Pozícia dieťaťa

Tomuto výbornému sevřenému komornímu psychodramatu, která jde až na samou dřen, kraluje Luminita Gheorghiu. Její ztvárnění dominantní, manipulativní matky, jež je patologicky posedlá svým synem, jediným dítětem, je naprosto strhující a táhne celý film. Jen tomu chybí podrobnější prokreslení postavy syna. Nevíme moc, jaké jsou jeho pohnutky a jeho výkyvy, kdy jednou matku posílá doslova do prdele a pak zas plní její vůli, nepůsobí moc uvěřitelně. I přesto je však snímek velice silný, máchá diváka v emocionálním bahně a zůstane v hlavě dlouhou dobu po projekci. (03.07.2013)

„O co mě prosíte?“ - „Řekněte mi kolik“. - „Uvědomujete si, jak drsně to zní?“ - „Promiňte, měla jsem těžký den. Řeknu to jinak. Povězte mi, co by vás přimělo k tomu, abyste změnil výpověď?“ Když matka žehlí za syna to, co si sám nadrobil…Úvod byl docela nedivácký, chvíli mně trvalo, než jsem se zorientoval v postavách a jejich vzájemných vztazích. A fandit nebylo komu. Ale postupně film začal bavit, zajímalo mě, kam až matka zajde, a zda se syn „pochlapí“. Nakonec se to vyvinulo trochu jiným směrem, než jsem čekal, ale zklamání se nedostavilo, právě naopak. Pozice dítěte působí dost autenticky a je podpořená výbornými civilními hereckými výkony. A přestože film naráží i na klasické „ruka ruku myje“ upravené pro rumunské reálie, hlavním tématem je nefunkční vztah matky a syna. Řada scén se člověku vryje do paměti (upřímný rozhovor se snachou, setkání se svědkem, návštěva u pozůstalých atd.). Akorát otevřený konec mi nesedl, ačkoliv si člověk může leccos domyslet, i proto „jen“ silné 4*. Od Netzera budu chtít vidět i jeho další počiny. (03.11.2019)

Ráno si dáte předsevzetí, že konečně sepíšete nějakej ten koment k filmu, potřebujete jich přesně pět, protože jste si vtipně zablokovali možnost komentování pohnojením vstupního testu. Prázdniny se krátěj a na dělání píčovin už vám zbývá sotva čtrnáct dní. Takže si přivstanete a kolem druhé odpolední pod dohledem státního notáře vylosujete náhodně film, jemuž se dostane výhradního práva vaší pozornosti. Samozřejmě musí jít o film, který jsem viděla nedávno, abych ho mohla erudovaně ohodnotit. Tudíž si v losovačce vyberu Pozici dítěte, neb je to hodně silné téma a nápady se mi budou vyjevovat samy, plus to, že takhle dobrej biják tu má kvantitativně tak slabé hodnocení, jako co to je?! Napřed se musím hodit trošku na depresivní vlnu, proto si pouštím Queens of The Stone Age a páni, to je hrozně dobrá deska, slabší hodinku přemýšlím nad kombinací subžánrů, které dohromady hodí takhle gradující grunge. Pak se kouknu na další díl druhé řady seriálu Okouzlení, protože koho by nezajímaly osudy krásné lékařky Barbary Nardiové a jejího muže. Fůů, to mi snad dělají schválně, repríza hitového pořadu Z Divadélka pod věží, nejde odolat, klasika. Ale zpátky k Pozici dítěte, koukala jsem na to asi před týdnem a pila jsem u toho fakt dobrej džus, ježiš, co to bylo za příchuť, asi hruškovej. No tak hele, fakt to ten Calin Peter Natzer dobře natočil, teda pokud si to s něčím nepletu, ten džus byl opravdu silnej. (14.08.2014)

Tento film sa bude ťažko reklamovať. Ťažko niekoho presvedčíte, že by si mal pozrieť rumunskú drámu s pár postavami bez jediného humorného miesta. Zložito sa opisuje v čom tkvie jeho výnimočnosť. Budete počúvať frázy o silných hereckých výkonoch, o reflexii skorumpovanej postkomunistickej spoločnosti , o perfektne napísanom scenári atď, čo je všetko pravda, znie to však veľmi banálne a dá sa to povedať o hromade filmov. Napriek tomu si myslím, že Pozícia dieťaťa je minimálne výborný film. Rumunská nová vlna sa tu pre niekoho preklopila do epigónstva a do mŕtvej fázy, podla mňa sa však skôr posunula do nového štádia. Zmena subjektu filmu akoby symbolicky dávala najavo, že je koniec spoločenským satirám ako 4 mesiace, 3 týždne, 2 dni, ktoré jasne a presne odsúdili vinníkov skorumpovaného režimu. Hlavná hrdinka Pozície dieťaťa je na začiatku postava, ktorú musí divák z duše nenávidieť. Starnúca príslušníčka papalášskej komunity s nekonečným množstvom konexii je exponovaná ako silne nesympatický charakter, pri ktorom by ste ani v kútiku duše nedúfali, že s ním môžete súcitiť respektíve radikálne prehodnotiť postoj k jeho konaniu. Postupne opúšťaná protikorupčná vrstva filmu dáva najavo, že vinníkov ťažko hľadať podľa ich príslušnosti k danej spoločenskej skupine, čo je zároveň veľmi odvážne a môže to pôsobiť ľahko kontroverzne. Film sa preklopí do zžieravej psychologickej drámy, kde sa nad politické problémy dostanú dilemy osobného života.....................Po lopate povedané: rumúni zas natočili do poslednej bodky vymyslený, štylisticky čistučký film s hereckými výkonmi o akých sa ani len nesníva hercom z iných európských krajín, s geniálnym scenárom plným plastických charakterov, brilantných dialógov a na vysokánskej rozprávačskej úrovni. (26.06.2013)

Kvalitně natočená pitva vztahu dominantní matky přehnaně fixované na svého jediného syna, která je ochotná udělat leccos, aby nemusel do vězení. Postava matky je skvěle zahraná - od chladného kalkulujícího jednání až po srdceryvnou zpověď v závěrečném dialogu s rodinou mrtvého dítěte, kde jeden záběr trvá snad i několik minut. Jen postava syna je až příliš v pozadí a nahrazuje ji v podstatě jeho přítelkyně. // KVIFF 48 (04.07.2013)