stopáž a dobrodružný dej sa starajú o to, že aspoň nuda na (krivé) zrkadlo nezaklope...väčšinou. A tunajší divák sa aspoň pousmeje, na čo sa dali nalákať deti v 60. rokoch v krajine, kde zajtra znamenalo včera - na lekvár a malinovku. (26.12.2022)

Původní ČST dabing jsem nesehnal (kavárenské svině z ČT09 ho odmítají odvysílat) a dabingem od Uranie jsem si nechtěl kazit požitek z filmu, proto jsem se rozhodl shlédnout jej s dabingem z Markízy a následně jsem našel i původní slovenský kinodabing. Výrazným pozitivem jsou zejména barvité kostýmy, masky i lokace, alegorické zobrazení postav, minimum zpívaných pasáží (obě jsou krátké a ta závěrečná Vlajka je povedená a správně budovatelská) a především roztomilá dvojčata Jukinovy, jimž sluší i pážecí uniforma. Zajímavá je též scéna, kdy se ti tři gauneři snaží vzájemně otrávit. Negativem jsou mnohé nedořešené a řádně neobjasněné situace, např. proč se po osvobození Hurda všichni padouši proměnili ve zvířata, jež představovala jejich jména pozpátku nebo poněkud urychlený závěr, jemuž předcházela zbytečně zdlouhavá pětiminutová honička v kočárech. Rovněž je nelogické, že Olja a Ajlo považují za přítele a riskují život pro někoho, koho zahlédly jen pár vteřin a prakticky nic o něm nevědí. Taktéž postrádám nějaké to rozloučení s Ajlou a návratem zpět, namísto toho hned po vítězné písni se Olja octne sama zpět ve svém bytě. Pohádka je každopádně nadprůměrná a i když má zjevné nedostatky, rozhodně nemám problém shlédnout ji opakovaně. Jelikož jsem nikdy dřív tuto pohádku neviděl, nemohla u mě zafungovat nostalgie, přesto zasloužené lepší 3 * uděluji filmu, čtvrtá hvězda je pro Olgu a Táňu (veliká škoda, že jim nebylo umožněno pokračovat v herecké kariéře). 80% (02.05.2022)

Tvorcovia by si pravdepodobne nikdy neboli priznali, že voľne spracovali svojskú sovietsku alternatívu na slávny Wizard of OZ či Alicu v krajine zázrakov. Ich svet je architektonicky solídne načrtnutý a nezaostávajú ani trikové kreácie. Lenže i keď sa od malých detičiek nečakajú herecké extravýkony, určitý štandard pre výsledný produkt musia odviesť. Horšie je, keď sa k nim pridajú starší kolegovia a z vysnenej rozprávky je razom polo-paródia. Polo-paródia, našťastie s krátkym trvaním. (14.05.2014)

Tuto ruskou pohádku Alexandra Roua považuji za jedno z výtvarně nejzdařilejších děl 60. let, a to spolu s mnohem známějším Rouovým dílem „Mrazík“. Rovněž herecké výkony jsou znamenité, v roli žabího muže Abaže Arkadij Cinman, ledově chladné a panovačné Arbokap Lidie Vertinskaja a krutého králova pobočníka Cepuse Andrej Fajt. Dětské role tu hrají sestry-dvojčata Alo a Ola, které může divák krátce zahlédnout i v Mrazíkovi, jak sbírají houby. Mají tu sice pionýrské šátky a v závěru spolu s osvobozeným chlapcem Hurdem zpívají něco jako budovatelskou píseň, ale s odstupem času se to dá určitě odpustit. Je to vynikající filmové dílo, zejména po stránce výtvarných efektů, pro něž mám slabost... (04.10.2007)

OLA a ALO zachraňují říši pohádek. Jedna z pohádek, kterou mě potěšila televize JOJ na Vánoce myslím v roce 2008. Do té doby jsem pohádku neznal. Je to ruská klasika té doby. Je vidět, že kromě Mrazíka bylo více podobných pohádek, u nás se však propagoval hlavně Mrazík. Komu se ruská klasika líbí, jistě rád zkoukne i tuto pohádku. Je trochu budovatelská, ale v roce 1963 to v sovětské mašinérii asi jinak nešlo. (06.02.2011)