Skutočný príbeh Jimiho Hendrixa

No tak ja nevim. Na film jsem se hodne tesila, protoze jiz od mladi mam Hendrixe fakt hodne rada. Nerikam ze jsem expert na jeho zivotopis, protoze vetsinou se spise zajimam o hudbu nebo o herecke umeni atd. nez o soukromy zivot. Takze z filmu jsem se mohla rozhodne neco naucit. Jenze - prijde mne, ze se to porad toci ohledne milostnych pletek, a to az nesmyslne. Na idmb.com jsem cetla od nekterych, ze historicky to sedi, od jinych ze nesedi, ale film se snazil tyhle pletky zobrazit, protoze to pomohlo Hendrixove kariere. Tak jako fajn, ale proc to natahovat na trvani celeho filmu ??? Proc neukazat Hendrixova genia, jak zacinal s hudbou, co slozil, jaky to byl muzikant kdyz zacinal ? Krome toho, dej mne chvilema utikla, prijde mne to nejak divne oeditovane, proste chivelam divne poskladane a nelogicke. Pokud clovek neni znalcem jeho zivota, tak chvilema podle mne tezko vi co se deje. Film byl pro mne celkove velkym zklamanim, asi tak jako byla knizka Scar Tissue od Anthony Kiedise. V teto knizce se dozvime hodne o milostnem a drogovem zivote Anthonyho, ale skoro nic od RHCP. Tak stejne je to s timto filmem. Doufam, ze nekdo nekdy natoci opravdu dobry film o Hendrixovi. Krome toho co je s filmamam ktere portretuji hvezdy pred tim, ze byli slavne atd. ? Vetsinou je to proste nuda. Stejne to bylo s Coco atd. (05.01.2015)

Film by mohl být srovnatelný s filmem o Doors. Jimi sice výborný kytarista, ale žádná žena by s ním nemohla mít vážný vztah na základě toho, jak většina umělců myslí jen na sebe a on nebyl výjimkou. Jinak ve filmu se vyskytla jenom tráva, což když by hulil jenom trávu tak by asi ještě žil.. Ale nu což. Nemůžu po každém režisérovi chtít aby vytáhnul úplně všechno. Ale určitě tento film oceňuji mnohem víc než Bohemian Rhapsody. (06.09.2021)

Netradičně pojaté i zpracované. Film s blbým názvem, situovaný, vlastně, do období, kdy se Hendrix teprve hledal. A přesto, že se zde jedná převážně o necelý rok v Londýně, tak JIMI HENDRIX, božský kytarista, který mohl vzít jakýkoli song a zahrál ho vždy novátorsky a silněji, než byl originál, je zachycen v mezidobí, kdy se už vydal na sólovou dráhu, ale ještě zdaleka nebyl známý, tak stěžejní songy měl hotové už v té době. Film končí cestou na festival do Monterey, kde jeho hvězda zazářila tak silně, že to nemohlo být silnější! Koncertoval, do své předčasné smrti, jen necelé čtyři roky, ale, Jak je ten čas relativní!: stihl prý natočit přes tisíc hodin muziky, která fascinuje a barevně opájí další a další generace muzikantů a posluchačů. Filmový Jimi Hendrix, stejně jako basák Experience, je dokonalý - výzorem, pohybem, gesty, svou zdánlivou letargií s výbuchy zlosti (píseň Manic Depression, myslím, přišla až později). Vynikající práce s muzikou (vrchol je chvíle, kdy si „zahrál s Claptonem“ :) Veškeré reálie doby i nepříliš známé detaily pobytu v Londýně působí zcela autenticky. Poslední třetina filmu, včetně konce, trochu ztrácí, ve srovnání s laťkou nasazenou v první polovině, ale i tak nelze jinak: ***** (05.05.2015)

Obrovské zklamání pro příznivce jednoho z nejlepších kytaristů všech dob. Jeden by čekal, že film o geniálním muzikantovi bude plný jeho geniální tvorby. Ale to by se jeden šeredně spletl. Nějaké pitomé neumětele spáchalo zločin na rockovém divákovi a namísto špičkové muziky naplnilo film blbýma kecama o ničem. A aby to nebylo málo, tak se nedozvíme ani podrobnosti o Jimiho kapelách a nahraných albech. Už ani nevím, čím tedy ten film byl vyplněný a až na působivé epizodky o hraní na podiu s Ericem Claptonem či o coveru Beatles hraném přímo před zraky Beatles, je to až trapně nudné. Zachraňují to jen sympatické krasavice Imogen a Hayley. Někdo by se měl přiučit u mistra Olivera shlédnutím The Doors, protože právě tak se dělá hudební film o rockové legendě. Natočit film o Jimim bez Jimiho muziky je donebevolající filmový zločin. (16.11.2021)

Snímek líčí cca roční londýnské počátky Jimiho Hendrixe, jeho pomalé vstupování ve známost. Ovšem hudba zde překvapivě hraje až 3. kytaru, násobně podrobněji se probírají partnerské pletky, s odstupem pak osobnost či "světonázory". Svazující škatulka "biografie" se překračuje tak razantně, že by klidně mohla romantizovat o fiktivním neznámém hudebníkovi, aniž by o cokoliv přišla. Což na druhou stranu vede k tomu, že (jakožto neználek) jsem se o Jimim skoro nic faktografického nedozvěděl, jeho nestálost a přelétavost mě zrovna neinteresovaly. Ono taky natáčejte životopis o muzikantovi, nemáte-li práva použít jeho skladby!!! (27.02.2017)