Ako dostať otecka do polepšovne

Jedna z nejlepších českých rodinných komedií. Jestli ne nejlepší vůbec... Takovou by dnes už nikdo nenatočil. A navíc se povedlo něco, co se velmi často nestává. Druhé pokračování je lepší než Jak vytrhnout velrybě stoličku. Alespoň podle mého názoru. Prázdninová dovolená u nic netušícího dědečka se nemohla vyvést lépe: komůrka z které krásné Janě Preissové přechází zrak, nádherná česká příroda, hasiči Luděk Sobota a Bronislav Poloczek se svým vysouvacím žebříkem "Máňou", Vodník, listonoš Petr Nárožný a kanec Pepa! Nezapomenutelné a komické situace dostanou snad každého. To vše za doprovodu výborné hudby, která snad ani nemohla být lepší. Nejlepší film Marie Poledňákové... (30.12.2007)

Málokdy se podaří takhle vystihnout chemii rodinného života, Marie Poledňáková je zjevně velmi empaticky vybavená scénáristka a režisérka, Tomáš Holý báječný dětský herec, na kterém to všechno vlastně stojí a on to s až překvapivou bravurou a přirozeností unese. Velmi podařená letní prázdninová rodinná komedie, ke které je stále proč se vracet... Některé televizní útěky z šedavého bezčasí normalizace měly zjevně smysl... (24.04.2011)

Od bolavého velrybího chrupu do nápravného zařízení aneb Vašek, Anna a Luboš znovu v nasazení, tentokrát v opačném ročním období a v doprovodu trhlého dědečka, psa, čuníka a dalších rozličných vesnických charakterů (viz Luděk Sobota a Petr Nárožný). Toto pokračování je akčnější, odvážnější a dost možná i trhlejší, takže ani omylem nezůstává ve stínu svého předchůdce. (30.07.2019)

Tomáš Holý se pro mne v dětství stal takovou modlou ke které jsem vzhlížel s obdivem a neskrývanou závistí. To vše jen proto, že jsem mu záviděl všechny ty dobrodružství, dědečky, prázdniny a to co já jsem jako dítě neměl. Jak dostat tatínka do polepšovny, je jako volné pokračování určitě povedenější a to nejenom zásluhou tria Preissová, Němec, Holý, ale proto, že celkový dojem filmu je pro mne takový svěžejší, zábavnější a rozhodně se připojuji k tvrzení některých lidí, kteří si tuto komedii umí představit jako vítěze ankety Komedie století :o) (02.12.2014)

Kdysi jsem měla raději prázdninové vyprávění o tatínkovi, směřujícím rovnou cestou do polešovny, nežli příběh o bolavé velrybí stoličce ("Jak vytrhnout velrybě stoličku" z roku 1977). Nicméně s odstupem mnoha a mnoha let musím konstatovat, že první ze snímků o malém Vaškovi a jeho rodičích představuje nefalšovaný a dokonale vybalancovaný mix lehkovážné komedie a opravdového dramatu, zatímco jeho pokračování místy až zbytečně šaškuje a jeho komika už není tak bezprostřední a bezelstná. Taky trochu zamrzí, že rodinný čtyřnohý přítel Beník je odsunutý ne na vedlejší, ale přímo na slepou kolej - v podstatě se o něj nikdo nezajímá, takže se dějem jen tak občas nezávazně mihne - jako jedna z mnoha rekvizit ... aniž by v něm zanechal nějakou svébytnou psí stopu. (14.07.2021)