Realita

Co jsem vlastně čekal jiného? Realita je cokoliv, hlavně asi totálně mimo realitu. Tak hodinu jsem si myslel, že vím, o čem film je a pak z filmu Mr. Oizo začal dělat jedno velké dejá vu. Ztratil se totiž v realitě, snech a fikci, což jsem nebyl schopnej pobírat. A vlastně jsem to ani nechtěl pobírat. Prostě jsem jenom nechápavě čuměl a naprosto hypnoticky poslouchal jedinej hudební motiv, kterej způsobil to, že ho z dnešních nočních můr určitě nevypudím. (07.12.2015)

"Tak jak si stojíme s Realitou? Docela blbý, je to na padesátce a rychle stoupá. Tak to abych to na chvíli vypnul, řekl jsem si a sáhl po ovladači na stole, ale ten najednou zfialověl, změnil se v hroudu huspeniny a s mlasknutím stekl na podlahu. Bacha, už je to tady, zařval jsem, strhl esáčko, odjistil a zaklekl. Odkud to asi přijde, rozhlížel jsem se kolem. Najednou se esáčko začalo hýbat a obtáčet mi ruce. Z hlavně se stala hlava a snažila se mi zakousnout do krku. ---- Po chvíli boje se mi jí podařilo urvat a hodit na zem. V letu se změnila na vejce, ze kterého se po dopadu na zem začalo něco líhnout. Ani jsem nečekal, jestli to bude krokodýl nebo kuřátko, a rovnou jsem to rozšlápl. Zdálo se mi, že tentokrát to bude spíš kuřátko, ale nedalo se nic dělat. ---- Stejně jsem neměl moc času o tom přemýšlet, protože na mě zaútočil psací stůl. Uhýbal jsem kopancům jeho kovových nohou, které mi neomylně mířily na rozkrok, vytrhával jsem mu šuplíky a přitom se snažil soustředit myšlenky, abych konstituoval ten ovladač. Hlavně aby se mi nepovedl huspeninový ... Tak, konečně se mi podařilo ho udělat. Rychle jsem zmáčknul stopku a všechno se najednou dalo dopořádku. Jenom to kuřátko, a teď už bylo jasné, že to je kuřátko, protože v té loužičce krve bylo vidět trochu žlutého chmýří." --- Roman Neruda (05.06.2016)

Jeden z tých divácky prístupnejších bizardných filmov, za čo určite môže aj výber ľahších témat a odľahčenejšie prevedenie. Dlhší čas to navyše pôsobí celkom prehľadne, ale časom som sa už v tom, čo je vlastne skutočnosť, sen alebo film celkom prestával orientovať, prípadne aj keď som si chvíľu myslel, že v tom mám jasno, za okamih ma ďalšia scéna len vyviedla z omylu, ale Realité nepatrí medzi tie filmy, v ktorých sa pre plné docenenie treba úplne orientovať, užívať sa to dá aj bez toho a navyše väčšinu z toho bez problémov pochopí každý. Celé to ubieha príjemne rýchlo, takže nudiť sa tu nedá, vlastne to kľudne mohlo byť aj dlhšie, vyhovoval mi aj humor, ktorý síce nie je zase až tak zábavný, aby som sa musel neustále smiať, ale bavilo ma to a aj tá bizardnosť občas dokázala vyvolať úsmev na tvári, ale celkovo sa na to pozerá viac než dobre. A trochu bizardne, ale len v dobrom na mňa pôsobilo aj obsadenie, kvôli nim som mal občas pocit, ako by som sledoval niekoľko rôznych filmov s odlišným prístupom. A tak je tu režisér, ktorý mi prišiel ako štandardný hrdina štandardnej francúzskej komédie, sympatická postava dievčaťa, ktorá je vlastne najnormálnejšia, Jon Heder je zase typycký Američan z ich hlúpejších komédií a k tomu Eric Wareheim, ktorý je zase v každej svojej scéne tak zábavne mimo. Režijne a vizuálne mi to neprišlo až tak nápadité, ako pri bizardných filmoch očakávam, ale ani zlé to nie je, ten potrebný štandard to bez problémov spĺňa. Takže už len kvôli tej druhej polovici by som si to určite chcel pozrieť znovu, aby som sa v tom lepšie zorientoval, aj keď mám pocit, že by to o moc lepšie nebolo, ale aj tak to bola vydarená zábava, ktorá ma určite nesklamala, takýchto filmov nie je nikdy dosť. 76% (31.01.2016)

Neznám filmy Quentina Dupieuxa, ale musím uznat, že je to kurva génius, protože by mě nikdy nenapadlo, že se stanu kdy divákem filmu, který bude skutečným ekzémem. Zevnitř. --- Ne, fakt. Označení "franzouzský mindfuck" je zcela zcestné, nahoru za roh. To i ten, v tomhle pošahaném smyslu nezapomenutelný Shinboru má epický a do sebe každým svým "spínačem" zapadající příběh, oproti Realitě. Další z řady filmů, kde si na konci řeknete: "Co jsem to, ******, právě viděl?" a budete to chtít vidět znovu, protože "Co jsem to, ******, právě viděl?" --- (***, protože je považuji za zlatý střed - nemůžu tomu dát míň, na to je to přílišný zážitek, víc ale taky ne, protože "Co jsem to, ******, právě viděl?") (03.07.2016)

"Ta knížka se mi líbí." Tak si tak říkám, že nejenom Quentin Tarantino, ale i Mr. Dupieux má talent a i když s tím určitě někdo nebude souhlasit, tento film nemusí chápat, stačí ho jen vnímat. Bylo by totiž opravdu skvělé, kdyby se filmoví režiséři mohli na svá díla podívat ještě dřív, než je natočí. Určitě bych tu pak neviděl ty černé či modré čtverečky. (11.06.2016)