Medzi supmi

Bauman (Walter Barnes) jeho syn Martin (Götz George) a Vinnetou se vydávají na lov medvěda. Při návratu na ranč, který hoří v plamenech, nalezne Bauman svoji ženu a dceru zavražděné. Další den na ranč dorazí Old Surehand (Stewart Granger), který o této neštastné události ví od Vinnetoua a Vokadeha (Gojko Mitić)... Stewart Granger nemůže nahradit Lexe Barkera (Old Shatterhand). Jedná se o slabší filmovou adaptaci kvůli přímočarému příběhu, který nenabídne něco nového. Mario Girotti si ve vedlejší roli zahrál osadníka. (14.09.2019)

Old Surehand jako z reklamy na lízátka a Old Wabble jako Láďa Hruška tomuto filmu příliš nepomohli. Nejhorší je všudypřítomná nelogika a hloupé chování postav, které je v této mayovce už za hranicí únosnosti. Výprava je však pořád ještě dobrá a boj nespočívá v házení dynamitů jako v pozdějších dílech. (19.04.2015)

Old Surehand a jeho vtípky, smích, kamarádíčkování a taky to nezapomenutelné gesto...Stewart Granger si zkrátka hrál svojí vlastní hru a do celého toho Mayovského Západu absolutně nezapadal. Možná ani nechtěl zapadnout, kdo ví? Škoda, bez něj by to byla vcelku povedená smíchanice několika knižních předloh! (27.05.2011)

Tady mi skoro přišlo, že hlavní hrdina je Bauman, což je pro film dobře, protože ho hraje sympatický Götz. Surehand je vtipálek a nejspíš někde cestou přepadl Old Shatterhanda a ukradl mu šaty a pušku. Aby to "vylepšil" vzal si ještě nesmírně hloupě vypadající klobouk. On vůbec Shatterhand oproti Surehandovi vypadá jako neschopnej mamlas. Surehand od boku puškou sestřeluje klobouky z hlavy na 50 metrů, rozpůlí letící šíp, prsaté krásky se mu samy od sebe nabízejí a při pohledu na Surehand skoro omdlévají. Prostě borec. :-) Granger hraje Surehanda s takovým nadhledem, že by se dalo hovořit téměř o první (sebe)parodii žánru. Nezapomenutelná je v tomto ohledu zejména scéna, kde je Surehand přivázán ke kůlu, přičemž musí přežít tři po sobě jdoucí střely z luku, má sice pušku, ale nesmí zabít ani zranit lukostřelce. :-)) (24.02.2015)

Čím víc se nořím do toho filmového Mayosvěta, tím více v něm nacházím absurdity. Koho ti bandité, ti Supi, vlastně v krajině indiánů a desítky mil vzdálených farem přepadávají, co jedí a kde berou střelivo? Kde jsou normální lidé, farmáři a kovbojové? Vím, jsme v žánru, kam podobná otázka nepatří, ale když další a další a další film s Vinnetouem již nepřináší tolik překvapení, abych nezačal takto rozjímat. Sestává ze sledu řadových přepadení, vypalování, přestřelek, útěků, převleků a odhalení, z nichž většina jen brzdí dění, aby příliš rychle nedošlo k nutnému, závěrečnému zúčtování. Indiánská exotika se však musí dělat důsledně, s citem pro drama, rituál a jedinečnost, namísto sériovosti. Takovou důslednost však v celém filmu má jen scéna s Old Surehandem u kůlu tváří v tvář lukostřelcům. Málem jsem za ní udělil třetí hvězdu, ale Annie, uměle tvořící problém její záchrany, a nesmírně toporné, až robotické jednání postav, které musí být přesvědčeny moudrostí Surehanda a Vinnetoua o pravdě (Baumann, soudce, Wokadeh), to vše zadrželo mé bledé ruce. Silné **. (23.09.2014)