Strach a hnus v Las Vegas

Tak schválně - jak dlouho vás bavilo sledovat drogové opojení Deppa a del Tora? Mne něco přes tři čtvrtě hodiny. Pak jsem si proklikal film kvůli přesvědčení, že se nic nemění a že budou pořád na tripu a s klidným srdcem jsem to vypnul. Potěšil akorát Depp, který mne zároveň přivedl k otázce, zda je horší ho vidět v komerčních sr*čkách nebo v (rádoby) uměleckých filmech. Nebaví mne ani v jednom, ani v druhém... 10% (20.01.2013)

Šílenost, která bohužel pro mě potvrzuje úpadek kvality filmů Terryho Gilliama. Možná až moc se snaží jet proti hollywoodu až v některých místech je jeho extrémni odpor proti mainstreamu hlavní důvod šílených nápadů, do kterých se až nutí. Dva manící, kteří sebou vezou opravdu slušnou hromadu drog a omamných látek se vydávají na cestu do Las Vegas na jejich největši drogovou seanci v životě. Nuda a nuda kam se podíváš. Bohužel. (26.07.2006)

Tak som to konečne videla celé... Dopozerala som zo zvedavosti, ako to nakoniec skončí, alebo skôr "či" to nejako skončí. Zaujímavý expertiment a dobre zahratý, no mrzí ma to, ale nedám filmu vysoké hodnotenie len preto, že je to "úlet". Okrem úvah o kvetinovej generácii som si v nepretržitom drogovom halucinovaní nenašla nič prevratné, čo by na mňa zapôsobilo. Asi sa neviem vžiť do "kultúry" hlavných postáv a ich dobrodružstvá sa mi zdali ako vhodný výchovný prostriedok pre rozumného človeka, aby si uvedomil, že takto by nechcel žiť. Ja by som veru nechcela. (16.06.2008)

Surrealistický film s nespornou sugestivitu i svérázný černý humor a výbornou dvojicí: Johnny Depp a Benicio Del Toro, kde musím vyzdvihnout výkon obou herců. 12 Opic a Strach a hnus v Las Vegas se ale vlastně nedají srovnávat. Nedá se říct, že by to bylo slabší, nebo lepší. A nemám důvod srovnávat obě díla Terryho Gilliama. Jak lépe vyjádřit několikadenní úlet s drogami v žilách, bez přestávky po které jsem po prvním zhlédnutí byl obklopen různými choutky, pro popudrovaným nosem od koksu, ale Gilliam mě to nasekal na tak hrubou lajnu, kterou jsem sotva koštl v puse a už jsem byl nabažen barvami rozzářeného Las Vegas v zelené kšiltovce s cigaretou v puse v halucinogenními polo plaveckými polohami, které jsem cítil v křesle v závěrečných titulkách, kdy už po skončení to nebyl tak krásný sen, ale druhá strana drogového reálného života v subjektivním prožitku. (26.06.2012)

Kolem roku 2000 se natočila celá řada skvělých filmů s drogovou tematikou (Trainspotting z r. 1996, Acid House z r. 1998, Requiem za sen z r. 2000, Kokain z r. 2001...), a Gilliamův "Strach a hnus v Las Vegas" z r. 1998 je z nich možná nejbláznivější a neoriginálnější. Takhle zběsilou, spontánní a živelnou podívanou jsem naposledy zažil u Jacksonova "kultovního" dílka "Meet the Feebles" z r. 1989, které však nad Gilliamem vítězí jak vtipem, tak brutální záplavou tvůrčí invence po celou stopáž. "Strach a hnus v Las Vegas" měl být podle mě ještě zběsilejší a psychedeličtější, pak by to bylo na maximální hodnocení. Takto místy filmu přece jen někdy dochází dech a občas trochu nudí. Depp je zde fantastický a z fleku bych mu dal za jeho roli Oscara. A v neposlední řadě musím filmu přičíst k dobru skvělý soundtrack s dobovou muzikou. (01.05.2011)