Křídla Vánoc
Wings of Christmas
Réžia:
Karin Krajčo BabinskáScenár:
Karin Krajčo BabinskáKamera:
Martin DoubaHudba:
Richard KrajčoHrajú:
Richard Krajčo, Vica Kerekes, David Novotný, Jakub Prachař, Vanda Hybnerová, Lenka Vlasáková, Vilma Cibulková, Viktor Preiss, Zdena Hadrbolcová (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
V nákupnom centre v čase Vianoc sa pretnú osudy štyroch priateľov, ktorí tu pracujú. Slobodomyseľný optik Tomáš (Richard Krajčo) je vyštudovaný očný lekár, ktorý rezignoval na lekársku kariéru, má rád voľnosť a ženy, žije v obytnom prívese na poli neďaleko obchodného centra a stará sa o koňa Růžu. Pekná a energická Nina (Vica Kerekes) balí darčeky v stánku a provokuje výstredným obliekaním aj príliš drzou otvorenosťou. Jej krédom je nemilovať, aby nemohla byť zraňovaná. Ráďa (David Novotný), najstarší z priateľov, pracuje v supermarkete ako manažér predaja a býva v malom byte s početnou rodinou. Aj keď ju má rád, niekedy by najradšej od toho chaosu utiekol niekam ďaleko. Zajíc (Jakub Prachař) je prezývka čerstvo vyštudovaného herca bez angažmá, ktorý márne obchádza kastingy a málokto pozná jeho skutočné meno. Všetci ho vnímajú len ako maskota v kostýme ušiaka, ktorý rozdáva deťom balóniky... Tomáš si jedného večera si poraní ruku, omdlie a zdá sa mu, že vidí anjela. Keď sa preberie k vedomiu, zistí, že rana sa zahojila, a okrem bolestí hlavy z nepríjemných zvukov nadobudol schopnosť prečítať životy ľudí, ktorým sa pozrie do očí a dotkne sa ich rukami. Rád by sa tejto zaväzujúcej zručnosti zbavil. Želania, ktoré zo žartu vyslovia jeho kamaráti, sa nečakane splnia. Zároveň však dôjde k tragédii, ktorá postihne Ráďovu rodinu. (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (494)
Křídla Vánoc vyhlíží jako dílo talentovaného filmaře, který během několika let tvůrčí nečinnosti nashromáždil víc nápadů, než kolik jich plátno najednou unese. Bohužel se nechtěl jediného z nich vzdát a zřejmě nenašel nikoho, kdo by ho k tomu z nadřízené pozice vyzval. Což dovedlo veškerou jeho snahu k nevyhnutelné implozi. Vzniká paradoxní situace, kdy sice motivů dostáváme ke sledování opravdu mnoho, film působí přesto chudě. Protože jak jedna situace překřikuje druhou, k divákovi se dostane jen nesoustředěný šum, u kterého se tak dobře usíná. Režijní styl roztříštěnost jen potvrzuje. Pokud něco utkvěje v paměti, jsou to montáže. Ach, ty montáže! Velmi efektní způsob, jak dokázat, že umíte kompilovat hezké obrázky, ovšem nutnou nezbytností je objasnit smysl každé z nich, jinak se nepříjemně blížíte tvorbě celovečerního videoklipu. V Křídlech ve velmi nepravidelných intervalech přicházejí podobně vtíravě jako pěvecká vystoupení v muzikálech a málokdy chápeme, proč zde jsou a proč najednou po vypjatém momentu hraje zrovna tahle pohodová (povětšinou navíc velmi stereotypní) hudba a hrdinové skotačí jak na mejdanu. Karin Babinská hezké obrázky umí. Její velké detaily sice někdy působí poněkud tísnivě, ovšem to nemusí být považováno ani tak za chybu, jako spíš za navození nálady. Plně pracuje s obrazem a její výjevy nikdy nejsou prázdné, jak jsme u tuzemských produkcí zvyklí. Opět však většinou chybí jednotící prvek, směřování, motivace. Babinská nevychytala abstraktní, ale jistě snadno pochopitelný pojem "tón". Nahlas obdivuje Sofii Coppolu, přesto zřejmě zapomíná, že její filmy spojuje právě jednotný tón - jedna nálada, kterou ony snímky překlápějí na diváka. Banální, téměř vyprázdněná narace v nich teče jako pomalá řeka, jejíž proud časem své publikum strhne. Křídla tón nemají, přeskakují od jednoho k druhému, jsou nečitelná, emocionálně nesrozumitelná a nezastavující. Kdopak o svátcích klidu ocení tento vysilující maraton? 55 % ()
