Réžia:
Jack ArnoldScenár:
David DuncanKamera:
Russell MettyHrajú:
Arthur Franz, Joanna Moore, Judson Pratt, Nancy Walters, Troy Donahue, Whit Bissell, Phil Harvey, Helen Westcott, Hank Patterson, Ross Elliott (viac)Obsahy(1)
Paleontolog dělá pokusy s primitivní rybou latimérií a nechtěně se nakazí její krví. To způsobí, že se přemění ve vraždícího opočlověka. (Hans.)
Videá (1)
Recenzie (10)
Jack Arnold bol znamy svojim zaujmom o sci-fi ..... tuna v tomto filme paleontolog robi pokusy ktore sa mu skaredo pomstia ... mozem kludne napisat, ako pise Lima, ze ide o teror na akademickej pode, teror v laboratoriu. Ono na zaciatku sa divak musi obrnit trpezlivostou kym nieco pride .... prva polka skor taka artova bych povedal. V Druhej polke to uz ale ide, a velmi dobre, opoclovek bol na pomery 50. rokov skutocne na urovni ...... 65 % ()
Vcelku průměrný monstrhoror o pravěké rybě (jako latimérie moc nevypadá), která byla před výlovem zasažena radiací. její krev tak obsahuje látku, jejíž pomocí lze zvrátit evoluční vývoj. A tak vážka, která na rybu v laboratoři usedne, se promění v pravěké obří monstrum s rozpětím křídel okolo 75 cm (zřejmě z rodu Meganeura). Když se profesor Blake při manipulaci s rybou nechtěně poraní o její zuby a kontaminaci znásobí ponořením ruky do vody, v níž byla, promění se v jakési pravěké monstrum, křížence člověka a opice. Když pak sám zkouší sérum z ryby dobrovolně na sobě, připomene klasickou postavu doktora Jekylla, byť samotná proměna spíše vypadá, jak zmiňuje zde Oktavianus, jako z filmů o vlkodlacích. První část filmu sází především na dialogy a monstrum samotné není vidět, druhá část už přibírá více napětí a akce, poslední čtvrtina má slušný spád a názornou ukázku práce maskérů. Spíše pro skalní fanoušky. Zklamán jsem nebyl, ale čekal jsem od J. Arnolda přeci jen něco onačejšího. ()
Chlapík se při rentgenování latimérie o ní řízne a promění se v krvelačnýho neandrtálce. Jako... proč?! Koncem 50. let Jacku Arnoldovi zřetelně ubývaly síly, po skvělých filmech, kterými definoval žánr monster movies té dekády, přišly na řadu ty slabší. O to víc je proto třeba tyto filmy číst (resp. sledovat) jako camp - pak si lze užít i ty slabší kousky (čímž nemyslím Wooda, Gordona, Robot-monstrum etc., ale slabší v rámci normálu). Právě několik parádiček nakonec překlopily moje hodnocení ke třem hvězdám, ač jsem většinu filmu nepochyboval o dvou. V první řadě vzhled neandrtálce - škoda, že není v záběru delší čas, přesně takhle si dnes totiž představujeme vlkodlaka ze starých filmů (vůbec byl příběh podivnou vlkodlačí variací) - chlupatý netvor, oblečený v potrhanou košili a kalhoty... a skvěle háže sekerou, moment, kdy ji hodil po policajtovi, kterému se zasekla do hlavy, je další z řady těch dobrých. Rovněž tak zápolení se zmutovanou mouchou a sem tam i pokus o budování napětí... jasně, je to blbé, moc se to v kampusu neodehrává, můžeme jmenovat tisíc a jednu scenáristickou, režisérskou, hereckou či trikovou botu a omyl, ale vůči daleko lepším momentům mi to přijde nefér. ()
Obával som sa béčkového strašenia plného teenagerov, ale ide o smutný príbeh jedného vedca pracujúceho na univerzite. Arnold skrátka točil inteligentné monster filmy a tento je obzvlášť komorný. A najviac tragický. Monštrum sa ukáže v plnej kráse až v poslednom akte, čo je rozhodne plus a predznamenáva tak to, čo urobil Spielberg v Čeľustiach. Triky a masky sú priemerné a dnes nechcene smiešne, ale aj v tom je kúzlo mnohých scifícok z päťdesiatok. ()
Americký snímek „Monster on the Campus“ je klasickou ukázkou zámořské béčkové tvorby z 50. let. Není na něm vůbec nic objevného, tvůrci se prostě snažili jen své diváky bavit a možná je i trochu vyděsit. Malinko se to asi i povedlo, protože maska opičího muže je celkem hnusně provedená, že by mohla být i děsivá. Příjemný závan padesátek, ale nic, co by vybočovalo. ()
Galéria (15)
Fotka © Universal International
Reklama