Cukor, med a feferónka

První povídka s nikterak originálním, ale vůbec ne špatným námětem se slibně rozjíždí, ale postupem času se z ní stává otravně ukřičená šílenost. 40%. Druhá povídka je originální a opravdu vtipná a navzdory hodně ožehavému tématu nejnormálnější část triptychu. 80%. Třetí povídka je sice dost rozvleklá, ale navzdory značné ujetosti docela příjemná. 50%. "Cukr, med a feferonka" je nejvzorovější ukázkou italské komedie, jakou znám. Střelená blbost, která si na nic nehraje a působí docela příjemně. Za doporučení stojí, ale jen kvůli skvělé prostřední povídce. 55%. (03.04.2011)

Kdybych napsal do komentáře pouze "Inu, Italové..." a případný čtenář si doplnil rok 1980, tak možná ani není třeba víc dodávat. Italský styl sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je zajímavost sama o sobě. Dle mě je to i jakási výpověď o dané době a Italech jako takových. Tedy jisté kouzlo, po italsku sladké, v dané době jeden z možných způsobů zasnění se ;-) Dnes snad i troška nostalgie? Možná :-) (08.12.2011)

Italské komedie měli vždycky své kouzlo. Divák se pobavil, odpočinul a přišel na jiné myšlenky. Bohužel ale stárnou a při dnešním pohledu mnohé ztřeštěné scénky už tolik srandovní nepřipadají. Týká se to i tohoto snímku, který ve své době byl velice úspěšný. Dnes sice také dokáže pobavit, ale už to prostě nějak není ono. Některé scénky padají až do grotesky a snaží se pobavit za každou cenu. Někdy herci strašně přehrávají a vypadají, jako by zrovna byli smyslů zbavený. Na druhou stranu se ale vůbec nejedná o špatný film. Stále je to dobrá komedie, která sice už tolik neoslní, ale na odpočinek je dostačující. (09.02.2014)

Blaznivá a šíleně ukecaná taliánská povídková taškařice, od mistra Martina, který je s dřívějška podepsán po takovými mistrnými giallo kousky jako "Strange Vice of Mrs. Wardh", "Torso" nebo spaghetti westernem "Mannaja". Tento film jsem neměl možnost nikdy předtím vidět, ale jak jsem zjistil že v něm hraje božská Edwige (jedna z dvorních režisérových hereček, už od jeho prvního filmu), musel jsem to vidět, trochu nám zestárla, ale na jejím hereckém espritiu to nebylo vůbec znát, navíc si zde střihla opět jednu lehce erotickou scénu, což u ní bylo dá se říct pravidlem. Skvělý starý dabing, jedno velké plus a spousta bláznivých scén, různých zmatků a neuvěřitelného kecání, ach ty italové, ti by vám za pět minut vykecali díru do hlavy. Povídky jsou různých stylů a kvalit, občas místy trochu nudí (trochu druhá), ale ne zas až tolik, na "Nové strašidla", jako celek, tohle ale zdaleka nemělo. 1. povídka 3*, 2. povídka 2* a 3. povídka Taxikář opět za 3*.. (25.05.2010)

Tri poviedky vypovedane v sudnej sieni ukazovali osudy troch typkov, ako sa s ich zivotmi zahrala nestastna nahoda. Prva poviedka bola neznesitelne ukecana, ale nie zla. Zamotany pribeh okolo toho nestastnika ma zo zaciatku aj troska bavil pri tom aute, ale dalej to bolo troska nudne a nie prilis zabavne. Druha poviedka bola z tejto trojice najlepsia. Chlapik preobleceny za zenu, aby si nasiel nejaku pracu malo svoje caro, co sa tyka humoru a priebehu deja. Posledna poviedka o osude taxikara ma tiez bavila a tie jeho hlasky o prehnanej starostlivosti o svoje auto ma aj rozosmiali. Dej pribehu uz bol slabsi, ale nie najhorsi. Celkove resume je taky priemer, kde toho humoru aj mohlo byt viacej. (29.07.2012)