V službách KGB

Spionske Sopranos - se vsemi klady a zapory, ktere to prinasi. To znamena unikatni namet (nebo alespon unikatne zpracovany), mnohem mene akce, nez byste cekali, mnohem vice dramatu, obcas prilis pomale, roztahane a misty trochu nedotazene, ale secteno a podtrzeno neexistuje v ramci zanru serial treba jen zdanlive srovnatelny s The Americans. (03.09.2016)

Špionážní seriál z období studené války, to je něco pro mě, navíc je velmi dobře natočený a obsazený. Jelikož jsem o sobě nikdy netvrdil, že jsem čistá duše a obránce světla, hbitě jsem si oba hlavní hrdiny oblíbil a dokonce i "kulturní referent" Arkadij mi byl po většinu času sympatičtější, než agent Frank Gaad. Asi to bylo tím, že sovětské zlo bylo jasně přiznané, zatímco američtí bojovníci za demokracii hráli vždy čistě, až na výjimky, ke kterým došlo jednou, maximálně dvakrát... Ale teď vážně, myslím, že pro seriál bylo výhrou, že se Keri Russell a Matthew Rhys dali dohromady i v reálu, ta chemie mezi nimi fungovala fantasticky a přispívala ke skvělé celkové atmosféře. Zpočátku mě trochu iritovala postava Stana Beemana, ale postupně si mě Noah Emmerich získával a šestá sezóna by bez něj byla poloviční. Když už tak chválím jednotlivé postavy, nesmím zapomenout na Marthu Hanson v podání Alison Wright, z které jsem byl opravdu nadšený. Na závěr se musím ještě poklonit scénáristům, kteří po celých pětasedmdesát dílů udrželi vysokou úroveň příběhu. Moc dobře jsem se bavil. (20.07.2016)

Seriáloví Jeden musí z kola ven se sice nekonají, ale tak špičkový kousek se v rámci žánru objeví jednou za uherský rok a hodinářsky precizní jemné tahy mistrů špionážního řemesla ocení v tak vyšperkované podobě jen málokdo. Kdepak, Takoví normální Američané jsou určitě mainstreamovější, ale i tak si s jejich formátem komerční Prima nevěděla rady do té míry, že odvysílání jednotlivých epizod posunula ke druhé hodině noční. To aby nekomplikovala mysl svých oveček. Seriál se tak řadí k takovým titulům jako Breaking Bad, které měly smůlu, že po nich v našich podmínkách nesáhla veřejnoprávní televize a se svou cílovou skupinou diváků se jednoduše minuly. Výše uvedené ale zároveň seriál řadí k té výrazně kvalitnější části produkce. Kladem jsou nejednoznačné charaktery a postavy, které neustále řeší dilema mezi svými (po)city a povinnostmi, mezi morálkou a strachem z odhalení nebo chyby. Takoví normální Američané se vrací do 80. let, období eskalace studené války a soupeření supervelmocí. Dvojice sovětských špiónů vytvoří ve Spojených státech v rámci svého krytí zdánlivě ideální rodinný pár, jenže některé pracovní úkoly se jednoduše s harmonickým rodinným životem neslučují... Celkový dojem: 75 %. (15.08.2014)

// This wasn't our war. A přesto, nemůžu s jistotou říct, že u sledování nemám občas morální problémy, co se týče fandění dvojici KGB agentů. Předpokládám, že divácký vztah pak bude zcela odlišný například v Americe a zase naprosto jiný v Rusku, a přesně tohle uvažování mě k seriálu svým způsobem přitahuje. Stejně jako moje vnímání je totiž i svět v The Americans plný šedi, nejistot a velice opatrného zvažování komu a čemu věřit. K tomu fakt, že zbožňuji americké 80s, bondovky a Keri Russell, no a je zaděláno na novou posedlost. The Americans - 99%. (10.11.2016)

Porovnanie s Homelandom sa zakladá na pravde len čiastočne. Ide tu o iný druh špionážneho seriálu, prostredie je z obdobia studenej vojny a s terorizmom nemá nič spoločné. Je atraktívny, dvojitý život hlavných protagonistov prináša zaujímavé situácie, niekedy napätie, a to všetko je podporené veľmi kvalitnými hereckými výkonmi oboch hlavných postáv. Prvá sezóna naozaj dobrá a veľmi vyrovnaná. Od druhej sezóny sa kvalita trošku znižuje maximalizáciou posteľných scén (pseudo získavanie informácií pre špionáž) a rodinných problémov, ktoré ma nebavili (problémy rodičov so synom a dcérou). (04.05.2017)