Protichodná farba

[SFF 2013, Sydney] Máme tu biológiu a jej interakcie, život a jeho deformácie a napokon, "Upstream Color" a jeho interpretácie...s ktorými by som sa až tak horúčkovito nezaťažoval a radšej ich nechal (za pomoci opakovaných pozretí) vymodelovať samé. Máme tu tiež fragmentárny stream of (un)consciousness naratív perfektne popudzujúci mozgové závity - dovedený do návykového extrému, k tomu odpovedajúcu, inštinktívnu strihovú montáž pravidelne trhajúcu kauzálny reťazec prebiehajúcich udalostí - podporenú jasnou definíciou tvorcovských zámerov a ukážkové "druhoplánové" narábanie s hĺbkou ostrosti, sýtosťou farieb i detailom ako takým. Carruthova senzuálna skúška odvahy…rozpínajúca sa do koláže vnútorných pochodov v ktorých sa navzájom potľačujú príznaky nevedomého sebaodcudzenia, eskalujúcej paranoie a duševnej očisty. Veru, amen tma a hurá na "Primer". (02.09.2013)

By ma zaujímalo na čom to vlastne fičí Shane Carruth - režisér, scenárista a hlavná postava v jednej osobe. Tento "skvost" bol fakt neuveriteľne nezmyselný! A ja som o to viac hrdý, že som aspoň ako tak pochopil tú nesmierne "dramatickú" dejovú líniu. No inak to bol poriadny chaos, spleť obrazov bez patričnej súvislosti - ľudia, prasce, orchidei... Inak vraj práve toto je posolstvo celého filmu - že ľudia v tomto príbehu boli nakazení červami a následne sa ich životný cyklus zmenil na tri životné fázy: 1. človek, 2. prasa, 3. orchidea :D (na to som ale sám neprišiel - dočítal som sa to vo filmovej expertíze). A tak verím, že nie som jediný, ktorý sa sám seba počas a po filme sám seba musel spýtať: "čo to do riti bolo?"... Smejem sa na tom "posolstve". Ale aspoň, že kamera a vizuálna stránka filmu bola skvelá (ale aj tak je to odpad). (19.12.2013)

,,SLUNCE JE RANNÍ HVĚZDA. TEN NEJDIVOČEJŠÍ ZVUK, POSLECH ROZVLNÍ DŘEVO ŠIROKO A DALEKO. JEMNÉ CINKAVÉ ZVUKY SE SNAŠÍ DO MÝCH UŠÍ. JEJICH KOŘENY SAHAJÍCÍ ZCELA POD DOMEM. OBÁVAJÍCÍ SE, ŽE BY BYLY MALÁTNÝMI. PRO NEODSTATEK SPÁNKU A JÍDLA. PŘEVLÁDAJÍCÍ MODROŽLUTÁ BARVA PÍSKU. SLUNEČNÍ ZÁŘE V BARVĚ VODY...…“ /// Teskná hudba, neosobní kamera, záběry, který nic neřešej a příběh – šílenost hodná mozku člověka na odvykačce. Nebo, že by v tom snad bylo něco víc? Ten pasáček vepřů je kdo? Že by… a ty tam děláš co? … Všechno spojuje … zmatek? Jo, jsem zmatenej jak prase (proto ten pasáček?), ale něčím mě to k sobě podvědomě poutá. Smutkem? Usínám, ale já nechci! Chci vědět víc! Zajímá mě, co tím chtěl autor říct. To musí mít kurevsky silný poselství!? Aha, tak jsem ho nenašel ani v praseti, ani v červovi. Budu hledat na netu… (no jó… orchidej, že mě to debila hned nenapadlo!). Prostě jsou věci mezi nebem a zemí. Tohle je jedna z nich. Filmařina, na kterou zjevně nejsem připravenej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stačí mi říct: Henry David Thoreau - Walden. 2.) Aronofsky a Malick se mi zdaj málo šílení. 3.) Thx za titule ,,delphin“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (11.09.2013)

Viac ako spirituálneho Malicka mi Upstream Color ideovo pripomenul Avatara. Áno, toho Cameronovho. A že ma baví, ako sa dá obdobná myšlienka rôznorodo uchopiť, a že mi s ňou indie štylizácia ladí lepšie než trojdimenzionálny Hollywood, a že si Carruthovo čokoľvek rád pozriem znova, dávam plný počet. Vďačne. (21.06.2014)

Jak moc by chtěl být Carruth velký umělec! Tentokrát jsem se neztratil jako u Primeru - věděl jsem do čeho jdu. Proto byl zážitek lepší. Chápu, že má režisér potřebu vyjadřovat se takhle (doslova) květnatě, ale osobně mě to stále oslovuje jen místy. Závěr to vytáhl téměř ke čtyřem hvězdám, protože mě film začal zajímat. Bohužel ve chvíli, kdy mě zajímat už nefalšovaně začal, skončil. 3 a 1/2 (26.09.2013)