Noční jízda

Čsfďácká i Imdbácká nálepka "thriller" u Lockea způsobuje naprosto mylná očekávání, takže jsem poměrně dlouho čekal, až ty rodinné a pracovní telefonáty konečně přeruší nějaký vyděrač/psychopat, který bude hlavního hrdinu po telefonu terorizovat. No ale on mu kupodivu nikdo takový nezavolal, takže celou stopáž zůstalo u hovorů pracovních a rodinných. Nuda ale nehrozila ani chvilku, což se všem zainteresovaným musí přičíst k dobru. (02.08.2014)

Hranice mezi štěstím a zatracením může být až nebezpečně křehká. Sice nic objevného, ale přesto ojedinělého ve způsobu, jakým je divákovi téma totálního vnitřního rozkladu vyrovnané osobnosti předkládáno - z první osoby, v uzavřeném světě jednoho automobilu, v němž se telefonicky střetává pracovní a osobní linie jednoho velkého životního přešlapu, který z hodiny na hodinu mění hlavnímu hrdinovi život. Rozhovory jsou dobře napsány a dávají dostatek prostoru pro vykreslení psychické i emocionální roviny Toma Hardyho, jehož výkon opět nádherně dotváří depresivní příběhový tón a dodává všemu na nezkrášlené autenticitě. (01.02.2017)

"Všechno zvládnem. Na to dohlídnu. Uvidíš. Prostě vezmeš věci do svých rukou a makáš a makáš, dokud to není, jak to má být. Držíš se plánu. Vidíš? Život. Ano, doživotní rozsudek. Takže co? Udělám, co je třeba, ať už mě za to budou nenávidět nebo milovat. Musíš být spolehlivý a nezáleží na tom, co si o tobě kdo pomyslí." Atmosférická hra světel na noční dálnici a zásadní životní telefonáty, při kterých jde osamělému hrdinovi o život, ale jinak než v komorních telefonických thrillerech jako Telefonní budka nebo Pohřbený, protože tohle není thriller, ale drama. Obě ženy hrdinova života jsou sice pro potřeby scénáře otravně labilní, ta historická betonovací krize zase trochu úsměvná a celé je to dost vykonstruované, ale s Locke a jeho stejnojmenným, i pod největším tlakem sympaticky a inspirativně zodpovědným, odhodlaným a konejšivě klidným hrdinou (spolehlivě charizmatický Hardy) se nudit nebudete. (23.08.2014)

Tak jedno velký charisma a dobrý scénář stačí, aby minimalistický, naprosto jednoduchý film dost dobře fungoval od úplného začátku do samotného konce. Nic než Hardy, pár lidí na telefonu, BMW X5, emoce a noční dálnice. Snaha držet se svých zásad a sebe, zachránit co se dá, když se ti rozpadá všechno co v životě máš. (29.07.2014)

75% nadšených procent, takže jsem v drtivé menšině a byť nemůžu uvěřit, tak ruchy jsou evidentně na mé straně a je to skutečně úžasný film. Jedinej chlápek v jedinym autě zajišťuje už noc před mistrovstvím Evropy v lití betonu typ, dopravu, lopaty a má s sebou kurva drát jediný existující projekt akce, z kterého naviguje founem za jízdy, prokládá to osudovým přiznáním hysterické manželce, do toho odrodí ještě citlivější milenku, futruje medikamenty, neb na něj něco leze, a stíhá se i politovat do zpětného zrcátka. Pomoooc, je tu nějaký stavební dozor nebo porodník? Příště si dáme film o rohlíku, kterej na stole osaměle korá? Že Tom Hardy hraje civilně, až to snad ani hraní není ... bez kouska emocí, je to poslední. Zlatej Birdman !! (06.03.2015)