Mustang

Ano, dívky to v islámských zemích nemají jednoduché. Ale určitě si nezaslouží svůj krušný osud sdělovat světu roztřesenou ruční kamerou. Mankote, nemohl by už konečně zase někdo přijít s něčím jiným, když chce předvádět tu nejautentičtěší autentitu? Fádní, stereotypní, až uspávající forma postrádá nejen jakékoliv napětí, ale i emoce. Ergüvenová mě o svém talentu nepřesvědčila. (27.10.2020)

Musím povedať, že som bol s filmom veľmi spokojný. Mám pocit, že ženy a dievčatá žijú asi v moslimských krajinách jedine na to, aby sa vydali a rodili synov, z ktorých sa stanú budúci muži, ktorých treba ctiť a človek počas filmu cíti to všetko čo sa deje. Sú miesta, kde si človek môže z niektorých scénok robiť srandu, no než sa dostanem k tomu, poviem najprv, čo podľa mňa na filme funguje. V prvom rade záverečná scénka úteku. Veľmi dobre spracované a veľmi uveriteľné. Puto medzi sestrami je tiež veľmi dobre spracované a cítime ich súdržnosť a súčasne bolesť, ked sa ich babka so strýkom roznodnú jednu po druhej povydávať. Jedna škoda je však, že podľa mňa nestihneme sestry nejako poriadne spoznať. Film sa totiž najviac sústredí na Lale, ktorá nám príbeh rozpráva a asi by som chcel vedieť aj o jej sestrách trochu viac a nebolo by odveci, keby bol film o trošku dlhší. Lebo potom človek nemôže nasať určité udalosti, ktoré tu nebudem spoilovať a stanú sa. Rovnako sa mi ako postava páčil aj Yasin, ktorý bol skutočne sympatický mladík. A tiež sa mi páči aj úvodná scénka v jazere. Kde film trošku stráca je ale ako som už naznačil, že sa moc o postavách nestihneme dozvedieť a myslím si, že postava strýka je trošku moc tvrdá. Nechcem osobne toto súdiť, lebo ja som na tureckom vidieku nikdy nebol a nemôžem povedať, že viem ako to tam prebieha. O tom ma mal tento film trošku poučiť. A myslím si, že názor som si spraviť vedel. A je celkom uveriteľný. Tiež si myslím, že na konci mohla nám Lale ešte povedať trošku niečo a neukončiť to doslovným strihom, lebo sa mi to tam trošku pýtalo. A asi by som chcel aj vedieť ako boli šťastné Sonaj a Selma. Ale okrem týchto vecí, myslím si, že "Mustang" je veľmi silným, dojemným, miestami aj vtipným (nezabudnem ako teta musí vyhodiť elektriku v celej dedine, aby strýko nevidel svoje netere na futbale) nádychom, ktorý podľa mňa funguje. Ja si myslím, že je hodný toho, aby ste si ho pozreli. Možno dokonca aj viackrát. Hodnotenie: A- (09.01.2016)

Snímek se pokouší podat autentickou zprávu o tradičním tureckém patriarchálním despotismu vůči mladým dívkám. Místy skvěle zobrazuje vesnický folklór skrze malé absurdní epizodky, ke konci však sklouzne k manipulativnímu vyjadřování a při snaze zoufale předat ústřední myšlenku ženské vzájemnosti se oddálí od uvěřitelného. Až na nepřirozené dějové figury v závěrečné části je však film řemeslně dobře natočen. Zvláště bych rád vyzdvihnul skvělou dějovou kohezi a dynamický spád vypravování. 7/10 [KVIFF 2015] (07.07.2015)

Krásně to do sebe zapadá, turecká režisérka, která od dětství vyrůstála v Americe točí film o postavení žen v über tradiční turecké rodinné situaci. Jestli si něco holky, co neměly možnost volby (manžela, studia, života ...) nezasloužily, tak je to přesně tenhle film. Absolutní člověčinka a.k.a. crowdpleaser. Proč se to mimochodem jmenuje MUSTANG? Odejít z kina jsem chtěl už po prvních deseti minutách a to se mi u filmu nestalo už hodně dlouho. Pokud bych chtěl ve svojí kritice zajít hodně daleko tak asi takhle: THE VIRGINE SUICIDE, který je k MUSTANGOVI tolik připodobňovaný, je víceméně o hovně a proto mohla Coppola zajít kamkoliv se jí chtělo a vytvořit nevídaný dreamy debut masterpiece. Ergüven naopak uchopila zcela zásadní téma, oblékla ho do TVS kabátu a udělal z něj absolutní hovno. (19.04.2016)

Líbivý festivalový art, který musí průměrný západní divák z principu zbožňovat - 5 krásných holek úpí pod despotickou nadvládou autoritativní rodiny a konzervativních tradic, které jejich vyhlídky na emancipaci západního střihu eliminují na nulu. Každý jim logicky musí držet palce, a kupříkladu ve scéně, kdy je po novomanželské dvojici po jejich první milostné zkušenosti vyžadováno zakrvácené prostěradlo (jako důkaz toho, že se dívka vdávala jako panna), člověk jen otáčí oči v sloup, v jak beznadějně středověkých poměrech je tamější společnost zaseklá. Ne že by to byl vyloženě špatný film, to vůbec ne - osobně bych si dokázal odmyslet i to, že mě příšerně nebavil - ale co mi osobně přijde hrozné, je můj neochvějný názor, že Mustang je dokonalá vykrádačka filmu Smrt panen. Ale naprosto se vším - v obou filmech drží přísná rodinka pěkně doma pod zámkem svých 5 nezbedných dcerek, které by se tolik chtěly dostat ven - oba filmy se sice liší lokacemi i časovým zasazením děje, ale jinak jsou v podstatě jak přes kopírák, a osobně jsem byl z té podobnosti naprosto zděšen - a znechucen. Kdyby aspoň bylo řečeno, že je to remake... ale i tak bych to nebral. Protože jako by nestačilo to dokonalé vykradení Sofie Coppoly, je třeba ještě zmínit, že se v Mustangovi objevuje hudba Warrene Ellise z filmu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem. Jak obecně nejsem příznivcem toho, aby se stejná hudba "recyklovala" v různých filmech, tak zde mám chuť se vyloženě ptát, jestli je v Mustangovi vůbec něco původního. A současně se ztotožňuji s výtkami předchozích komentářů k formálním nedostatkům filmu, jako je nedostatečné vykreslení psychologie postav sester či nevěrohodné zvraty děje. Za mě spíše zklamání, přecházející až ve znechucenost kvůli zmíněné podobnosti se Smrtí panen - nevěřím, že se jedná o náhodnou podobnost, režisérka (ročník 1978) žije od r. 1980 ve Francii, kde Smrt panen běžela v kinech, když jí bylo 22 let. Za sebe nemám problém napsat, že Mustang se měl zarazit ještě před jeho natáčením, a že nechápu, jaký má smysl přivádět na svět takovéto filmové klony. (17.03.2016)