Pyramída boha Slnka

tenhle dvojfilm mám ze všech filmových mayovek nejradši, protože hrabě alfonso, kapitán verdoja, josefa a černý jelen vs. doktor sternau, hasenpfeffer, poručík potoka a frank, to je panečku fight zla s dobrem jak se patří. nostalgie pochopitelně funguje taky + rosita a karja jako dvě ozdoby.. velká oblíbenost. (13.10.2013)

Kdo viděl a udržel v paměti zápletku Pokladu Aztéků, nebude mít s pochopením děje potíže. Zaskočil mě jen poněkud zběsilý střih a fakt, že dr. Sternau není - na rozdíl od Old Shatterhanda - nezranitelný ironman, a že překvapivě často levý hák spíš inkasuje, než produkuje. A pak se zdlouhavě léčí, skoro jako normální člověk. :) Ale co, trocha reality není na škodu. (09.08.2011)

Vůbec ne špatné pokračování filmu "Poklad Aztéků". Má to pořád dobré postavy, je to napínavé a navíc je zde skrytý poklad, ke kterému je možné se dostat pouze určitým způsobem. Musím říct, že tohle se mi prostě líbí a moje dobrodružná dětská duše to má pořád ráda. Lex Barker je zde upozaděn jinými, zábavnějšími herci. (17.02.2015)

Pokračování cesty Dr.Sternaua za pokladem Aztéků,které se točilo současně s prvním filmem.Je o trochu slabší,o hodně méně se drží předlohy a výprava,pokud nebyla přímo odfláknutá,tak byla amatérská,protože divák pozná okamžitě každou papundeklovou kulisu,která se objeví.Takže je vše třeba brát pohádkově a na efekty moc nekoukat,jsou spíše na tehdejší televizní úrovni.Je to škoda,protože právě vizuální stránka mohla filmu hodně pomoci.Takhle vše zachraňují herci a to jak klaďasové,tak záporáci.A celkem se jim to daří.Je tu i slušná porce akce,i když místy trochu moc pohádkově naivní,ale celkem slušně zvládnutá.Celkově to nedosahuje kvalit zlaté čtyřky,ale za vidění to stojí.Je to u mě hned za filmy z Orientu.Dávám 55%,neb Gérard Barray si je zaslouží jako správný zkažený šlechtic,stejně jako vždy vtipný Ralf Wolter a vždy elegantní Lex Barker. (13.09.2011)

Karl May se opakuje a Robert Siodmak není tak vybaven jej převést do filmové podoby jako Harald Reinl. Bez jugoslávské křídy, zato s papundeklovými pyramidami. Když chybí polovina charismatu, Pierre Brice, těžko se s materiálem, který May zanechal pracuje. Konec je jak z Pokladu na stříbrném jezeže, ale Herbert Lom byl zajímavější záporák. Přestřelky, přepady i koňské honičky jsou všechny stejné a chybí scény vášnivých vyznání přátelství mezi rudou a bledou tváří (není to nakonec queer?), indiánské rituály - pokrevní bratrství, souboje u kůlu, skalpování či jízda na proděravěné kánoi. Množství stran Francouzi, dobráci, peóni, Čičimékové, Aztékové vede k překombinovanému ději, pod nímž ubohých 95 minut praská ve švech. Prostředí a rekvizity jsou ještě méně přesvědčivé než ztvárnění Indiánů z plánů a těch pár záběrů ze skutečných mexických lokací, na nichž se ovšem s herci zjevně nenatáčelo, iluzi Mexika přesvědčivě nevykouzlí. Nehledě na to, že Monte Albán je město Zapotéků, Chichen Itzá Mayů a Teotihuacán po něm pojmenované civilizace. Nic aztéckého. To už ovšem netřeba brát jako výtku - je dost jiných. Ta hlavní opět zní: "Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav." (23.09.2014)