Strach a hnus v Las Vegas

Tenhle film je opravdu hnus, stejně jako je hnusný však oplývá velkou dávkou černého humoru (zpočátku), avšak -a to je nespíš důležité-ono má to dvouhodinové acidové řádění nějaký smysl. Tedy pokud považuji posledních deset minut autorova monologu za smysluplný. Je to óda na acidový věk? Nejspíš ne. Nebo snad dospělý vhled do kyselinových let? Také ne. Nebo satira? Snad sonda do halucinačně-drogového šílenství? Všechno a přece nic. Strach a hnus v Las Vegas není tendenční film, spíše je to takový vizuálně podmanivý dokument o dvou věčně zfetovaných looserech, který je občas černohumorně vtipný, ale víceméně mrazivě nepříjemný. A Terry Gilliam je přesně typ režiséra, ke kterému tato látka pasuje na 100%. Teď už jen čekám, kdo se směle pustí do další kultovní non-fiction bible The Electric Kool-Aid Acid Test (Kyselinovej test). Tedy, když už přišel na řadu Hunter S. Thompson, tak by se mohl dočkat i Tom Wolfe. (08.02.2007)

Nebavilo mě to. Nemůžu si pomoct. Několik pasáží dobrých, třeba ta vanová, ale jinak... čekala jsem od toho mnohem víc. A nějak si nemůžu pomoct, ale Del Toro ani Depp i přes svoje neskryvatelný herecký kvality mezi mé nejoblíbenější herce rozhodně nepatří. Z nějakýho důvodu je mi hlavně Depp ve svých pološílených rolích po většinu času hodně nesympatickej a v tomhle filmu, kde jde o to, že vlastně nikdo neví, o co jde, to platilo o to víc. (21.09.2007)

Co k tomu napsat. Je to strašně zvláštní snímek (co bychom také od Gilliama čekali?) s podivnou výpravou, uhozeným příběhem a zřejmě nejsjetějšími antihrdinami v dějinách filmu. Depp a Del Toro měli za svou kariéru již hodně rozporuplných a svérázných postav, ale žádná z nich rozhodně není tak specifická a šílená jako zde přítomní Raoul Duke a Dr. Gonzo, kteří se bez debat stali drogovými titány filmového průmyslu. A právě jim dvěma může Gilliam děkovat za to, že je jeho "poučný a hlubokomyslný" projekt alespoň zčásti koukatelný a místy zábavný- jejich herecké kreace jsou totiž nezapomenutelné, ať už jsou sebevíc přehnané a nevěrohodné. Jinak je to pouze afektovaná honba za stylovostí, které ale schází kvalitní zápletka a skutečné emoce. ... S odřenýma ušima za 3*. (05.07.2013)

Psychoteror, který na vás vychrlí Terry Gilliam hned od prvních minut je skutečně zničující a zcela nekompromisně oddělí zrno od plev, nebo spíše tvrdé jádro od normálního zbytku. Prostě buď se někdo chytí a začně pro něj to nejfamóznější road movie (čti trip) všech dob, nebo se nechytí a znechuceně bude koukat na dvě cestující zfetovaná hovada. Já se v kině chytil a to tak fest, že jsem měl ihned jasno o nejlepším filmu co jsem kdy viděl (avšak pouze dočasně). Zběsilý úlet skvěle obsazených a k nepoznání zpustošených Johnnyho Deppa a Benicia Del Tora se mohl zrodit pouze ve zcela geniální mysli, schopné do jednoho filmu vtěsnat absolutně všechno, obalit to inteligentní nadsázkou, nezkrotnou vizuální šíleností a zcela jedinečným druhem humoru. Tato výše jmenovaná mysl naštěstí skutečně existuje a Terry Gilliam pro mě zřejmě navždy zůstane režisérským géniem v pravém slova smyslu! (05.02.2006)

„He who makes a beast of himself gets rid of the pain of being a man.“ Tak mám Terry takový pocit, že nemáš rád lidi, co berou drogy, obzvláště celníky.. Gilliam zhmotnil své animace do psychedelické jízdy o etherické atmosféře a meskalinovém tempu - v osmnácti bych se ji snažil obhajovat, nyní už mi nemá co světoborného nabídnout. Dr.Gonzo Benicio s pupkem od koblih bezesporu úchvatný, což se nedá říct o přehrávajícím Deppovi, který to pojal jako trénink na Verbinského piráta před návštěvou DROP INu.. Někdy mám pocit, že si někteří čeští žurnalisté tu zvláštní "autolékárničku" taky berou do terénu.. (01.03.2010)