Réžia:
Neil BurgerKamera:
Alwin H. KüchlerHudba:
Tom HolkenborgHrajú:
Shailene Woodley, Theo James, Zoë Kravitz, Miles Teller, Jai Courtney, Kate Winslet, Ray Stevenson, Ansel Elgort, Ashley Judd, Maggie Q, Tony Goldwyn (viac)Obsahy(3)
Ve světě budoucnosti jsou lidé rozděleni na pět frakcí podle svých dobrých vlastností. Každá vyznává jiné hodnoty, společně ale vytvářejí harmonický celek. Jenže hlavní hrdinka Tris do žádné škatulky nezapadá a test ukáže, že je divergentní - nebo-li má předpoklady a talent pro více frakcí. Systém okamžitě ukáže svou odvrácenou tvář a z Tris se stává lovná zvěř. Kdo se liší, znamená hrozbu. Hrozbu je třeba zlikvidovat. (Bontonfilm)
(viac)Videá (15)
Recenzie (1 127)
Nápad fajn, ale ty jo, už dlouho jsem se nesetkal s tak špatnou režií. Filmu úplně chybí nějakej vzhled, nebo styl a to vede k tomu, že ke konci na všechno co se odehrálo zapomenete. Fakt mě to mrzí vzhledem k tomu, že o režii se staral Neil Burger, který je pro mě po Nedotknutelných a po Limitles jedním z top režisérů. Tady bohužel asi zaspal natáčení. Kniha může být zajímavá, ale i zde bylo hodně vidět, že se občas prostě nemyslelo na všechno a ne vše dává stoprocentně smysl. No, naštěstí pro mě to tedy držela hlavní postava (její jméno už si nepamatuju, vidíte to!) , která mi v podání Shailene Woodlay přišla jako jediná sympatická. Bohužel, na konci byla opět zabita naprosto debilním klišé, které tu prostě ani nemuselo být. Za mě slabší podprůměr ()
Kdybych pochopila, proč jsou divergenti na motorce s koženou brašnou i bez před společností tak nebezpeční a proč nesmějí projít za žádnou cenu závěrečnými zkouškami, tak by to byla možná i pětihvězda. Sci-fi určeno asi pro mladší, než jsem já, ale musím uznat, že fakt výborné. A i kdyby mi už zvonil budík do práce, musela jsem to dokoukat do konce. Akční, napínavé, líbivé. Natočeno tak dobře, že mě nepustilo ani na záchod. ()
Rozhodně slušný film, který s Twillight ságou a dalšími zfilmovanými povídkami z časopisu Bravo a Cosmopolitan nedá srovnávat. Bližší mi přijde srovnání s Hunger games, kde jasně vystane zásadní problém Divernce a to je její nevýraznost. Nevidím jediný důvod, proč film vidět (jednou? dvakrát?) a prvek, který by ho odděloval od ostatních vizí budoucích světů bez špetky hlubšího zamyšlení. Ani hrdinov/postavy nejeví charizma. Film z pohledu tvůrčího týmu je kvalitně odvedenou prací zjednodušenou na základní potřeby filmového diváka. PS: využití zásadní a fantastické hudby od Woodkida Run Boy Run chválím, popravdě klidně tam mohlo být celé album a mohlo by to docela sedět;-). ()
Kdyby Hvězdná pěchota byla myšlena vážně, bude vypadat podobně jako Burgerova prosluněná dystopie. Ústřední idea je přitom sympatická, a kdybych byl teenager vypořádávající se s pocitem, že mi nikdo nerozumí a nikam nepatřím, neměl bych problém se v příběhu najít. Námět šikovně využívá duševních pochodů dospívajících, kteří se cítí být společnosti tlačeni do úzce vymezených škatulek. Selhání ve zkoušce dospělosti zde oproti reálnému světu není důvodem k zoufalosti, ale naopak příležitostí, jak vykročit z cesty nalajnované rodiči a následovat své srdce. ___ Jenomže čeho Tris dosahuje svým útěkem před nařízenou rolí? Hlavní a narativem nezpochybňovanou formou sebevyjádření se pro ni stává násilí. Respekt si získává riskantním jednáním a tvrdostí, nikoli rozvahou nebo důvtipem. Ačkoli si frakci zvolila dobrovolně, sama sebou být nemůže – před ostatními se musí přetvařovat, aby je přesvědčila, že mezi ně patří (velký test v přetvářce pak bude muset podstoupit v Rezistenci). Samotná militarizace mládeže není kódována negativně, to je teprve její zneužití