Božské torty od Markéty

Markéta mi tak moc nevadí, snesla bych ji, ale v kombinaci s Michalem přichází hromada "humoru", na který se nedá koukat. Dorty jsou...no, když porovnáme "Fabulous cakes" s "Božskými dorty od Markéty" a pak americký trh s takovými dorty a ten český, tak myslím, že to docela odpovídá... Každopádně dívat se nejdřív na originál a pak až na Markétu dost dobře nejde. (12.04.2014)

Opravdu mi nikdy žádný pořád o pečení nepřipadal tak nudný a nevýrazný. A proč jako Božské dorty?! Nic proti, ale Markéta by se měla podívat na slovenské či americké dorty. Co na nich ostatní vidí? Nejsou vůbec nějak extra velké, nápady taky za nic nestojí a to zpracování se mi nelíbí. A sama Markéta je nesympatická. Nelíbí se mi to. Tohle se nepovedlo, měli by to zrušit a najít jinou, lepší pekařku. Nic proti vkusu... (16.06.2013)

Božské dorty jsou super, jen ne ty od Markéty. Vedle jakékoliv americké verze různých dortových pořadů jsou dorty od Markéty opravdu jen amatérským počinem - od hlavní 'hvězdy' až po samotné výtvory. Navíc je fakt, že pořad je postaven na nesympatické Markétě a na tom že jí TV (vlastně FTV) Prima dohazuje lukrativní kšefty, tím pořad ztrácí na smysluplnosti. (01.04.2013)

Nerozumím dnešnímu trendu vytvářet z jídla věci. Udělat dort ve tvaru tramvaje, knížky, kufru? Hotový výtvor vám nezpůsobí sliny u pusy, když vidíte kolik cukru a barev na tohle "dílo" bylo použito. Místo modelíny je použit marcipán a fondán, chuťový zážitek nulový. Zároveň,když to vede paní Markéta, která na mě působí zkostnatěle. (05.11.2013)

Markétiny dorty jsou cokoli, jenom ne božské. Když pominu, že Markéta je hlavní hvězda pořadu, tudíž korpusy peče její plešatý parťák, kterého po celou dobu pořadů nezapomíná řádně peskovat za to, jaké je nemehlo a každou chvíli pronese onu památnou větu "To už si to rovnou můžu udělat sama.", Markéta je mi krajně nesympatická. Falešně cení své tesáky a neustále leze kameramanovi pomalu až na klín, aby si ji diváci náležitě užili. Přesto musím říct, že Markétiny božské dorty mě nikdy nezklamou, jakožto komediální vsuvka do unuděného a lehce ovíněného večera. Začíná to již u tak trochu kostrbatých objednávek dortů, kdy například s dcerou sáňkují a někdo přijede na skútru objednat si dort. Všimněte si, že Markéta do každého dortu dává srdíčko a vždy se přizpůsobí. Když peče dort pro hokejisty, prohlašuje, že už jako malá ráda bruslila na stadionu. Jestliže jí přijde objednávka od spisovatele, je jasné, že už jako malá chtěla být slavnou spisovatelkou. Nepamatuji si už, co prohlašovala v díle s Ještědem, ale vsadila bych se, že by z fleku mohla být Karlem Hubáčkem. Následuje hluboké zamyšlení, jak dort bude vypadat. Asi nejlepší nápad jsem zaznamenala v díle s knihovnou, kdy vítězoslavně zvolala "No tak když jsme v knihovně, napadá mě třeba kniha!". Tomuto bravurnímu nápadu nezbývalo než zatleskat. Co se týče samotných dortů, asi bych se styděla to ukazovat v televizi, ale to je o soudnosti jednotlivce. Líbí se mi, jak si Markéta poradí s každou nerovností dvaceticentimetrovou vrstvou krému, pak na to hodí tu hrůznou hmotu a začne celý dort opatlávat rukama a to v lepším případě, v tom horším začne svými umělými drápy vyrývat do oné hmoty ornamenty a monogramy a dorazí to takzvanou práškovou barvou. Ta ženská prostě neví, kdy přestat a podle toho to taky vypadá. (16.07.2015)