Blonďatá bestie v blázinci

Až Ondřej Pavelka vypiluje svoje schopnosti imitovat Ratha s Johnem, a až se diváci v hledišti přestanou smát tam, kde to není zrovna vtipné, a až se zredukuje trapnost, která tvořila určité procento, tak to bude ještě podařenější satira. Politická satira je vskutku jeden z nejvděčnějších "oborů", a tady lze ocenit, že tvůrci se nijak nezdráhali jít do politických kauz uplynulého roku s plným nasazením skutečných jmen politické scény, které postihla skandální provinění. Všichni to dost a bez servítek schytali, jak jsem už dlouho neviděl, a zřejmě dlouho se tímto stylem do toho nikdo další nepožene. Většinou hustá politická kávička, kterou si politici s chutí nevypijí, a určitě se ani na tohle nikdo z nich nepodívá. Osvěžující v prvé řadě, ale s výskytem výše zmíněných slabin, přesto podané s originalitou a humorem, který nikoho nešetří. Takže celkem působivá ždímačka provinilců s tím, že kouzelník Rath už tentokrát určitě přišel a to rovnou s kouzelnou krabicí, respektive schopností měnit víno na peníze. A to jsem byl hluboce přesvědčený, že jen Ježíš uměl měnit vodu ve víno. Rath to dotáhl mnohem dál. Mé hodnocení: 60% (04.01.2014)

Rok dvoutisícídvanáctý byl na témata vhodná pro politickou satiru plodný jako právě ovulující cigánka. Pro obyčejné obyvatele naší země, kteří doposavad nebyli seznámeni s kouzlem proměny vína v hotovost, by se dalo říct „bohužel“, fanoušci týmu kolem režiséra Tomáše Svobody (tentokrát bez stardencující Barbory Polákové) a jejich politického kabaretu však mohou bouchnout šampaňské. Umělecká fikce uvězňující pány Béma, Bártu, Janouška a Škárku za zdi psychiatrické léčebny, nastavuje zrcadlo nejenom výše jmenovaným pánům, ale svůj odraz v ní bezesporu najdou i další postavičky našich luhů a hájů. A nám prostému lidu zbývá jen doufat, že následující rok neposkytne takové kvantum inspirace pro tvůrce trefně reagující na tuzemskou politickou scénu ………..asi ne, že?!?!? (08.01.2013)

Komunální satira na téma korupce s často až bolestivě laciným humorem. Jestli politická satira patří k pilířům české kultury, tak to se její stavba už brzy zhroutí... Korupci lze sice léčit, ale tímhle způsobem jistě ne. Takovou obhroublou lidovou satiru kdysi dělali Krampol se Šimkem, nicméně na vyšší herecké i obsahové úrovni. Tohle místy připomíná neslavné scénky Šimka s paní Bubílkovou. Celkový dojem: 35 %. (06.01.2013)

Politická satira se z českých televizních obrazovek pomalu vytrácí, takže tenhle pokus o ni vnímám rozhodně pozitivně, nicméně pořad samotný mě příliš nenadchnul, ale ani vyloženě nezklamal. Nápad zamknout politiky podezřelé z korupce do nově otevřeného pavilonu v Bohnicích a odnaučovat je tam přijímání úplatků je určitě nápadem zajímavým, nicméně i přes svou poměrně krátkou stopáž tento pořad chvílemi docela nudí, jindy ale naopak pobaví, to když například někteří politici se snaží ukrást odvykací pomůcky (sedm milionů Kč na stole) a dostávají při tom elektrické šoky. Takže když to shrnu, chvílemi jsem se bavil, chvílemi nudil, takže vlastně to je takový průměr, neboli tři hvězdičky to jistí. (06.01.2013)

Když nám Petr Čtvrtníček s Jirkou Lábusem předčítali Ivánka kamaráda, byla to sranda. Pravda to, že to bylo původními aktéry míněno vážně, z toho mrazilo... Ale v podání obou herců to bylo legrační. Čas pokročil, korupce přes mnohé sliby různých vrcholných takykorupčníků žije vesele dál a dokonce bují do stále netušených rozměrů.... Je všude a tak jak na ní člověk naráží v běžném životě, začaly se na ní odezvy objevovat i ve filmech a na divadle... Nevím ale nějak mi tahle satira nesedla. Nemám rád pitvořící se herce, kteří někdy rádobyvtipným šklebem zacpávají suchá a trapná místa. A ten dojem jsem měl právě zde. Viděno v TV. Nedokoukáno. Sklenka zlaťáčků za snahu a to ještě z milosti. * (04.01.2014)