Pole v Anglii

Podľa tých extrémne rozporuplných prijatí som čakal, že Field in England sa dá buď milovať alebo nenávidieť, ale ja sa nemám problém zaradiť do toho stredu. Režijne sa tomu nedá moc čo vytknúť, čiernobiely vizuál mi tu vyhovoval, atmosféra tiež nie je zlá, či už po stránke dobovosti, ale aj trochu tej tajomnosti a určite musím pochváliť viaceré vizuálne nápadité sekvencie, tie stroboskopické scény sa mi dosť páčili. Ale dejovo to išlo dosť mimo mňa, mám rád tieto umelecké filmy, pri ktorých treba aj zapojiť rozum, ale tentoraz som tomu nielen, že ani moc nerozumel, ale film vo mne ani nedokázal vyvolať potrebu začať premýšľať. Už niekedy po tretine filme som vedel, že toto nebude nič z oblastí, ktoré ma aspoň trochu zaujímajú a tak som vlastne len vypol a zameral sa skôr na formálnu stránku filmu. A problémom sú aj postavy, je ich tu len pár, ale vôbec nikto si ma nezískal a dokonca sa mi aj mýlili, ale uznávam, že toto je už môj problém. Ale aspoň mi to celé ubehlo až prekvapivo rýchlo, síce tu vlastne len celý film pár mužov niečo riešilo na poli, ale nemal som pocit, že by sa to zbytočne predlžovalo, stále sa niečo dialo a tak som sa nestihol začať nudiť. Takže určite sa nevyhnem pocitu sklamania, od originálnych umeleckých filmov vždy čakám, že ma budú baviť, čo sa tentoraz tak moc nevydarilo, ale na ten priemer mi to bez problémov stačí. 56% (27.09.2016)

Paralela k Refnově cestě peklem Valhalla Rising hodně na místě. Ale Dánův film je mnohem důslednější, protože respektuje alespoň nějaký řád (řád obrazů) a jasně odděluje realitu a halucinace - čili má ujasněnou perspektivu. Zároven o třídu lépe pracuje s historickou stylizací, Pole v Anglii proti němu skutečně vypadají jako výlet party zkérovaných šermířů na sousedovo pole, při němž je natočil talentovaný kameraman. Scénář Benovy manželky měl možná zajímavý nápad, ale jinak jde o pozoruhodný zmetek na pomezí pubertálního pokusu o "extravagantní povídku s historickou tematikou" a šermířského vystoupení "Vykutálená smaženice". Princip "když už postavy dlouho a archaicky mluví, dej tam péro, venerické choroby, hovno, pivo, ženské nebo kopanec do prdele" jako dlouholetý autor hradních výstupů držím v úctě a Amy Jump je v něm hodně zběhlá. Frky to má vážně slušné. Ale jinak to alibisticky sází na popření veškerého smyslu a řádu, což někomu může připadat "výstřední", mě to připadá pubertální. I ten nejtuctovější historický skeč Monty Python jde mnohem hloub. Pole v Anglii jsou místy až amatérsky neobratné, mají na můj vkus málo stroboskopických scén (tu s lanem fest blbou, tu s dědečkem hříbečkem docela fajn), téma pána a rába vždycky pochčije nějaká samoúčelná nepředloženost a někteří herci by byli dobří tak v mém slavném vystoupení Krvavá hostina aneb konec opovědníků. Jinak ale paradoxně docela sympatická kravina, od fuckujícího rejži až po exodus diváků ze sálu. Už se na ty suchohřiby každopádně vybodni, Bene a natoč něco fakt radikálního. Tyhle infantility si nech pro psychotropní dýchánky se svojí starou. (05.07.2013)

