Danny Collins

75-80% ... Po dlhom čase ma Al Pacino presvedčil, že ešte nepatrí do starého železa a ukázal všetko čo je v ňom. Prerod starého, zhýralého a neusadeného hudobníka, ktorý sa na staré kolená rozhodne zmeniť po tom čo sa dostane k dopisu od Johna Lennona, ktorý mu bol adresovaný ešte pred 40 rokmi. Ako to dopadne už uvidíte sami ak sa to rozhodne pozerať. Bolo to príjemne vtipné a odľahčené no miestami aj trpké. A celý cast bol v pohode, špeciálne tá staršia generácia. (06.10.2015)

"this movie is kind of based on true story" ... Já jsem nadšená. Nevím, co z toho byla pravda a co z toho byla "kind of" pravda, ale moc se mi to líbilo. Dokonce ukápla slza, ale opravdu jen jedna :D Bylo mi líto, že film skončil... a to je vždycky dobré znamení. Moc pěkné. Takové nenáročně drama, které nehraje příliš na city. Typických klišé se tam vyskytuje díky bohu jen málo. 5* (05.06.2015)

Představte si, že jste přestárlý, avšak stále ještě poměrně funkční muzikant, který si už více než čtyřicet let hraje to svoje, a najednou zjistíte, že přímo vám osobně před třiceti lety John Lennon napsal vlastní rukou dopis. Víte, že kdyby se k vám ten dopis tenkrát dostal, všechno by bylo jinak... Takže co uděláte? No jasně, zrušíte turné, dáte požehnání přítelkyni a jejímu milenci, aby si užívali ve vašem domě, a vyrazíte do Jersey. Tam se vecpete do domu svému dospělému synovi, kterého jste nikdy předtím neviděli, a šíříte kolem sebe lásku a smích... někdy. Občas. Jak se to vezme... A práve v tomhle je tento film jedinečný. Chvíli se smát, pak zase slzet, zlobit se na Dannyho, zlobit se na všechny ostatní a nakonec ani nevědět, na koho se zlobit, protože těch emocí je prostě moc... Pacinovi to hraje stále skvěle a půvabná Jennifer Garner se svými ďolíčky na plátně jen září... Co chtít víc? Srážím hvězdičku za to, že ten film nebyl delší a já se tak nedozvím, jak to bylo dál... přestože objektivně vzato uznávám, že konec byl umístěn a vymyšlen naprosto skvěle. Možná si to rozmyslím a přidám, ale zatím to je 80%. (08.09.2015)

Trochu jsem se toho tématu druhé mízy bála, jako né že by mě nebavilo se koukat dvě hodiny na chlapíka, co vymění svou ženu, která už pomalu začala splývat se sporákem, za nějakou cácorku, jež umí skvěle vrtět prdelkou do beatů dj Tiesta. Dále si pak pořídí sporťáka se zrychlením podobným jako mám já před výlohou s nápisem slevy, bílý kožený boty a kšiltovku s emblémem koně ve skoku, popřípadě, když chce bejt někdo fakt za frajera, tak to nosí najednou. Ale dost mě štve, že ženy bývají o toto krásné životní období ochuzeny. Nechaly by děcka na krku své drahé polovičce a šly by hledat štěstí k nějakému fotbalistovi, jako jasný, na prvoligovýho čutálistu by to už asi nestačilo, nicméně někdo z FC Vlašim by si třeba ještě dal říct. Jinak je to film na pohodu, dost tomu napomáhá, že Al Pacino je opravdu klasa, ať šňupe koks na prahu čtyřicítky, nebo v sedmdesáti. Což je taky nespravedlivý, taková Judi Dench by si tohle dovolit nemohla. (13.06.2016)

"Promiňte, berete drogy? - Momentálně nebo obvykle?" Danny Collins se po čtyřiceti letech hroucení rozhodl udělat něco se svým životem. Je to inspirující, ale mám jisté podezření, že mně John Lennon žádný motivační dopis nenapsal a tak si budu muset počkat na nějaké to psaní od Bona. No nic. S Dannym jsem se pobavil velice slušně, ale ty rodinné hodnoty v závěru mi úplně přebily tu pohodovou zábavu, kterou Danny dokázal nabídnout i při svém mizerném zpěvu. (14.03.2016)