Špinavý trik

„Some of this actually happened.“ Nadsazený úvodní titulek dobře upozorňuje na slabiny i silné stránky Russellova žánrově neukotveného filmu. Ne, nebudeme vás obeznamovat s procedurálními podrobnostmi ústředního švindlu. Kdoví, jak to tehdy vlastně bylo. A ano, stejně jako to, co uvidíte, také Hollywood je jednou velkou hrou na pravdu. Takže budeme sami sobě hodně nastavovat zrcadlo a jiné odrazné plochy a od úvodní scény (příprava na výstup) upozorňovat na performativní rozměr podvodnického „řemesla“. Čili ne fakta a takové jejich dávkování, které by vytvářelo napětí a očekávání, ale sebereflexivní hříčka, bezezbytku patřící hercům. Kvůli upozadění průběhu operace ve prospěch vztahů mezi postavami, které popírají a znovunalézají vlastní identitu, není, co by vyprávěcí konstrukci drželo pohromadě a diváka ve střehu. Trhavý rytmus vyprávění můžeme chápat jako snahu přizpůsobit formu množství vypravěčů, jejich různým povahám a cílům (a hereckým projevům, protože téměř každý herec je naladěný na jiný žánr), osobně jej ale vnímán jako důkaz Russellovy režisérské nedisciplinovanosti, jakkoli zapříčiněné právě přílišnou důvěrou v herce. Podobně i manýristické využívání některých stylistických postupů (prudké nájezdy kamery) nebo samoúčelné zapojování dobové hudby svědčí o tom, že Russell řemeslo sice zvládá a ví, jak natočit „cool“ scénu, ale režíruje nekoncepčně. Záměny identit, žánrů, rytmu a vypravěčů jsou zprvu zábavné a film díky nim nepostrádá švih. Nadbytek obrazů a slov, jež v zásadě tvrdí stále totéž (a tvrdí to mnohem přímočařeji než třeba Preston Sturges v nestárnoucí The Lady Eve, ke které by zřejmě měla odkazovat postava Amy Adams) ale vinou beztvaré režie a bezvýznamné zápletky omrzí mnohem dříve než třeba ve Vlkovi z Wall Street, jenž se díky koncentrovanější a koherentnější naraci jeví jako výrazně kratší film. Před úplným odmítnutím a rychlým zapomenutím film, jak už se u Russella stává zvykem, zachraňují herci. Bradley Cooper a Jennifer Lawrence, jakkoli zábavní, se sice zapomněli přepnout z excentricky komediálního módu z Terapie láskou a obludná (s)exploatace těla Amy Adams postavu Sydney zbytečně zplošťuje a ubírá jí na ambivalentnosti, ale minimálně Christian Bale už pár let nevypadal tak špatně a nehrál tak dobře. 65% (21.01.2014)

Dej pôsobí neusporiadane, rozhádzane, epizodicky, niektoré časti len vyšumia do prázdna, ako aj niektoré z postáv (Richieho snúbenica, Irvingovi známi...) a možno by sa film bez nich zaobišiel, lebo aj tak je dosť zaplnený. Dialógy sú síce vtipné, ale často prázdne, keďže mnohé vznikli z improvizácie. Hudbu zložil legendárny Danny Elfman, no všimnete si ju iba zriedka – ticho a dobové pesničky zvýrazňujú suchopárnosť filmu. Špinavý trik určite siahal vysoko, ale nepodarilo sa mu využiť svoj potenciál. U mňa film zachránili asi v súčastnosti najsexi dámy - Amy Adams a Jennifer Lawrence. (30.12.2014)

David O. Russell (poslední dobou) točí jednoduše "lidské" filmy, které nemusí mít kdovíjak chytrý děj, či převratně napsané dialogy, aby se člověku vryly pod kůži. Fighter, Terapie láskou a nyní i Špinavý trik působí sympaticky, domácky a sálá z nich lidství. Na obrazovce se pohybují lehce groteskní charaktery, na které se díky kvalitnímu herectví dost dobře dívá. Rozjezd filmu je skvělý, Russelovo filmové vyprávění je poutavé, děj se zamotá tak akorát a 70. léta jsou zpodobněna perfektně. Výhrady mám k závěrečné fázi, která se jaksi rozplývá do ztracena, a to i přesto, nebo spíš právě proto, že se snaží působit mindfuck dojmem, což neodpovídá dosavadní neseriózní náladě. 7/10 (03.01.2014)

Z nějakého zvláštního důvodu je, pro mě další nezajímavý a poměrně nudný Russellův film, nominovaný na Oscara. Je to dlouhé, kromě camea De Nira není moc na co koukat a celé se to jakštakš rozjede asi 20 minut před koncem, což je u 140 minutové záležitosti docela dost blbý. Ano, Bale předvádí kvalitní výkon, ale naproti tomu Di Caprio to rozjel přímo neskutečně. Nejzajímavější scéna tady nesahá prakticky po kotníky té neslabší z Wolfa. Nevím proč, ale pokud jde o podvádění vznikly letos filmy dva, jenže tohle nemůže být absolutně žádný soupeř pro Scorseseho klenot. Přiznávám že se u filmů velmi rád bavím, anebo alespoň se nechám něčím napínat. Podstata American Hustle mě zůstala zcela utajena. Ten závěrečný geniální plán nebo spíše podraz je totiž natolik slabý a směšný že mě to až překvapilo. 50% a víc ani ťuk. PS: Není mě jasné že diváci neprokoukli nudný Russellův "špinavý trik" již v minulé Terapii láskou. (07.03.2014)

Všechno ve Špinavém triku je odměřené jak podle filmařského manuálu na oscarový film... do ozvláštňujícího a esteticky (aspoň něčím) překvapivého díla však má tahle neozvláštňující, nerytmická a mechanická skládanka asi stejně daleko jako puzzle Mony Lisy o dvou stech dílcích do Mony Lisy. Špinavý trik volí podobnou strategii jako jeho postavy: sofistikovanost snímku je stejně jako lákavé nabídky podvodníků nedostupná jen zdánlivě, protože jde ve skutečnosti o fígl, jak být dostupná úplně pro každého. Více viz tady. (08.02.2014)