My Mad Fat Diary

První série je nepřekonatelná. Naprosto úžasný vtípky a situace, ve kterých se vidí nejedna puberťačka. Bože, takhle jsem se dlouho nezasmála. Jen je škoda, že v tomhle duchu koukání po klucích a akcích s partou to nezůstalo. Místo toho se nám to zvrhne do školy, samých nezajímavých a někdy až moc přehrávaných problémů. Často jsem chtěla dát Rae pěstí a říct jí, jak se to sakra chová. Někdy ty výkyvy byly prostě nesnesitelný. Poslední díly už radši ani nekomentuju, tam to byly pořád jen samý slzy a já se začínala těšit, až to nějak skončí. I přesto když si vzpomenu na to kouzlo prvních dílů musím dát aspoň čtyři hvězdy. (01.07.2016)

Když chcete, aby se dívala půlka Ameriky, obsadíte do hlavní role obézní děvče. Symboly popcornové krásy byly natolik mocné, že se to povedlo až v roce 2013, ale lepší pozdě, než nikdy. Seriál má řadu vtipných momentů a rozhodně patří k nadprůměrným, přesto se k němu nevracím nijak zvlášť rád a mohu jen doufat, že nejsem tlustofóbní nebo tak něco. 70% (09.03.2013)

Druhá řada mě pohltila snad ještě víc než ta první. Na jednu stranu se v mnoha případech dokážu s Rae ztotožnit a na druhou nechápu, jak může některé věci vůbec vypustit z pusy. Jak už jsem někde následovné přirovnání četla, tenhle seriál se hodně podobá deníku Bridget Jonesové, což jsou filmy/knihy, které jsem si zamilovala. K tomu trochu teenagerovské romance, humoru, který vás neunaví a nikdy nestárnoucího prostředí devadesátek! Rozhodně se těším na pokračování, už aby to bylo. (08.08.2014)

Vcelku příjemná a nenáročná jednohubka, na můj vkus možná až moc velká emotlačka, ale je to o puberťácích, takže to k tomu asi patří. Bohužel hodnocení sráží hlavní postava Rae, která je stručně řečeno na pěst. Ona domnělá psychická choroba, kterou milá Rae trpí, je prostě a jednoduše puberta. Její strachy, nejistoty, mindráky a všechny "problémy" měl v pubertě naprosto každej - hlavně holky. Z nějakého důvodu si ovšem Rae myslí, že její problémy jsou větší a důležitější než problémy všech ostatních. A tak celé dvě série oblejzá jednoho chudáka za druhým, sype mu na hlavu svoje sračky a čeká, že někdo z nich za ni vyřeší její bolístky. A jelikož se každej potýká se svým vlastním pytlem sraček, tak si musí milá Rae poradit sama, respektive z infantilního ufňukánka dospět ve svéprávného jedince, který si řeší své vlastní problémy sám. Je mi líto, ale právě kvůli Rae nemůžu dát vyšší hodnocení, i když by si to seriál jako celek zasloužil. Postavy jsou napsány perfektně, humor je sympaticky sušší a retro ladění devadesátek k tomu sedí dokonale (mimochodem skvělá hudba, při 4 non Blondes jsem se až skoro rozněžnila). Těžko ale můžu jít s hodnocením výš, když hlavní postava je arogantní sebestřednej fracek, kterej by potřeboval proplesknout z obou stran. A že taková Rae Earl skutečně existuje? No potěš prdel... P. S. Nejlepší postava, která zůstala trestuhodně nevyužitá? Trotl Liam s prasečím xichtem. Sympaťák. (11.01.2017)

My Mad Fat Diary mě osobně neskutečným způsobem zasáhlo, a to tak, že by to tak nejspíš bylo, i kdyby příběh postrádal neokoukané ale stejně (a ne-li víc) schopné herce, skvělou hudbu či deníkovou sem-tam animovanou stylizaci. Tahle (zatím) minisérie prostě má něco do sebe a nemusí nutně mířit na obézní část populace, aby zapůsobila - toť můj názor. (21.04.2013)