jinou frakcí, příznačně Sečtělými. Zbraně jsou v hodnotovém žebříčku filmu nadřazené knihám, což by mohlo být chápáno jako varování před radikalizací nejen americké společnosti – kdyby ve filmu byla přítomna nějaká ironie a odstup od postav. ___ Film mlží ohledně toho, kdo nebo co představuje hrozbu, před kým nebo čím mají Neohrožení město chránit. Očividně neprobíhá žádná válka, které má být zamezeno. Potřeba silné defenzívy vyznívá jako paranoidní ideologický konstrukt jako z dob studené války. ___ Největší paradox tkví v tom, že Tris její zrada důvěry rodičů dovede zpátky tam, kde film začal. Její rebelie nevede k revoluci, ale k potřebě obnovit dřívější pořádek. Samotný koncept sociálního inženýrství, které vytěsňuje lidskou přirozenost ve prospěch předvídatelné a tudíž snáze manipulovatelné společnosti, zpochybněn není. Zkažení jsou jen jednotlivci jako Jeanine. Starý (rodičovský) systém je automaticky chápán jako správný, čímž Divergence nechtíc „nastavuje zrcadlo“ teenagerům snícím ve virtuálním prostoru o tom, že jdou proti proudu, zatímco ve skutečnosti se ztráty dosavadních jistot děsí a dávají za pravdu statu quo. ___ Pojetí života jako videohry je obsaženo minimálně ve volbě frakcí (jako v RPG), v zapojení oblíbeného herního módu CTF nebo v tom, že většinu filmu tvoří výcvik s drobnými šarvátkami, nikoli ostrá akce s vážnými konflikty (což z velké části platí i pro Rezistenci, kde jsou namísto smrtelných používány jen uspávají náboje a kde se nejokázalejší akční scény odehrají pouze v mysli hlavní hrdinky). Zatímco v prostoru svých snů se protagonistka dokáže ubránit všem živlům (země, ptáci, oheň, voda a – největší hrozba pro každou neposkvrněnou dívku – muž), když neškodný pseudo-rebelský trénink skončí, musí Tris zachránit její matka – v reálném světě si dívka sama neporadí (v Rezistenci ji pro změnu opakovaně zachraňují její mužští parťáci). ___ Kromě toho, že je filmová verze knižního bestselleru svým vyzněním stejně zmatená jako člověk poprvé konfrontován s problémy dospělosti, zásadně selhává dramaturgicky. Na 140 minut je děje pomálu. Postavy ke svým cílům směřuji buď zbytečně složitou oklikou, nebo využijí nepřesvědčivé zkratky. Napětí více než poloviny filmu vyplývá jen z očekávání, kdy se Trisina nezařaditelnost provalí – žádný vážnější konflikt není v dohledu. Od skrznaskrz knižní expozice je patrná doslovnost scénáře, který postavy neinvenčně nechává říkat, kdo jaký je, co cítí, co a proč chce udělat. Celý film se odehrává v podivně umrtveném světě a velmi nedůsledně promyšleném světě. K tomu si přidejte špatné CGI a další zápornou postavu mocné ženy (stejně jako v Elysiu, Hunger Games nebo Snowpiercerovi), tmářsky stigmatizující ženskou snahu dostat se na vedoucí pozice. Tematicky by to chtělo dystopii pro dospívající, která je sama dospělá a od dospění neodrazuje. Stylisticky něco alespoň náznakově revolučního. 50% Zajímavé komentáře: Eodeon, k212, maddy, erased, Anderton, Kali4, Triple H, noriaki, MorningStar () (menej) (viac)
Žánr by sám o sobě zatracovaný být určitě neměl, ale... bože. Kromě zřejmé absence "stylu" a vlastní tváře mě rovněž neustále vytáčel soundtrack sestavený z hitových písniček a zejména ty dvě od Woodkida, které pouštěli pořád dokola a dokola a dokola. Supr cesta, jak způsobit, aby váš film působil stoprocentně neautenticky. ()
Galéria (167)
Zaujímavosti (39)
- Angličanka Kate Winslet (Jeanine) ve filmu mluví s americkým přízvukem. (MissSimm)
- Shailene Woodley byla první volbou pro roli Tris. (Hal_Moore)
- Aaron Eckhart byl původně obsazen jako Andrew Prior, ale před začátkem natáčení vypadl a byl nahrazen Tonym Goldwynem. (willy1)
Reklama