Old Shatterhand

Zvolilo se jiné hudební theme, než bylo ve všech filmech s Vinnetouem a Na Stříbrném jezeře, což se mi libilo, protože je to dobře chytlavá melodie. Sam Hawkens zas perlí: "Co to taháš za meteřskou školku?" Trapny bylo jak Vinnetouův dvojník byl v některejch scénách hrozně moc poznat... Jinak to ničím nevybočuje z filmů o OS&V... (19.09.2013)

Tenhle příběh Karel May neodvyprávěl, proto mě překvapuje, že stále funguje. V lecčems jde sice proti zavedeným mírumilovným pravidlům, ale Vinnetouova zášť vedoucí až na válečnou stezku je hodně dlouho gradovaná a pochopitelná. Je ale vidět, že nová produkční společnost (která získala Briceho k Barkerovi jen s velkým štěstím) se chtěla přiblížit klasickým americkým westernům. Chladný záporák Bradley, emancipovaná Bílá holubice nebo horlivý Tujunga jsou zkrátka postavy, které by do knižních Mayovek nepasovaly, tím spíš děj, který příliš na optimismu nepřidá. Díky charismatu hlavní dvojice je ale Old Shatterhand na lepších 70% a s menším přimhouřením oka ho lze zařadit ke zlaté kolekci. (11.11.2011)

Film je to sice blbější než hejno dodo slepic, jeho hrdinové se chovají až netypicky kreténsky, ale kopnul mě o čtvrt století zpátky, přivodil nostalgii jak sviňu bachyňu a kromě toho jsem dostala chuť si zase po dlouhých letech přečíst nějakou mayovku. Možná se tomu nečekanému podnětu ani nebudu bránit... Kromě toho se málokdy přistihnu při hlasitém hihňání a u "Old Shatterhanda" se mi to stalo několikrát: třeba souboj náčelníka Apačů s náčelníkem Komančů mi přivodil regulérní záchvat smíchu - ta choreografie!:-))). 55% (17.07.2011)

Tohle už je jen průměr, je jasné, proč Old Shatterhand nedosáhl slávy a úspěchu Reinlovy tetralogie. Narozdíl od ní nepřináší nic nového, jen dookola omílá obehraná témata lačných bělochů a provokace indiánů. Ani režie není tak nápaditá, hudba se s tou původní Böttcherovou nedá vůbec srovnávat, prostě takový mayovský průměr. (03.01.2005)

Trochu jiný a opomíjený Vinnetou se skvělou ústřední hudbou Rize Ortolaniho. Právě nad absencí proslulé hudby Martina Böttchera se někteří pozastavují, ale mě se zamlouvala. Je sice znát, že film natáčela jiná společnost, ale laťka se hodně blíží nejlepší čtyřce. Je sice trochu rozvleklý, ale na druhou stranu se nebojí ukazát trochu krve a násilí. Dřív se mi tato "nemayovka" moc nelíbila, ale po dnešku jí přícházím na chuť. (13.01.2023)