Quo Vadis

Polský velkofilm, který je v jádru jen další televizní blbost, jen se stále strašně snaží působit jako něco víc. Což mu v drtivé části stopáže vůbec nefunguje. A i když má tu stopáž skoro stejně dlouhou jako film americký, náhle je čekání na konec ještě mnohem mnohem víc k smrti nudící. Prostě úkrok vedle. Televizní look, díky němuž i aspon jemně slušné kulisy stále vypadají jako kulisy a atmosféra je tak něco, co neexistuje, režie taky nic moc ale dávám stejně dvě hvězdy díky slušnému soundtracku a pro mně docela fajn hrajícím hercům, což je taky jediná výhra oproti staré klasice. Tenhle typ lidí se mi prostě hodí do svých rol víc, než většina osazenstva minule. Minimálně věkem. Ale to je čistě subjektivní názor a ty herecké výkony mají obě strany stejně dobré, ta stará dost možná ještě lepší. Petronius je ale lepší zde. (14.02.2011)

Je to sice už hodně dávno, co jsem četl Sienkiewiczovo "Quo vadis", nejspíš ještě na gymnáziu, ale silně i po těch letech pochybuju, že by v něm mohlo být tolik laciného barvotiskového kýče, prázdných klišé a frází a prvoplánové katolické agitace a strojeného patosu, kolik se jich vešlo do tohoto snímku. Film připomínal spíš povrchní telenovelu nebo televizní filmy na biblické náměty nasekané podle jednoho kopyta, jaké se dávají v TV vždy před velkými křesťanskými svátky. Zpočátku mě hodně dráždily i ty zřetelně slovanské (polské) fyziognomie prakticky všech hlavních představitelů, casting mohl být udělaný jistě mnohem lépe a citlivěji, ale tak hollywoodské velkofilmy si v tomto směru zpravidla nevedou jinak, jen jsou ty fyziognomie ryze americké. A jelikož Poláci k Americe odjakživa nekriticky vzhlíží, asi chtěli jen vypadat tak nějak polsko - americky. To, co unese v tomto směru divadlo, je ve filmu spíš kontraproduktivní. (08.10.2022)

Každý ten příběh zná, nebo by jej znát měl pokud se chce řadit mezi vzdělané lidi. Sienkiewiczovu knihu jsem samozřejmě četl (mimo jiné) a byl jsem moc zvědav jak se s tím bratři Poláci poprali. Tohle totiž není jen tak nějaká epizodka z okolí Caesara! A rovnou říkám, že jsem byl spokojen. Nevím co zdejší Petroniové od filmu očekávali, snad že uvidí Ben Hura dvojku a proto tu film celkem zdrbli. Nejvíce pobavil uživatel Dever, který tomu nasolil rovnou odpad a nejedné americké nablblé komedii střelí v klidu tři hvězdy :-) ! Ale holt někdo holky, někdo vdolky - každý jsme originál... Jak říkám já byl spokojen. Film se celkem věrně drží knižní předlohy a koprodukce nám předložila opravdu věrné interiéry a exteriéry starověké Itálie, které voněly sluncem a létem. Neron byl zahrán skvěle a i Linda s krátkým římským sestřihem mi jako Petronius sedl. Je to sice trochu zvrácené, ale jak hořel Řím, říkal jsem si jak se asi filmaři poperou s odvetou na křesťanech. Zejména předhození lvům mohlo v případě špatných trků z vážného filmu udělat komedii. Nevím jak se to podařilo, jistě šlo o ochočená cvičená zvířata a jejich drezéry, ale z těch scén tuhla krev v žilách. Jediné co mi nesedlo byl závěr, byť snahu cosi sdělit dál napříč časem chápu. Já byl tedy spokojen, Poláci to zvládli dobře byť točit tuto knihu resp. tento příběh není rozhodně nic jednoduchého! Dávám za 4 broušené smaragdy. * * * * (25.03.2016)

O tom že Poláci umějí dělat velké filmy, které směle konkurují Hollywoodu jsme se přesvědčili již v Sexmisi a o tomto filmu to platí dvojnásob. Jde o zajímavou podívanou do starého Říma, srovnatelnou např.s Gladiátorem a některé sugestivní scény, jako např. předhození Křesťanů lvům, Gladiátora ještě předstihují. Výborné herecké výkony Buguslawa Lindy (Petronius) a Michaela Bajora (Nero). (23.06.2003)

Upřímně se přiznám, že se my film líbil (narozdíl od našich kritiků), i když taťka poznamenal, že očekával větší maso. Škoda jen režisérova záměru minimalizovat násilné (=akční) scény. Davové scény nejsou zpracovány tak dokonale, jak by člověk očekával od tohoto režiséra, ale „zábavné hrátky“ s křesťany uspokojí naši násilnickou část. Předhození lvům je zpracováno opravdu dobře a živé pochodně jakbysmet. Nejlépe zahranými postavami jsou Petronius a Nero, což je logické, protože tyto figury nabízely největší potenciál a vystačili by na samostatný film. Petronius je vznešený patricij a básník, naproti tomu Imperátor a Bůh Nero je chvílemi statečný, zbabělý obávajíc se smrti a místy naprosto šílený. Nero krákorá, tančí, skládá básně, hraje na loutnu, zatímco jeho arbiter je mu rovnocenným soupeřem díky své inteligenci a duchapřítomnosti. Hlavní pár taky hraje dobře, ale jejich role nenabízí tolik co vedlejší postavy, mezi něž je nutno ještě připomenou křiváka a udavače Chilona. Hudba je vynikající, i když nedosahuje božskosti Miklose Rozsy. Je pravda, že většina filmu je točena příliš v detailu, přesto myslím, že kamera odvedla dobrou práci. Kritikům taky dost vadilo časté používání ateliérů, což mne milovníku starých velkofilmů vůbec nevadilo a rozhodně my to vyhovovalo více, než aby nové budovy vypadali jako tisíc let staré, jako ve filmu Gladiátor. Bohužel se k nám opět dostala zkrácená verze. (14.07.2003)