Temný prípad

Spoilery. Prvá séria super. McConaughey a Harrelson sú diabolské duo, hoci pre mňa osobne nejde o žiadnych extra milovaných hercov. Toto im ale sadlo. Sadol tomu aj príjemne zamotaný a vzrušujúci scenár, odohrávajúci sa naprieč rokmi. Podozrivých je strašne veľa a nakoniec je vrahom záhradník. Skvelá južanská atmosféra, skvelé hlášky a dialógy a príjemne uzavretý koniec (napriek tomu, že za istých okolností by sa v danom univerze dalo pokračovať, ale predsa len už by to bolo o dosť iný prípad). Nejaké extra mínusy to nemá, proste špičkový temný krimiseriál s kvalitnými postavami a zabijackou zápletkou. Druhá séria bola úplne odlišná. Úplne nové postavy, prostredie, i prípad. Ten síce bol stále značne brutálny a sexuálne ladený, ale už to nebola až taká šupa, ako v prvej sérii a miestami scenár pôsobil značne skratkovitým, uponáhľaným dojmom. Napriek tomu som mal z druhej série dobrý pocit, hoci chápem, že mnohí diváci nie (a prečo). Určite to ale bol pôsobivejší zločin, ako ten z tretej série. V ňom síce figurovali deti, čo v spoločnosť v otázkach kriminality vníma asi najcitlivejšie, ale tretej sezóne chýbala údernosť prvej a akčnosť druhej. Po hereckej stránke kvalita (najviac ma ale asi bavil Stephen Dorff, ktorý sa najmenej snažil), ale atmosféra dosť rozriedená, plno falošných stôp (po poslednej epizóde možno sarkasticky dodáte, že falošné boli snáď VŠETKY) a skvelá, silná a dojemná koncovka. (24.01.2017)

Ač první díl naznačuje, že by pravý detektiv mohl na poli poctivé policejní práce konkurovat jinak bezkonkurenčnímu The Wire, další díly se uberou trošku jiným směrem. Zkoumaný případ ustupuje do pozadí a seriál (jako většinu seriálů) začnou ovládat charaktery, jejich vztahy a osobní prožitky. Rusty je fenomenálně napsaná a fantasticky zahraná postava, krade si seriál pro sebe. Je nesmírně chytrý, přiměřeně asociální, ale stále zůstává lidský (na rozdíl od přikrášleného Sherlocka a vlastně i Dr. House, který je přeci jen pořád více seriálovou postavičkou, než reálným člověkem). Pomalejší tempo ve prospěch temné atmosféry je také velkým plus, dostáváme se více do hloubky, nahlížíme na duo protagonistů z rozličných úhlů i časové perspektivy. Paradoxně (malou) slabinou Temného případu je samotný případ, který oproti realistickému ztvárnění charakterů a jejich života působí spíše jako fantastická hororová povídka z minulého století. První série 9/10, druhá série 8/10 (31.03.2014)

Velmi dobrá kriminálka s dvojicí skvělých herců a k nezaplacení ponurou atmosférou. Líbilo se mi, jak si tvůrci vyhráli s nejrůznějšími detaily, jako třeba se stárnutím obou hrdinů (ačkoliv Harrelsonovo "mladé" tupé bylo tedy jako pěst na oko, ještě horší než jeho akcent, který zase byl jako pěst na ucho) a jak se jim i napřeskáčku vyprávěný příběh nakonec podařilo poskládat. Na můj vkus ovšem v Temném případu chybělo nějaké překvapení. Nechtěl jsem hned šokující pointu, ale stejně by nějaké to "No to jsem nečekal!" neškodilo. "Dřív byla jenom tma. Podle mýho světlo vyhrává." (26.08.2015)

Nepopiratelné kvality (vzhled filmu, ale filmový rámec by byl asi lepší = moooc pomalé a mám takové nutkání, že tohle bylo až pro potřeby televize rozředěné), neotřelé prostředí a jeho atmosféra, slušné herecké výkony. Ale také fan hype a teorií jak v "detektivním" LOST - který samozřejmě jen blouznivě až zbožně touží po něčem víc, než nám dokáže tvůrce dát. V (ne)dořešeném případu i přehnaně nábožensky skomírajícím (pod)textem. Všeho v dobrém i zlém! Amen. 70%. (12.03.2014)

Dlouho mi z kriminálky nebylo tak úzko. Po třetím díle mám chuť hodit si mašli. Bůh ví, jestli to nakonec bude opravdu tak vypravěčsky důmyslné, jak se to tváří, ale už jen za ten neúprosný existenciální přesah a božského McConaugheyho si to zaslouží vysoké známky. ______ Šestiminutový kontinuální (postprodukčně neupravovaný!) záběr na konci čtvrté epizody považuju za jednu z nejlepších scén, co jsem kdy v televizním seriálu viděl... pokud bude přibývat takto kvalitních autorských seriálových projektů, začnu snad opravdu věřit, že "the future is in TV". ______ Pátý díl jen opět potvrzuje, že True Detective překvapuje s každou další epizodou. Co do této chvílie vypadalo jako solidně ozvláštněná, temná buddy detektivka se mění v plnohodnotnou filosofující metafikci, která ve svojí vlastní vyprávěcí struktuře reflektuje téma života jako příběhu - příběhu se srozumitelnou lineární konstrukcí, s katarzí, s jasným začátkem a koncem. Není to ale ono omšelé "životy si uměle konstruujeme do příběhů, abychom jim dávali smysl", ale naopak, True Detective je o nemožnosti těmito příběhy překonat realitu, která dřív nebo později zasáhne. Ostatně jak říká Rust: "Smrt vytváří život, aby jej mohla ukončit" a celé to jeho uvažování o času jako placatém kruhu se odráží v narativní struktuře seriálu, která je díky své dvojúrovňové skladbě plná elips a je spíše cyklická - postavy se stále vracejí na ta samá místa, případy jako kdyby nekončí, opakují se, všechno se děje znovu a znovu...a jak navrhuje v jednom svém rozhovoru sám scénárista a tvůrce seriálu Nic Pizzolatto, divák se v tomto případě dostává do pozice oné "božské" čtvrté dimenze, odkud pozoruje život fikční postavy, který má podobu právě toho placatého kruhu, nikoli úhledně vykonstruovaného, jasně ohraničeného (kanonického) narativu. Zatím je to zkurveně boží. (27.01.2014)