Mistři gagu

Z mého pohledu je to jedna ze slabších komedií C. Zidiho, založená sice na jiskřivých skečích, ale v celkové scenáristické, či drmaturgické stránce nedotažená a rozmělněná o další scénky a scénky. Je sice vzácná svým obsazením a cenná svou mikrorolí P. Richarda, F.Noireta a jiných velkých jmen, nicméně nedosahuje tak skvělé atmosféry jako filmy s Funésem, či Richardem v hlavních rolích, které natáčel Zidi v 80.letech. I Cosma napsal pro jiné jeho filmy, či jiné filmy s Lhermittem a Jungotem mnohem propracovanější a chytlavější muziku. (28.04.2021)

,,Mě nějaký režisér nezajímá, dokud nám nezastaví dopravu!" Tak už asi vím, na co dostal v roce 1985 srdeční záchvat Orson Welles. Spatřil tenhle film a sám se bezpochyby poznal v závěrečné karikatuře postavy režiséra Wellsona. :o) . . . . . Když jsem viděl Mistry gagu poprvé, zažil jsem hned na začátku menší zklamání. Původně jsem se totiž na základě obsahu mylně domníval, že půjde o historický film o průkopnících grotesky ve Francii, a ono na mě hned od prvních minut vyskočila moderní 80. léta ve stylu soudobého televizního humoru. Málem jsem to i vypl, jenomže zadíval jsem se s takovým zájmem, že jsem se nenadál a najednou byl konec! Z diváka, který spočátku v této Zidiho komedii oceňoval především kritickou linku, jsem se i díky Michelu Serraultovi a jeho skvěle sehraným partnerům brzy proměnil v nekritického nadšence, který začal hltat každou vteřinu tohoto neotřelého souboje starého mistra gagu s dvěma mladými amatéry a ve dvou zásadních zvratech s postavou Gaëtana zažil i menší dojetí. Dnes jsem viděl Mistry už potřetí a je to pro mě jedna z těch filmových komedií, na které nedám dopustit. Claude Zidi se dříve specializoval na moderní pojetí grotesky a byť mě jeho komedie s Bažanty většinou tolik neoslovily, zde má Zidi můj zpětný obdiv i za to, jak se s odstupem dokázal ke svým oblíbeným gagům vrátit v znových rozměrech. Mistři gagu už nejsou jen volnou přehlídkou humoru a umění humoru, ale v druhé vrstvě zároveň fungují jako velmi chytrý film o humoru a umění bavit. A protože jde o humor, i tato lehce kritická reflexe probíhá za doprovodu obrovské smrště gagů a vtipů, jimž nechybí originální forma. Opakované scénky v různých variacích v představách, ve snu, v civilu, na jevišti či v televizi jsou krásně propracované a mají jedinečné kouzlo. Úžasná podívaná, včetně malých filmových odkazů pro fanšmejkry, kazí to jen trapný Coluchův výstup. 95% (06.12.2020)

Málo známá komedie o komedii uváděná kdysi pod názvem (překlad z originálu) "Mistři gagu". Originální snímek mi utvrdil zjištění, že je stále možné vymýšlet nové a nové gagy, nové eskapády, nové vtipné situace. Člověk by si řekl, že všechny nápady jako pobavit diváka byly už dávno vyčerpány, opak je pravdou. TOP 10! (11.07.2004)

Tak tato neznámá komedie od Clauda Zidiho se může bez problémů zařadit mezi jeho největší klasiky a největší klasiky francouzské komedie vůbec. Už od začátku mi bylo jasné, že tohle bude pecka a nemýlil jsem se. Postavit celou komedii na vymýšlení gagů je velmi dobrý a svěží nápad. Zidi krásně vzdává hold svému žánru a ukazuje, že dělat srandu není sranda. Nejlepší je, když se gagy rovnou odehrávají v hlavách postav. To je pak opravdu velmi zajímavá forma. Tento film je prostě komedie v komedii a to se jen tak nevidí. Navíc hlavní trio je perfektní (především Jugnot) k tomu si přidejme ještě Colucha v menší roli, brilantní dabing Čt a pak Pierra Richarda, Philippa Noireta a Clauda Brasseura v několikavteřinovém milém cameu, kde ztvárňují sami sebe. Je super, že do toho nechali ukecat. Prostě všechno je na tomto filmu super a nelze nic dodat. (29.07.2019)

Dělat humor, to musí být hrozná dřina. Ani tady se všechny ty fóry nevyvedly, ale ta radost a nadšení pro věc z obou srandistů přímo tryská. Bavila jsem se dobře až do chvíle, kdy populární bavič začal natáčet "vážný" film. No, ale konec dobrý, všechno dobré, takže zase jeden další spokojený divák přibyl. (30.10.2019)