Prečo by mal byť film s vojnovou tematikou čisto dávkou mizérie? Prečo by mal byť film s vojnovou tematikou len o bolestnej reflexii marazmu? Prečo by mal byť historickým balíkom alebo kritikou? A prečo by mal byť film s vojnovou tematikou o vojne? Wheatleyho film Field in England svojím prístupom k téme nápadne pripomína Jodorowskeho westernovú snímku El Topo, ktorá si robí zo žánrového zradenia takisto len povrchový plásť, do istej miery plásť mierne mystifikačný, a vo svojom vnútri rozohráva úplne inú, svojskú a ráznu hru s divákom, naratívom a témou samotnou. ......... Snímka postráda pevnú dejovú štruktúru a mení sa na sériu epizód, ktoré zachytávajú družinu vojakov s farárom na ceste naprieč "krajnou nikoho", pričom hĺbkovo sleduje ich psychedelicko rozpad, podaním balansujúci medzi cynickou groteskou a deprimujúcimi sekvenciami, nahustenými atmosférou snúbiacou des a psychedéliu do jedného flexibilného celku. ......... V neposlednom rade, Wheatleyho "ansámbel" funguje aj ako posmech mierený do radov vojnového filmu. A triafa sa. Majú to na svedomí práve bohato dávkované pasáže, kde sa tragické či vážne scény spontánne dostávajú do úplne roviny absurdného čierno-čierneho humoru, myslím, že netreba považovať za prekvapivé, že filmár z Veľkej Británie sa v nich približuje práve "pythonovskému" zabávaniu, alebo scény, kde sa robí "z hovna niečo" (nepochybujem, že Wheatley vykonal jedno z najpoetickejších nasnímaní "cesty na veľkú potrebu"). ........ Primárnou devízou Poľa je samozrejme formálna stránka. Aj tou film pripomína už spoemunté Jodorowskeho westernové podobenstvo, no bez tak mimoriadnej dávky surreálna v narábaní s kompozíciou objektov a dialógov. Field in England strieda nádherne snímanú krajinu s blízkymi zábermi do tvárí postáv, na to hádže kilogramy halucinofénnej práce s kamerou, ktorá je samozrejme vďačným prostriedkom klimaxu a v neposlednom rade vie efektne vkopomovať, zo začiatku mnohokrát dosť neočakávané, makrozábery. .........Negatíva filmu sa objavujú v občasnej režisérovej neschopnosti určiť si kde-tu nejakú určitú hranicu, pri ktorej sa zastaviť. Avšak jedná sa o výtku minimálnu, čisto kozmetickú - nesmeruje k relevantným častiam, ale len k pár nepodareným vtipom v dialógoch postáv a podobným maličkostiam.......... O Field in England možno oprávnene hovoriť ako o snímke mimoriadne hustej, bohatej najmä po stránke štylistickej a výrazne kontroverznej. Táto "cesta rozkladu" naprieč krajinou (v základnej téme sa snímka môže podobať na Herzogov vizionársksky boom Aguirre, der Zorn Gottes, avšak poetika aj jazyk oboch filmov sa pohybuje niekde inde) vo forme "tripu" Je bujarou hrou s nábehom ku kultovému charakteru (bez rizika zneužitia tohoto termínu), ktorá naplní a (ne)príjemne dezorientuje skôr skupinku než skupinu divákov a spoľahlivo prefiltruje kinosálu. (07.09.2013)

"Už vím, za co nás Bůh trestá. Za všechno..." Aguirre, hněv boží zkřížený s Valhalla Rising, to celé mixnuté ujetostí Kanibal! Muzikál. Ve výsledku strašná úchylárna, která sedne asi jen dvaceti procentům diváků. Mezi které se hrdě řadím, protože úchvatná černobílá kamera, parádně ulítlé postavy a přímo zabijácké hlášky mi poskytly vskutku hypnotizující zážitek. Je to divné, nemá to řád, vzpírá se racionálnímu uchopení a svou atmosférou mě to jednoduše pohltilo, takže palec suverénně nahoru. 85 % (23.08.2013)

Nerozumíte srandě? Pro mě po náloži oscarovek velmi osvěžující oraz s obohacujícími postřehy - zatímco se bojíme pekla, tak v něm žijeme, přínosnými radami pro čerstvě povýšené, při jednání s podřízeným - neoslovuj mě příteli a nemluv na mě přímo... následuje plivanec, úleva pro nemocné - až mně bude zase dobře, rozbiju vám huby a mnoho dalších... Pro velký úspěch před koncem rychlý přehled událostí dvojmo, super sound jakož i vizuál, zkrátka, já jsem si spokojeně vrněla :-). (06.02.2014)