Veronika se rozhodla zemřít

Neměla byste opouštět tento život bez toho, aniž byste si uvědomila, že za to stojí….. V tomto malém lidském příběhu o několika osudech si na své nepřijdou pouze hledači a sběratelé mouder, ale též milovníci psychologických studií. Co jiného je pohled do života sebevraha. Jací jsou lidé s přáním umřít? Blázni? Nebo jsou jen nešťastní? Šílenství je neschopnost vyjádřit své vlastní myšlenky. A sebevrahové mohou být lidé, pro které jsou pravdivé příběhy nudné. V obou případech jde o záchranu duše. Dokázat si uvědomit tu krásu ŽÍT S VĚDOMÍM ŽIVOTA! Třeba to s pomocí Veroniky dokážete i VY! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.12.2009)

"Zelená je nová černá. Zelená není nová černá. Copak nikdo jiný nepostřehnul, že se všichni totálně zbláznili? Proč se tak bojíme vidět věci v jejich pravém světle. Podobné slogany úspěšně odvracejí naši pozornost od hodnot, na nichž skutečně záleží. A není úniku. Chci aby se vědělo, že volím radši smrt než spoluúčast na kolektivním šílenství světa, ve kterém žijeme. Tohle není skutečný svět, sbohem." (13.09.2017)

Veronika se rozhodla zemřít je asi jediná knížka, kterou jsem od Paula Coelha četla, a přesto, že nepatřila mezi ty nejhlubší a nejoriginálnější, měla celkem dobrou poentu, hodně zajímavé myšlenky a výborně zobrazené ty zvláštní a křehké vztahy mezi lidmi v léčebně. To všechno se ale v tomhle filmu z příběhu jaksi vytratilo a zůstala jen jakási obyčejná historka dvou lidí, co se dají dohromady po společném pobytu v blázinci... (01.03.2011)

Popsání, proč to dál nešlo, samotný zoufalý akt, záchrana na poslední chvíli a krutá zpráva. Sny jsou dávno pryč, tik tak tik tak. Neoperabilní výduť na srdci, která se jednou protrhne. Úspěšná a zdánlivě spokojená (jinam velmi slušná) Sarah Michelle Gellar se tak ocitá v soukromé psychiatrické léčebně a divák si nepřeje, aby vyběhly titulky, které budou znamenat jediné. Nakonec si pro nás tvůrci přichystali několik překvapení, takže milovníci látek z pera Paula Coelha si přijdou na své. Milé drama o druhých šancích a záchraně jedné duše, kdy se konečně můžeme chovat tak, jak chceme a okolí to musí respektovat. Potěší umírněné herectví, rozumné tempo i délka. Neměl jsem žádná očekávání, o to víc jsem si výsledek užil. (04.09.2017)

Fúúú, kdyby si po tom úvodním tříminutovém monologu hlavní hrdinka prohnala hlavou kulku a film skončil, byl by to naprosto geniální kraťas. Ono to ale pokračuje dál s nějvětším (ale přežitelným) negativem - je to hrozně předvídatelné, čitelné a nepřekvapivé. Opravdu, nic, co se v tom filmu stalo mě nepřekvapilo a nedá se říci, že bych to nečekal. Mám filmy z blázinců rád, protože v nich vystupují netypičtí lidé, trochu odlišní od té masy, kterou potkáváte v běžném životě. A tady jsou lidi zajímaví. Do filmu jsem šel, aniž bych věděl, o co jde, hlavně proto, že jsem chtěl vidět "starší" Sarah Michelle Gellar (a zjistil jsem, že bych ji chtěl vídat ve filmech více, protože její starší verze mi sedí a je sympatická mnohem více, než její mladické role). Trochu mě mrzí, že byla ve filmu jediná, které scénář a příběh prakticky vůbec neumožnil hrát. Ona tam jen byla, jen jako velké obří zrcadlo, od nějž se odrážely ostatní postavy, v rámci možností a předložených témat zajímavé a herecky alespoň nějak průbojné. Ten konec mě vyloženě zprudil. (03.04.2017)