Veronika se rozhodla zemřít

Sebevraždu beru v potaz pouze v případě, že je člověk nevyléčitelně nemocný a stávající léčba by jen prodlužovala jeho utrpení. Není pro mě tedy jediným východiskem z beznadějné situace. Život je dar. Každý den by se měl skutečně žít a prožívat. Je to přece zázrak, že se ráno probudíme a můžeme vidět východ slunce. Většina lidí, kteří se pokusili o sebevraždu, se o ni budou poukoušet dál, dokud se jim to jednou nepovede a oni odejdou z tohoto světa. (05.01.2010)

Touto adaptací jsem si jen potvrdil moji domněnku - Coelhova tvorba se pro film prostě nehodí. Režisérka "Veroniky" si to evidentně nemyslela, proto vznikl snímek, který je naprosto zbytečný. Tam, kde autor knihy popisuje duševní rozpoložení hrdinky, se tvůrci filmu neohrabaně přesouvají z jednoho obrazu ke druhému, bez nějaké snahy vysvětlit to, jak se pacientčin náhled na život postupně vyvíjí - vyprávění tak vyznívá šablonovitě a nepravděpodobně. Režisérka se evidentně bála jakékoliv invence, proto jsem byl svědky neskutečné nudy, v níž většina dialogů působila vyumělkovaně, a co je nejhorší - ideově prázdně (což je u zpracování předlohy, která si zakládá na myšlenkových impulzech, fatální nedostatek). Takhle by se dalo pokračovat donekonečna (hrubě načrtnuté postavy, které jsou v příběhu jen do počtu; neschopnost vytvořit zajímavější okamžik; nevyrovnané herectví SMG…). S výjimkou prvních 15 minut není téměř o co stát. 4/10 (31.12.2009)

Paulo Coelho není můj oblíbený autor, ale možná to je jen proto, že jsem od něj zatím nic nečetl. Vlastně jsem do jedné knihy nahlédl, přečetl několik stránek, řekl si, že by mě to mohlo zajímat, ale už se k tomu nikdy nevrátil. Snad někdy v budoucnu. Téma filmu je rozhodně zajímavé a je provedeno tak, že z toho člověk nebude mít depku dalších 24 hodin. Sarah Michelle dokazuje, že hrát umí, i když si netroufne na všechny polohy. Zajímavý náhle do života lidí, kteří potřebují pomoc. Není to ohromující dílo, ale zaujme. (08.04.2014)

Veronika sa rozhodla zomrieť nie je zo začiatku ničím výnimočný príbeh. Rovnako ako jeho knižná predloha aj on pokryvkáva v stupňovaní deja a niektoré podnetné a pekné myšlienky a celkový dokonalý obraz bláznovstva, ktorý je tu vytvorený, tak upadá do veľmi zvláštnej polohy práve vďaka tomu, že sa dej nestupňuje tak ako si to príbeh vyžaduje. Možno práve to robí knihy Paula Coelha také iné a čítané. Lenže ani jedna neprekoná lyrickosť Alchymistu. Veronika sa rozhodla zomrieť nemohla dopadnúť vo filmovej podobe lepšie. Emily Young s neskrývanou precíznosťou a detailnosťou vytvára sondu do hĺbín duše obyvateľov blázinca Villet. Film sprevádza krásna hudba, ktorá ako keby presviedčala diváka, že sa pozerá na niečo výnimočné a skutočné. Sarah Michelle Gellar má veľa svetlých momentov - hlavne ten s klavírom bol asi najsilnejším momentom celého filmu. Potom si to trocha kazí, neustálym chodením, pri zvláštnom čľapote šľapiek, ktorý ju sprevádza všade kam sa pohne. Najvýraznejšou postavou je Tucker, ktorého tichý prejav, je tak dokonale minimalistický a až na záver, kde mu ten plač neverím, hrá dokonale. Všetkých ale hravo strčí do vrecka Thewlis, ktorý nemá ani jednu prázdnu scénu a ako doktor Igor je dokonalý. Film aj napriek tomu, že je pekný a rozhodne vo vás niečo zanechá si nezaslúži plný počet - už len kvôli Gellarovej, ktorá nie všetky scény zvládla ako mala a kvôli zmene prostredia, zo Slovinska na USA. Pre mňa je to rovnako zlé ako keby sa Harry Potter odohrával v Japonsku. (19.02.2010)

Tak tohle je podle mě dílo, které si zaslouží pozornost. Celý film jsem od pokusu o sebevraždu litovala Veroniky, že ty všechny špatné zkušenosti, které měla budou tím posledním co v životě zažila a bylo mi ji strašně líto. Zároveň tak děj pozvolna "oťukával" další postavy do kterých by člověk neřekl, že vůbec patří do společnosti "bláznů" v dějovém pozadí..Scéna kdy si Edward uvědomuje, že život není jenom zklamání a pozná štěstí ve formě krásné dívky díky které začně zase mluvit a uzdraví se a poté spolu utečou a při východu slunce kdy si Ed myslí, že Veronika je mrtvá a poté se probudí a vlastně se tak rozluští celá záhada filmu a to, že by si měla vážit každého dne kdy je na světě-to podle mě popisuje krásu.Takovéto filmy by měli pouštět sebevrahům a nebo stačí každému kdo ztratí chuť do života.Ono někdy pomůže(ačkoliv to zní morbidně)vidět utrpení jiného.Člověk si pak uvědomí co vlastně život znamená a k čemu celou tu dobu směřuje. Jedním slovem krása! (28.12.2011)