Téměř nikdy se nedivím hodnocení na čsfd...co člověk, to názor, to jiný vkus. Ale tady mi nedá a krk se mi kroutí. Když už dá Česko tak jemný film, s až poetickou pointou, nevtíravý a zároveň pod kůži se zarývající příběh, odskáče to snímek takovýmhle hodnocením :-/ Což ukazuje jenom na nízkou laťku vkusu, kdy každá druhá komerční slátanina, při jejímž sledování můžete mozek poslat na dovolenou, dostává rance hvězd :-D Jsem rád, že mezi vás, co to tak vidíte nepatřím. KŘÍDLA VÁNOC je perfektní podívaná, film, který mě chytnul za city podobně, jako svého času MĚSTO ANDĚLŮ. Poučení, že skrytá, nepromyšlená a horká přání se nemají vyslovovat nahlas....že ne vždy, co si člověk přeje je to, co opravdu chce, že láska je velmi často hned před vašima očima, že štěstí nemusí být nikdy daleko, ale stačí se k němu natáhnout...nehledat v temnotách, neznámo kde, ale rozhlídnout se kolem sebe, na lidi, které znáte, kterým věříte a kteří znají vás. Mám rád filmy, příběhy, které ve mě něco nechají, které dokáží zachytit jakési neviditelné lanko v mé mysli, zatáhnout a spustit tak řadu myšlenek, vzpomínek, tuh a pocitů....mám rád lidskost ukrytou za skrytými obrazy plných touhy a odvahy...mám rád změny, které nám dávají naději a lásku a které nikdo z nás nedokáže, změny, které můžeme vidět jen v takových filmech, číst v knihách....lidská srdce schopná skutků pro lásku, pro život...ne jenom pro povinnosti a pomalé umírání v jakémsi řádu bez něčeho přirozenějšího, přírodního....éteričnost bez předsudků, bez hlubokých zásad a marnivých zvyklostí :-) ()
Počkal jsem se zhlédnutím do času Vánoc, přál si nechat se filmem vánočně naladit, tajně doufal, že mě tenhle tuzemský snímek potěší a snažil se oprostit od všech předsudků vyvolaných některými ne zrovna lichotivými recenzemi. A o to víc zabolí, že jim po projekci zrovna já, fanoušek českého filmu, musím dát za pravdu. Vzít to podle žánrů, tak na imdb to zase trefili. Křídla Vánoc nejsou ani omylem vtipné, i když mnohé trapné snahy o humor divák nepřehlédne (nejvíc jsem se asi styděl za Prachaře). Dramatické momenty jsou zas vyvolány dost uměle a křečovitě, podobně je to s navozováním deprese (ostatně stejně jako pohody). Romantika pro změnu snad nemohla být tuctovější (i když s označením pro to, co mezi sebou měli Tomáš a Nina, jsem to snad až přehnal). Vánoční atmosféra? Snímek se o ni snažil, ale znovu (alespoň u mě) příliš nepochodil. Jediné, co se dá na filmu opravdu ocenit, je hudba, jmenovitě přenádherná Cesta, kterou bych mohl poslouchat pořád dokola (což už jsem však dělal dávno před zhlédnutím Křídel). Víc jak 2* pro tenhle počin opravdu nevykouzlím. ()
těžko počítat, kolikrát jsem během první řekněme půlhodiny obracel oči v sloup nad hloupostí scénáře a prkennými hereckými výkony.. později, když člověk akceptuje tu zvláštní zápletku a alespoň trochu se naladí na vlnu celého vyprávění, už to není taková hrůza a najde se i pár světlých chvilek, ale negativní dojmy výrazně převládají.. především to není vůbec (ale opravdu vůbec) vtipné, což bych vzhledem k označení "drama / komedie" docela očekával.. celý film pak působí dojmem jakési vánoční "pohádky" pro dospělé, ze které si divák ale absolutně nic neodnese, protože celá zápletka s přáními prostě nemá dostatečný tah na bránu, a tak je celá upozaděná za dost tuctovým glóbusáckým vztahovo-kamarádským mišmašem, ze kterého vám v hlavě nejvíc utkví popíjení lahváčů na střeše a neskrývané uctívání kultu Krajča (v růžových brýlích).. nejvíc mě tak na filmu asi zaujala zajímavá Vica Kerekes, která mezi jinak spíš nesympatickými postavami vcelku vyniká.. silné 2* ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (15)
- Tomáš Klus, který zpívá písničku „Cesta“ společně s Richardem Krajčem, která zazní ve filmu, se opakovaně objeví v televizi. Píseň samotná vznikla v roce 2012, autorem textu i hudby je Richard Krajčo. (sator)
- V roce 2013 byl vydán soundtrack k filmu. (sator)
