Obsahy(1)
Devátá část cyklu vypráví o touze lidí pochopit podstatu přírodních jevů, objevovat nová území a vytvářet nová společenství... Mercy Lewisová, dcera osadníků, usazených na severoamerické půdě, jež v raném dětství jako jedna z mála přežila hrůzy válečného střetu s indiánským kmenem Abenakiů, se stala ústřední postavou Salemského čarodějnického procesu. Strach a tmářství vystřídala na sklonku sedmnáctého a v osmnáctém století touha lidí pochopit zákonitosti fyzikálních jevů, zmapovat taje přírody a snaha zlepšit schopnost navigace na moři. Nastupující nový věk obchodu bude založený na kožešině, cukru, kávě, tabáku a dřevě. Ruský obchodník s kožešinami a cestovatel, Semjon Ivanovič Děžňov, se zasloužil o prozkoumání severní a východní Sibiře, průzkumníkům se otevřela i Aljaška. Holandští obchodníci založili přístav, odkud se kožešiny mohly vyvážet do Evropy, vznikla nová obchodní metropole – New York. Mořeplavec Cook vstoupil na pevninu nového tajuplného světadílu – Austrálie, jehož jedinečnou faunu a flóru jako první popsal muž, který se stane jedním z nejvýznamnějších botaniků na světě, Joseph Banks. V Severní Americe se největším zdrojem zisku staly rozlehlé lesy. Ovšem největší stromy byly ze zákona určené k vývozu do Británie a nejlepší americké dřevo tak bylo pro místní osadníky nedostupné. V Americe se proto zvedla nevyhnutelná vlna odporu, rok po takzvané „borovicové vzpouře“ (Pine Tree Riot) následovalo slavné Bostonské pití čaje a 4. 7. 1776 vyhlášením Deklarace nezávislosti Spojené státy stvrdily svou nezávislost na Velké Británii. (Česká televize)
(viac)Diskusia
Pokračovalo osidlování, výzkum. Zkoumaly se přírodní jevy. Přicházel věk vědy a obchodu. 1676 – souboj mezi novými a původními obyvateli. Pokrok nejde zastavit. „Puritáni“ neměli jednoduchý život. Hon na čarodějnice musel být peklo. 45 tisíc lidí je hrozně moc. Puritáni nebyli normální. Přicházeli noví dobrodruzi. Semjon Děžnov – lovec kožešin. To musel bejt život – jíst kůru a sračky – fuj. Evenkové se bránili. Šíp však nemá proti pušce šanci. Rychlost kulky 1100 km/h – wow! Obchodu se otevřela Sibiř a severní Amerika. Vznikl New York. Obchodu vládly komodity – kožešina, cukr, káva, tabák. Avšak také častá smrt. Navigace byla mizerná. Královský astronom však zabodoval nástěnným kvadrantem. Nová éra započala. Flamsteed označil hvězdy. Zpřesnil mapy hvězdné oblohy. Pomohl námořníkům. Věda pomohla mořeplavbě. Z Flamsteeda těžil ctižádostivý James Cook. Cookovy objevy pomohly světu. Objevil Austrálii. Nevěděl nic o kultuře, nevěděl nic o jejich stáří a vyspělosti. Objevil nový ekosystém plný endemických druhů. Joseph Banks byl nejspíš borec. Obohatil vědu o čtvrtinu(!) rostlin. Popularizátor vědy. Útes měl však jiný záměr. V rámci nadlehčení šly mnohé bedny přes palubu. Lodi pomohl příliv. Vznikl Great barrier reef. Cook zmapoval Austrálii, Nový Zéland, Pacifik a severní a jižní Ameriku. Benjamin Franklin zatím rozpoutával americkou vědeckou revoluci. Dětský drak mu pomohl zkoumat bouřky a dokázat, co je blesk. Pohřbíval pověry. Dětský drak s klíčem zapracoval. Franklin dokázal, že blesk je elektřina. Objevil hromosvod, přicházela doba elektrická. Vzpoura na pile dala vzniknout další revoluci. 1772 a Ebeneezer Mudgett. Zbohatl na dřevě. 6 tisíc stromů ke stavbě jediný lodi – tyjo. Z Ameriky do Británie šlo hodně zboží. Kolonistům vadila výše daní. Chtěli kontrolovat komodity. Mudgett prý kradl. Přišla vzpoura následována bojem za svobodu. Mudgett poslal vzkaz králi. Pine tree riot byla na světě. Následovala Boston Tea Party 1773. Američané se chtěli bránit Britům. Následovala válka za nezávislost. 4 července 1776 došlo, i dílem Benjamina Franklina, v Philadelphii k podpisu deklarace nezávislosti. 13 kolonií nespadalo pod britskou vládu. Během 200 let se zrodil moderní svět. Za téměř 200 let lidstvo pokořilo divočinu, objevilo do té doby neobjevená místa planety a profitovalo z přírodního bohatství. Přišel moderní Novověk. Věda byla nezpochybnitelnou demokratickou ideou. Nastal věk průmyslu.