Réžia:
Jurij OzerovHudba:
Jurij LevitinHrajú:
Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (viac)Obsahy(1)
Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.
Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971)
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (84)
Klady: Velmi rozšafné a rozpočtově náročné, herecké výkony dobré, prostřihy do zahraničí zajímavé a k věci, velmi srozumitelné. Zápory: komunisty posraný scénář, zkreslování historie, Němci i západní spojenci zesměšňováni, baťuška Stalin vykreslen jako velký stratég, přitom historie ukázala, že to byl i ve vedení války pitomý nezodpovědný zločinec. Vše co o tomto velkofilmu šlo napsat, napsal flanker a jiní. Jen bych vypíchnul velmi zajímavě a naléhavě podanou úlohu ruských zdravotnic, působí tu jako takové světlušky, kterým snad jediným zůstalo kus citu v té apokalypse. Pak se mi velmi líbil Žukov, snad je i reálný, nevím. Velmi opatrně nabízí vrahovi Stalinovi svá skutečně strategická řešení. Je si vědom, že úspěch i neúspěch operací pro něj může znamenat gulag nebo kulku. ()
Přiznám se, že jsem vydržel pouze první díl. Tento způsob vyprávění je už dávno přežitý. Z vojenské operace vidíme jen útržky, zato drama je to obrovské. Rozervaní bloudící vojáci, oficíři i zdravotní sestry běhají po bojišti, není nikoho, kdo by Němce zastavil. Nakonec to přeci náckové projeli, jen nevím tedy kdo střílel. Ne prostě to nedávám. 40% ()
Jeden z nejlepších válečných snímků v historii vůbec. Podle mého názoru se vyrovná, by i předčí takové válečné velkofilmy, jako Bitvu o Británii, Tora, Tora, Tora, nebo Bitvu v Ardenách, popř. Nejdelší den. Chvílemi dokumentární scény s autentickými osobnostmi se střídají s příběhy prostých vojáků na pozadí Velké války s precizně propracovanými bojovými scénami se spoustou originální válečné techniky. Po Blokáde Leningradu, Bitvy o Moskvu a Stalingradu začíná velkolepá epopej u Kurska a dovede diváka až do Berlína. ()
Veľkosť a náročnosť niektorých scén je dychberúca. Počet techniky a komparzistov je dnes už asi neprekonateľný. V tomto je film najsilnejší a okrem toho mnohým málo znalým divákom dokáže zhruba podať reálny a ucelený pohľad na celý priebeh toho najdôležitejšieho v 2. svet. vojne. Pochváliť treba nestranný pohľad a priestor dostáva tak jedna ako aj druhá strana. Jedinou, ale pre mňa zásadnou vadou na kráse je fakt, že veľká väčšina bojových scén je snímaná z výšky. Chýbali mi vojaci na fronte a v boji z blízka, cez ktorých by bol myslím film divákovi bližší. Pár ich tu je, ale nedostávajú veľký priestor a ich osudy vždy preťali dôležité udalosti. Samotný záver sa nesie až v smiešne socialistickom duchu a výpočet mŕtvych akosi pozabudol na židov(ak som dával dobrý pozor), čo sa mi ani veriť nechce. 80%. ()
Podla mojho nazoru najlepsi vojensky film byvaleho CCCP. Tu sa pan reziser OZEROV ukazal ako majster robenia bojoveho filmu z II. svetovej vojny z pohladu sovietov. Je pravda, ze bol politicky upraveny vtedajsiemu rezimu. Ako ziaci ZDS vzdy sme sa tesili ak bol nejaky statny sviatok tak sa povinne v ramci vyucovania islo na farebny sirokouhly sovietsky film a tym bol prevazne - OSLOBODENIE, vid. ukazka s modernym hudobnym podmazom - http://www.youtube.com/watch?v=MV7Nt3QQyWI ()
Galéria (14)
Fotka © Mosfilm
Zaujímavosti (21)
- Scénáristé Oskar Kurganov a Jurij Bondarev měli každý jiný úkol. Kurganov nastoupil na historické scény, zatímco Bondarev psal příběhy hlavních hrdinů. (Spinosaurus)
- Letadla Jak-18 představovaly všechny sovětské stíhačky a český Zlín Z-526 představoval německé Messerschmitty. Auta z Velké vlastenecké války na masové scény také nestačila. Proto byla široce používána poválečná vozidla: GAZ-63 (1948), ZIL-157 (1958) a dokonce i Ural-375 (1961). Na scéně s účastí flotily Dněpru jsou zapojeny lodě poválečné výroby typu Yaroslavets projektu 376, které jsou konstrukčně a externě podobné lodím řady Ya používaným během válečných let. (sator)
- Příprava filmu byla konzultována se stovkami odborníků a účastníků bojů. Na německé straně byl jedním z konzultantů plukovník NNA Job-Wilhelm Henning Dietrich von Witzleben, prasynovec polního maršála Erwina von Witzlebena, jednoho z účastníků „spiknutí generálů“ 20. července 1944, za Polsko radil polský plukovník, účastník druhé světové války Zbigniew Załuski. (sator)
Reklama