- Herec a spevák Richard Krajčo chcel pôvodne účinkovanie vo filme odmietnuť. Dôvodom bol názov snímky, ktorý ho okamžite odradil. Navrhol zmenu názvu na Krídla, ale režisérka trvala na pôvodnej verzii. Nakoniec sa po prečítaní scenáru rozhodol, že v ňom hrať chce. (Zdroj: pravda.sk) (leila22)
Pocitové kouzlo Vánoc a andělů. Richard Krajčo v obležení žen, na konském hřbetě s růžovými brýlemi a darem z nebeské hůry, se kterým si neví tak úplně rady. Nebude rozhodně jediný, kdo si nebude vědět rady, jak tenhle pocitový film správně brát a z diváckého hlediska uchopit. Vyhořelý oční optik Tomáš má rutinní práci v obchodním domě, ve které obrazně řečeno nahlíží lidem přes oči do jejich duší. Ani ve snu by ho nenapadlo, že zanedlouho ho postihne zvláštní opilecká nehoda, po které se jeho obyčejný život výrazně změní a bude mít dopad na něj i jeho okolí. Po nočním výjevu anděla začne vidět do lidských osudů prostřednictvím jejích duší, kdy mu nezůstane prakticky nic utajeno. New age forma, kterou Karin Babinská už nějakou dobu režijně zastupuje, zde neslaví takové pronikavé výsledky. Chybí vypravěčský tmel, který by to zdatně udržel pohromadě, aniž by se každý nápad nerozletěl na milion střípků, z nichž je jen k užitku zanedbatelné množství. Přirovnal bych to k vánočnímu stromku, který je na začátku moc hezky nazdobený, ale pak spadne a celý se pomlátí, včetně ozdob. A to je přesně případ tohoto filmu. Jasně, Krajčo do Babinské vráží ptáka až po koule, tak přirozeně hraje v jejím filmu, i když je ve svém hereckém projevu nesympatický až běda. Spolu s ním hrají ve filmu o třídu lepší a herecky tvárnější herci. Podle očekávání je nejlépe herecky vybaven David Novotný, který s přehledem dává přechody mezi dramatickými a úsměvnými scénami. Další z výrazných herců je Jakub Prachař, který svého neúspěšného mladého herce hraje se sympaticky dávkovanou roztržitostí i plachostí danou nesplněnými ambicemi ve velký umělecký pokles herce bavícího nakupující v obchodáku, což jsem mu věřil. K hereckým mužským kreacím se dá připočíst ženský příspěvek od Vice Kerekes. Sice nijak zázračně nehrála, ale o to ani nešlo. Jde především o to, jak Babinská přeplnila film až po okraj vším možným, a přece to není nic, co by zaujalo víc, než na jedno podívání. Zajímavá výchozí situace se rozvíjí jen minimálně a není ji věnováno příliš pozornosti. Aby se úplně nevytratil námět s obdařením hlavní postavy, nasadí si Krajčo růžové brýle a máme jistotu, že film se ještě k andělskému daru vrátí. Jenže postavy se po těch zdlouhavých oklikách jeví na nesourodé a jejich jednání i to, co prožívají v čase vánočních svátků, začne být nevěrohodné. Toho už se film až do konce nezbaví. Příběh začne vykazovat nevyrovnaný ráz vyprávění a s tím film přijde i o svůj počáteční rytmus a (za)jímavé mysteriozní podbarvení. V nastalé nudě se už nic podstatného neuděje. Krajčo podlehne první ženě, která se namane poté, co mu postelí prošly lepší kousky, anebo se nabízely, že mu naskočí na ptáčka. Neúspěšný herec se stane obsazovanou hvězdou, tragická rodinná nehoda vyzní pozitivně a tak dále. To už mě nebavilo tak, jako na sympatickém začátku., kdy byl hrdina rozervaný, bydlel v karavanu a choval koně. Vše najednou vzalo za své a omezilo se to jen na sled vsuvek ve vážném i méně vážném duchu událostí, které potkají postavy ve vánočním období. Nic, z čeho bych byl nadšený. Pokud tedy Karin Babinská bude nadále tak nedůsledná ve svém režijním pojetí, hrozí, že kouzlo vánočních filmů bude vážně ohroženo.Tohle bezmála dvouhodinové rozjímání vypadalo luxusně jen v první čtvrtině. Poté jsem do té krásně převázané vánoční krabice nahlédl a dárek uvnitř mě nepotěšil. A tenhle film je v přeneseném slova smyslu to samé. Na povrchu dojemný a hezký, uvnitř dějově prázdný a stylově neforemný. Mé hodnocení: 40% () (menej) (viac)