Obsahy(1)
Jak lidé mění svět pomocí nových technologií? Jedenáctý díl vyprávění o dějinách lidstva pojednává o převaze, kterou dala Unii v americké občanské válce průmyslová výroba, technologickém i společenském pokroku v Japonsku a zkáze Titaniku... Občanská válka byla zřejmě jedním z nejkrvavějších bojových střetů na americké půdě, zahynulo v ní více Američanů, než v obou světových válkách dohromady. Vítězství Unie ovlivnila i skutečnost, že továrny na Severu byly schopny vyrábět mnohonásobně více zbraní i munice, než venkovsky založený Jih. Období bezprostředně po občanské válce bylo paradoxně dobou ohromného optimismu. Dobou, kdy lidé vítali ideu pokroku jako dosud nikdy. Věřili, že se všeho dá vyrobit víc, rychleji a lépe. Sériová výroba dobyla Severní Ameriku i Evropu a rozšířila se i na východ – do Asie. V roce 1884 v Japonsku, člen starého samurajského rodu, Yataro Iwasaki, založil ve staré loděnici moderní konstrukční společnost Mitsubishi, která vyráběla nejprve lodě a posléze i letadla a auta. Se sériovou výrobou přišla i hromadná přeprava. Prakticky všechny stroje se opíraly o součástky – zejména těsnění – z pryže, aby odolaly tlaku páry, řada součástek moderních dopravních prostředků – automobilů – byla z gumy. Objev procesu vulkanizace vyvolal velkou poptávku po těžbě kaučuku. Zvůli belgické koloniální správy v Kongu, která bohatla na těžbě této suroviny, odhalila britská misionářka a jedna z prvních dokumentárních fotografek, Alice Harrisová, která své snímky poskytla novinám. Zkáze Titaniku, ve své době největšího přepravního parníku světa, se rovněž dostalo široké publicity. Masová média se, spolu s technologickým pokrokem, stala novou sílou v moderním světě. (Česká televize)
(viac)Diskusia
Inovace, vynálezy, využití přírodního bohatství. To vše však přinášelo problémy a nové objevy. 1865 vrcholila občanská válka v USA. Konfederace se odmítala vzdát. 600 tisíc padlých jen za dobu občanské války je moc. Jó, sériová výroba je super. Sever měl průmysl. Jižané se stáhli z Richmondu. Dva Jižané se vzepřeli – nepálili vše. Jenže, živel měl jiné plány. Richmond shořel a Jih kapituloval. Přišel technologický pokrok. Lidé se vrhli do moderní doby. Vynalézaly se technologie, přicházela průlomová řešení. 400 tisíc patentů za 40 let jen v USA. Nízké náklady na výrobu ale vysoký objem výroby. Průmysl spolu se sériovou výrobou dobývali svět – Ameriku – Evropu – Asii. Japonci žili jako ve středověku. Yataro Iwasaki – muž mnoha přízvisek – viděl dál. 600 let vlády Samurajů. Uctívači meče. Meče byly ostré – i obrazně řečeno. Iwasaki pokynem holiči odvrhl starý řád – samuraje a stal se podnikatelem. 1884 si pronajal loděnici a stvořil Mitsubishi. Výroba mečů pomohla na svět ocelovým lodím. Ocel uhlíkem zesílila. Iwasaki průmyslník. Lodě, letadla, auta. Japonsko rapidně rostlo. V Belfastu byl postaven RMS Titanic. Telegrafista Jack Phillips obdržel Morseovkou varování o krách a ledovcích. Dorozumívání se vylepšilo. Theodor de Mulder – za lístek na Titanicu dal, paradoxně, celoroční příjem. Na svět přišla hromadná přeprava. Za padesát let byl v Americe každý dvacátý člověk na světě. Jack Phillips obdržel mnoho vzkazů pasažérům, nedostal však zprávu o ledovci. Titanic plul rychle. Odvrátit srážku nebylo možné. Ledovec způsobil šest trhlin. Titanic vyslal v té době nový mezinárodní nouzový signál – S. O. S. Kapitán poblíž plujícího Californianu o signálu nevěděl. Přepážky, které měly být vodotěsné, byly zaplavené. Posádka se dopustila mnoha chyb. 15. dubna 1912, 2:28 se Titanic potopil. Theodor de Mulder, pasažer III. třídy, přežil. Později pracoval v Detroitu u Henryho Forda. V New Yorku byl jistý Charles GoodYear na mizině. Odhodlání mu ovšem nechybělo. Revolucionář z kuchyně. Domoŕodci využívali kaučuk. GoodYear průlomově smíchal kaučuk a síru. Vznikla vulkanizace. Poptávka po pryži se stupňovala. Sběrač kaučuku Nsala se v Kongu vzepřel kolonistům. Aktivistka Alice Harrisová se od Nsaly dozvěděla o zvěrstvech kolonizátorů. V Kongu správcovali Belgičané. Král Leopold měl mnoho otroků. Chudáci dělníci byli za nesplněnou kvótu bičováni hroší kůží. Harrisová jednou fotkou změnila lidstvo. Konžané trpěli. Jinde to nebylo jiné. Harrisová na fotografiích vyprávěla příběh Konga. Padestátikilový aparát! Vynálezcům fotografování vyneslo moc. Fotky Harrisové šokovaly – i Marka Twaina. Leopold ukončil obchodování s kaučukem a opustil Kongo. Do Evropy přinesla sériová výroba nové zbraně. Houfnice, kulomety, tanky. První světová válka měla mnoho obětí. Třetinu z nich obstaraly nemoci. Alexander Fleming se věnoval studiu bakterií. Léčil příčiny chorob. Bakterie jsou součástí člověka. Jsou a) převážně neškodné; b) ochromující imunitní systém – škodlivé. Lidstvo je nejvíc hubeno bakteriemi, ne válkami. Vyříznutí tkáně pomohlo, dezinfekce rány prospěla, ale ničila bílé krvinky. Banální zranění v kombinaci s infekcí bylo ve většině případů smrtelné. Fleming hledal lék 10 let. Objevil Penicilin a pomohl nespočtům lidí. Do nové éry lidstvo skočilo rychle. Střídaly se inovace. Lidský druh může být vyhlazen nebo změněn.
Pro mě známé věci, ale nevěděl jsem třeba že životnost vojáka v první světové válce byla šest týdnů.