Hotel Adlon

Řekněme, že příběhy z doby první republiky mám moc rád, protože miluju První republiku a vůbec začátek 20. století. Tak jako tak, příběh postupně protne první i druhou světovou válku. Proč ne. Nejvíc jde právě na určitých místech či budovách vidět, jak se doba i svět mění. A na hotelu je to vidět hodně. Já osobně jsem si příběh užil. Možná by si víc zasloužila rozvinout ta první neuznaná láska. Každopádně mě mini série zaujala, ale jsou tu určité detaily, které mě znemožnily dát větší hodnocení. Například hlavní hrdinka by musela mít silně přes devadesát, ale její dcera v závěrečné scéně rozhodně na to, že by měla přes šedesát nevypadala. Nicméně to všechno jsou detaily jinak zajímavého příběhu. Mám zkrátka pocit, že tomu ještě něco chybělo. Možná, že je škoda, že mini série neměla více dílů a že jsme neviděli třeba dobu socialismu až do dnešní doby. Každopádně první a poslední díl byl zajímavý hodně. Bylo to kvalitní, bylo toho málo, ale něco tomu chybělo. Nějaké koření navíc... (16.10.2016)

Dějiny německého dvacátého století zhuštěné do bubliny luxusního hotelu a několika lidí kolem něj. Dal bych skoro plný počet, kdyby vyprávěním občas neproblesklo klišé, mnohdy až kýč, a kdyby se němečtí autoři netvářili, že za druhé světové byla většina Němců antifašisté vlečení téměř proti své vůli hrstkou fanatiků. Nicméně je to umně spletený příběh, který udrží po celou dlouhou dobu pozornost, a na jehož konci člověk zauvažuje, jaký smysl má veškeré životní usilování, když je dříve či později vždycky zničí nějaká banda slepých ideologů. (04.01.2015)

Ani špatné, ani moc dobré. Jako jídlo v průměrné německé restauraci. 1) Trochu jiný pohled na německé dějiny minulého století s jinými akcenty, než jsme zvyklí. "Hotelobiografický" film pěkně vystihuje atmosféru Německa v různých etapách jeho dějin. 2) Střízlivé až suché vylíčení nacistů, sovětských vojáků i socialistického režimu velmi oceňuji. Ovšem určitý nádech červené knihovny kazil jinak slušný dojem. 3) Koncept třídílného miniseriálu (v Německu dokonce jen dvoudílného) je nevhodný. Vzhledem k množství postav by byl vhodnější delší seriál, který by mohl rozpracovat jednotlivé osudy do větší hloubky. 4) Zaregistroval jsem několik zajímavých chlapů: je tu 34letý Ken Duken (klavírista Julian Zimmermann), 31letý Tom Schilling (Louis Adlon junior), 28letý Johannes Klaussner (Fridrichův spolubydlící v hotelu Rudolf) a 24letý Kai-Peter Malina (Friedrich Lowe junior, skutečný otec Sonji). (21.10.2016)

Aj dobré by to bolo, len mám rád keď sú životopisné filmy naozaj životopisné a nie, že sa do filmu umelo pretláčajú dnešné korektné nezmysly, len aby tam boli. A potom napíšu, že pardon, to bola fikcia, ale chceli sme to tam mať - čo je príklad čiernej slúžky. Tak buď točíme životopis, alebo slúžime progresu za každú cenu. Ale potom to nenazývajte životopisom. (17.03.2023)

Titanikovská forma vypravování místy (hlavně v závěru) sklouzává k citovému vydírání, místy k naivnímu romantickému příběhu (1. díl), ale celkově paralelní osudy Almy a Sonji + Sonji a Anny Marie jsou v prostředí Aldonu podány poutavě. Zajímavé je i užití dobových materiálů, které na pozadí příběhu vykreslují dějiny Německa. Nejvíc se mi líbil 2. díl. (10.10.2015)