Ako vytrhnúť veľrybe stoličku

V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. (02.12.2007)

Krásna rodinná komédia a to ja horolezecké bláznovstvo nemusím. A ani toho pána bezzubého herca Němca. Ale tak vtipne napísaný scenár, úžasné nájdenie detského herca, ktorého bude večná škoda a milá Jana Preissová, ktorá je už skoro päť desaťročí vydatá za jediného muža, to všetko sa skĺbilo v takú komédiu tohto typu, že ju v našich končinách prekonáva u mňa len dvojka - Ako dostať otecka do polepšovne. (10.01.2017)

Jednoduchá, príjemná klasika, ktorá svojim pointou v scenári pripomína amatérsky film, no svojim otvoreným a príjemným obsahom a najmä hercami si získala celý národ. Celé to malo hlavne rýchly spád a nenudilo. Čoho som však čakal viac, bolo humoru. Pár chlapčenských somariniek a niečo navyše mi jednoducho nestačilo. 70%. (03.02.2007)

Tento film spolu s "polepšovnou" je jedno fantastické vzpomínání na dobu mého mládí, kdy jsem každý rok v létě trávila prázdniny v Českém ráji, ve skalách u rybníka Vidlák ad. .... Film je nádherný dějově spolu s hereckým obsazením, kdy si užívám Tomáše Holého, Františka Němce a Janičku Preissovou. Co dodat ...? Marie Poledňáková je (byla) Paní režisérkou (16.05.2012)

Patrně jedna z nejlepších československých rodinných komedií, která nikdy neomrzí a můžu se na ni podívat kdykoli. Skvělé herecké obsazení, spousta humoru, originální příjemná hudba. Příběh nabídne ohromnou zábavu každé věkové skupině. Jana Preissová a František Němec tvoří úžasnou dvojici, která k sobě pasuje naprosto skvěle a každý by uvěřil, že jsou skutečný pár. Celé to pak podtrhuje výborný výkon maličkého Tomáše Holého, který měl neuvěřitelný talent a tohle je jen jeden z důkazů. To vše dalo vzniknout dalšímu pohledu do české domácnosti a nesmazatelně se zapsal do našeho podvědomí. Doporučuji více než vřele.. 90% (18.11.2010)