Obsahy(1)
Představte si, že po zaplacení nájmu vám na ostatní životní potřeby zbude 125 korun na den. A že z toho musíte kromě sebe zabezpečit i čtyři malé děti. Režisérka Daniela Gébová nás seznamuje se třemi matkami samoživitelkami, které jsou lapeny v pasti chudoby. Jana trpí nevyléčitelnou nemocí, která ji už připravila o obě nohy a postupuje stále dál. Stará se o dvanáctiletého Vojtu a ten zase pečuje o ni. Anna žije se čtyřmi ze svých deseti dětí v azylovém domě. Martina sama vychovává čtyři děti, z nichž nejmladšímu jsou teprve dva roky. Všechny tři ženy mají hluboko do kapsy, přesto ani jedna z nich neztrácí optimismus. Všechny jsou také odhodlány postarat se o své děti co nejlépe a materiální nedostatek se snaží vynahradit láskou. Film je součástí mezinárodního projektu Proč chudoba?, který má za cíl vyvolat debatu o různých podobách chudoby ve světě. (Jeden svět)
(viac)Recenzie (3)
Poutavě natočený dokument. Člověk si uvědomí jaký podíl na výchově mají geny. V druhé ukázce by deset hlučných hyperaktivních romských sourozenců asi vzalo poslední zbytky sil každému. Přechod ke třetí ostravské chudé rodině s bílými tichými dětmi působí jako dovolená v ráji. Sociální politika je jak je vidět nastavena tak, aby ten kdo nepracuje (nebo vychovává děti v domácnosti) měl pokud se hodně uskromní celkem slušné živobytí. ()
Tři ženy, tři monology. Bohužel chybí jakýkoliv vklad autorky dokumentu. Vidíme pouze přítomnost, tak trochu naaranžovanou, ale o minulosti těch žen se toho moc nedozvíme. Což vadí hlavně u posledního příběhu, kdy se divák ptá, proč je Martina tak pasivní, co se týče mužů. ()
Profil tří žen, různých názorů, různého původu, které žijí v těžké finanční situaci a samy vychovávají své děti. Jaké jsou? Jak zvládají každodenní boj o peníze? Jak vidí nás ostatní? Kde se stala chyba? Kde selhal systém? To vše se snaží Daniela zodpovědět ve svém dokumentu, který neurazí, ale jak se domnívám, ani zvlášť nenadchne. ()