Oculus

Zimomriavky - dokonalý barometr děsu, který nelze ošálit. Buď tam jsou, nebo ne a Flanagan ze mě dělal husu docela často.. Dovedně zakomponovaná struktura vyprávění, kdy se četnost flashbacků zintenzivňuje až do splynutí s realitou, hudební podkres zvěstující něco zlověstného (ten hluboký, opakující se tón je geniální), koncentrovaná, plíživá hrůza a na konci žádný okulus, kterým by prosvítalo denní světlo. Holt, jsou druhy zrcadel, u kterých střepy přinášející štěstí nikdy nepřijdou.. Ocultus! (10.06.2014)

Trapné. A zároveň i hrozně smutné. Ve filmové branži totiž neexistuje moc horších věcí, než nechtěně směšný horor. Načež zásadní problém snímku vidím už ve skutečnosti, že tak odporně nevkusné zrcadlo si zaslouží upálit na první pohled, a ne koupi... Nebudete se bát. Budete se smát. A s těmi prvoplánovitými lekačkami už jděte taky laskavě k šípku. (15.06.2014)

Kvůli mimořádné působivosti s radostí odpouštím libovolné chybičky a nedokonalosti - a to hlavně díky tomu, že film velmi chytře vypráví o hrůze výsostně filmovými prostředky. Dramaturg ve mně celou dobu tetelil blahem, jak to bylo poskládané, prostý divák se bál tak, že ani nemohl mít nohy na podlaze, aby po nich náhodou něco nešmátlo, fatalista ocenil, že i u tatínka, i u maminky nakonec zvítězil rodičovský pud nad jakýmkoliv démonem, a fanoušek Möbiovy pásky opět poznal, jaké to je dojít po jiné cestě do stejného místa. Velkým plusem jsou potom okolnosti, za jakých jsem film viděla. (08.06.2014)

Ne, ani takhle to nepůjde. Slibná zápletka kolem zlobícího zrcadla, které dohání lidi k šílenství a nehezkým činům z toho vyplývajících, sympatičtí, na horor velmi dobří herci (v čele s „trhlou“ Pondovkou) a zajímavě flashbacky gradovaný děj, ale co ta přítomnost? Vždyť v té není prakticky žádné napětí, žádná atmosféra. A nakonec člověk zjistí, že i ta gradace je ve skutečnosti klam, protože ve skutečnosti jsou hrdinové absolutně pasivní, jakkoliv se nám film snaží tvrdit opak. Totiž ty postavy samotné by rády pasivní nebyly, to jsem si jistý (kdo by chtěl skončit jako maso do mlýnku, obrazně řečeno), ale scénář jim opravdu nic nedovolí. A tak i přes zajímavé nápady ve finále, i když někdy trochu příliš překombinovaných, se vše mění v další typicky nudné klišé s typickou pointou. Škoda, první polovina vypadala nadprůměrně. (15.01.2015)

|90%| Velké překvapení pro mě. Vydařený horor po všech stránkách. Mrzí mě, že se to nedostalo k nám do kin, ale nevadí. Samozřejmě se to ještě nějak doladit dalo, ale rozhodování mezi 4 a 5 hvězdou jsem nakonec překonal. Příběh a hlavní téma zrcadlo. A okolo toho zrcadla se to furt točilo, takže zajímavých nápadů zde bylo víc než dost. Jistě, vše bylo spracováno poměrně jednoduše, ale to vůbec nebyl problém. Malý rozpočet zde nevadil. Úvod byl rychlý, obyčejný, ale pak se šlo hned na věc. Zezačátku jsem pár minut tápal než jsem si zvykl na styl – vracení do minulosti (flashbacky) a dění v současnosti. To se neustále prolínalo, takže až když jsem se začal pořádně orientovat, tak se mi to líbilo víc a víc. Lekaček tu pár máme, ale spíš mě zaujala děsivost a temné chvíle v domě. R-kové převedení zde rozhodně využito bylo. Ne nějak naplno, ale přeci děsivě vyhlížející žena, která se díky tajemným schopnostem chtě nechtě stala děsivou bytostí, trocha krve, střepy v puse jedné postavy atd. Herecká sestava byla mladá – tím myslím hlavní hereckou dvojici. Nejvíce mě zaujala mladá holka, která o hrůzostrašnosti a velké moci zrcadla věděla moc a měla toho dost naplánované. Zato její bratr se tam spíš motal či jí překážel, ale svou roli zvládnul dokonale. Sice se toto nedá nějak srovnávat, ale přiřadil bych to trochu k hororům Insidious 1,2, V zajetí démonů apod, ale jak píši, nedá se to moc srovnávat, ale já ty horory, které se odehrávají po většinu času v domě mám tak rád. Tempo má snímek vzestupné, takže čím víc se to blížilo ke konci, tím víc se mi to líbilo. Co se týče závěru, jak vše dopadlo, chvíli jsem byl zaražen, ale nakonec jsem to ocenil. Takže kult to určitě nebude, což je škoda, ale přesto mě to zaujalo a bavilo víc než dost, takže asi tak. Těžko to dále popisovat – u mě VELKÁ SPOKOJENOST. (27.06.2014)