Reklama

Reklama

Žut

  • Česko Žut (viac)

VOD (1)

Obsahy(1)

Toto je jeden z příběhů, které prožil odvážný a čestný hrdina v Orientu, kde byl znám pod jménem Kara ben Nemsi. Na počátku příběhu čeká Lord David Lindsay na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa. Místo něj však přijde obchodník Nirwan se zprávou, že Francouz byl zajat bandou obávaného Žuta. Po stopách uneseného obchodníka se vydá Kara ben Nemsi se svým pomocníkem a přítelem Hadžim Halefem Omarem. Bandité mezitím přepadnou usedlost rolníka Oska, který Žutovi neodvedl část úrody jako výpalné. Nestačí zabít všechny, protože Kara s Halefem jedou přepadeným na pomoc, ale unesou Oskovu dceru Džitu. Zatímco Kara s Halefem jsou vlákání do léčky, ze které se jim podaří uniknout jen o pověstný vlas, je dívka uvězněna v podzemní jeskyni, kde je držen i Galingré. Dívce se podaří uniknout a před pronásledovateli najde útočiště v domě obchodníka Nirwana. Netuší, že právě on je bezcitným Žutem, který z ní chce udělat svoji milenku. Stejně tak netuší pravdu ani Lord Lindsay, který Nirwana-Žuta navštíví, aby od něj koupil vzácný koberec. Také on se stane vězněm, za jehož propuštění požaduje zločinec vysoké výkupné. Také Kara ben Nemsi se zradou ocitne v zajetí nemilosrdného lupiče a vraha, nestačí však již vykonat svou pomstu, neboť na jeho sídlo zaútočí vojáci soudce Rugavy Muchtara, zburcovaného Halefem a Galingréovou manželkou Annettou. Samotnému Žutovi se sice podaří uniknout, ale Kara ben Nemsi vyrazí na svém koni Rihovi, aby jej dostihl a potrestal. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (92)

salahadin 

všetky recenzie používateľa

S postupem času je naivita filmu skoro ubíjející. Ať už jde o dialogy (černý kůň přece není horší než bílý kůň) nebo celé scény (kulišárna na toho vesnického šamana). Celé je to nějaké žluté a od A do Z nalajnované už dřív. Barker v některých scénách běhá jak čtyřprocentní (všimli jste si těch okatě ladných pohybů??), Halefa bych nechal rozšestit a každou část poslat do jiného světadílu, jen Rik Battaglia prostě poráží tu hodnou a charakterní sebranku na hlavu. A opět škoda toho závěru - parta vojáčků přicupitá k bráně záporáka a ten ihned vezme nohy na ramena? Oceňuji ale jednu skutečnost - záporák většinou umře svou vlastní blbostí, nezabije ho ani Karel z Němec, ani nikdo jiný. Zajímavý detail příběhů. ()

Maynard. 

všetky recenzie používateľa

Kara ben Nemsi, olé :o). No vidíš to, jde to i bez Vinetůa. Tohle už sem samozřejmě viděl už před léty, kdy sem to fakt žral. TAkže když sem si to včera po těch létech pustil, dokonce sem si vzpomněl na poměrně dost scén. Sam Hókinsoj stačí nacpat turban, Káslpůloj přidat Anglickýho lorda a můžeme to rozjet na vostrým východě. Dějově je to rozhodně kvalitnější než Old Shurhand a Firehand a podobný béčka. Na klasickýho Vinetůa to nemá, ale je to hodně příjemná podívaná, páč co si budem povídat, LEX je prostě legenda! ()

Reklama

Nerd4Dreaming 

všetky recenzie používateľa

Narozdil od westernovych mayovek jsem ty z Orientu videl asi jenom jednou, jestli vůbec. Takže hodnocení nepomáhá nostalgie. Skvělá hudba a komická dvojka lord se sluhou, to jsou pozitiva. Ale jinak nic moc. Prostředí muslimama prošpikovaneho Balkánu me iritovalo. Taky mi dělalo potíže spojit si Kara-Ben-Nemsiho s Old Shatterhendem, protože narozdíl od Oldy, kterej ma auru nesmrtelnosti a ledového klidu, Kara kulhá, vzteká se, a neustále se nechává chytit nebo mlátit.. Snad budou další orientální mayovky lepší.. ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. ()

Zazie 

všetky recenzie používateľa

Nejlepší mayovky točil Harald Reinl. U filmů natočených jinými režiséry se nemůžu zbavit pocitu neumělého napodobování. Všechno vypadá stejně, ale něco tomu chybí. Bavila jsem se, je tu napětí i humor tak jak má být, ale marně hledám to "něco". Pro příznivce Hadžiho Halefa Omara přidávám jeden bonbónek: http://www.youtube.com/watch?v=V-aVr92R-dQ ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (17)

  • Honoráře:
    Lex Barker: 196.205 DM
    Chris Howland: 37.494 DM
    Marie Versini: 35.000 DM
    Dieter Borsche: 34.000 DM
    Ralf Wolter: 31.000 DM
    Rik Battaglia: 26.000 DM
    Friedrich von Ledebur: 16.000 DM
    Robert Siodmak za režii: 80.000 DM
    Robert Siodmak za scénář: 30.000 DM
    Georg Marischka za scénář: 25.000 DM
    Manfred Korytowski za vedení produkce: 12.433 DM (hippyman)
  • Scéna, v níž lord Lindsay očekává na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa, se natáčela v městečku Petrovać. Původním majitelem této vypůjčené jachty nebyl nikdo jiný, než sám předseda vlády Josip Broz Tito. (hippyman)

Reklama

Reklama