Odpad město smrt

Očekávání zůstalo nenaplněno. Měl jsem především problém s humorem snímkem. Chvíli mi připadalo, že se asi mám smát, jindy mě spíš mrazilo. Trvalo mi také, než jsem si zvykl na divadelní formát, hodně zvláštní dialogy a ještě podivnější postavy. Postupně mi navíc začala nit filmu utíkat, sice nuda na řadu nepřišla, ale stále se nemůžu ubránit pocitu, že snímek zůstal někde na půl cesty. Počin hodný pozornosti to jistě je, avšak hodnotím pouze průměrem. (04.08.2013)

Odpad (Prostitutka) město (Praha) smrt (PKD). Zachycení stavu, který dnes již neexistuje. Pražské komorní divadlo (PKD) ukončilo svou činnost v průběhu roku 2012 a Odpad město smrt je jedinečným epilogem uznávaného a oceňovaného souboru. Filmový přepis Fassbinderovy hry je svébytným podobenstvím lidského úpadku, korupce a nenávisti vůči druhým i sobě samému, přičemž kombinuje zcizující divadelní projev s filmovými postupy. Vysoká míra stylizace (jednotlivých záběrů či dialogů), dokonalé sepětí a souhra herců PKD a vůbec celkové zpracování dávají filmu nálepku ojedinělého projektu, který možná neosloví každého, ale většina si ho díky sugestivním obrazům zapamatuje. (11.11.2014)

Naprostá lahůdka, jen nevím, zda napsat filmová či divadelní. Neviděl jsem předlohu, což je v mém případě vždy velké plus, neboť k filmovým adaptacím divadelních děl jsem nesmírně kritický a téměř nikdy nejsem spokojený. Hřebejkův počin ale považuji za jakousi poctu, vyjádření obdivu a respektu práce Dušana Pařízka a jeho ansámblu. První obrovské plus je špičkový scénař plný úderných vět a krásných i smutných myšlenek. Druhé plus excelentní výkony sehrané herecké party, jíž vévodí Gabriela Míčová. Třetí plus celkové vykreslení atmosféry, měl jsem pocit, že jsem přímo vtažen do děje, do doby. Jsem nadmíru spokojený. A připojuji se k věčnému a opakovanému spílání pražským radním, že dopustili, aby tak výjimečný soubor zanikl. Dejvické divadlo tak v Praze ztratilo jediného relevantního konkurenta. (19.11.2014)

Viděno na festivalu Finále 2013. Musím říci, že nesleduji novinky a nezajímám se předem o tvůrcích filmů. Většinou jen tak nějak vlezu do sálu a pozoruji. Nutno podotknout, že mě přepadla mírná nervozita a panika, když jsem v předfilmové delegaci viděl Hřebejka. Zůstal jsem, nechtěl jsem se v danou chvíli a čas připojit k popíjejícím filozofům a jejich výkladům o axiomech. A dostal jsem to, co od filmových děl očekávám. Zážitek a prožitek. V míře vrchovaté a formě velmi blízké mému srdci. Samozřejmě se může spekulovat o tom, kdo tomuto sympatickému projektu pomohl ve svém vynikajícím provedení. Jestli dílu vtiskl výraznější tvář scénář mého oblíbeného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera, či divadelní adaptace Dušana Davida Pařízka, nebo herci divadla Komedie, kteří tyto role měli prožité už tolikrát. Ale nic z toho nemění na faktu, že jde o velmi výrazný umělecký počin. Kulisa paláce Lucerna byla zvolena velmi vhodně a dokonale zapadá do atmosféry filmu. Monology a dialogy vynikají svou inteligentní přesností. Slova létají, nebo jen tak proplouvají. Trefují se, i míjejí svůj cíl. Buší, zurčí, navazují na sebe se samozřejmou lehkostí, bzučí, štěkají, bodají, stékají, jsou ozvěnou nevyřčených vět i skutečností lidského společenství. Jejich síla odhaluje lidská nitra, psychiku jednotlivců, zakořeněný strach, tápání, bezvýchodnost, prodejnost, úplatnost, životní i společenskou vykořeněnost. Marná je snaha o hledání štěstí, vlastní identity, normálnosti. Při neznalosti cesty, či směru se do bahna marnosti, zkaženosti a dekadence zapadá hlouběji a hlouběji. Herci excelují: nešťastná prostitutka Romi (Gabriela Míčová), bohatý Žid (Martin Finger), pasák Franz (Stanislav Majer), transvestita Müler (Martin Pechát), paní Mülerová upoutaná na invalidní vozík (Dana Poláková). A Židův poskok Oskar (Jiří Černý), pro mě nejlepší herecký výkon ve filmu. Slova, marné hledání, dekadence, strach. Strach z okolí, ze skutečností, z představ, ze sebe samotného. A můj osobní chtíč po prožitku byl ukojen. Alespoň na malou chvilku. Alespoň na okamžik. (23.09.2014)

Překvapivě působivá adaptace zřejmě dobré divadelní hry nebo německé filmové předlohy, kterou chci někde vidět. Výborné obsazení všech rolí (až je mi líto, že jsem nikdy nebyl na téhle partě v Divadle Komedie v Pařízkově éře) a výkony (opravdu dobrá uvěřitelná líbačka!), díky divadelnosti jsou dialogy dobře napsané. S dnešní dobou tvoří Pechlátův týpek s obavami z islámu a migrace pobavující kontext. Filmu dodává dobrou noční atmosféru zkaženého města kamera a práce se světlem. Kdyby radši vznikalo víc takových filmů. (08.10.2019)