Orange Is the New Black

Co se týká humoru, je u mě Joe Caputo na špici, s ním mám fakt jistotu, že se budu bavit. Děj seriálu se odehrává ve věznici, přesto byla jedenáctá epizoda věnována hlavně zakládání odborových organizací a bylo jedno, zda jde o dozorce nebo o nelegální prodej fetišistům. Bylo se u čeho zasmát, ale stále drhne přechod na vážnou notu. 3*+ (27.04.2019)

Dvanáctá epizoda mě v žádném případě nenudila, na druhou stranu mě ale taky ničím nenadchla. Tvůrcům se sice podařilo dostat do děje humor, pokusili se zahrát i na vážnější strunu, ale v předchozích řadách jasně ukázali, že to umí líp. Taky nevím, jestli si toho všimli, ale nějak se jim ze seriálu vytratil prvek napětí. (27.04.2019)

Přestože mi závěrečná epizoda opět připadala být příliš dlouhá, patřila k nejvydařenějším dílům třetí sezóny (je smutné, že to asi ani není pochvala). Mně se už tradičně postaral o zábavu hlavně Joe Caputo, ale pobavil mě i kmotr a vyvrcholení nespokojenosti dozorců. 4*- (27.04.2019)

Po tom zoufalství, které mi tvůrci předvedli v předchozí sezóně, jsem s takovým kvalitativním skokem vůbec nepočítal, ale stalo se. Asi bych měl brát třetí řadu jako tvůrčí výpadek, protože čtvrtá mě velice bavila, přinesla pořádnou dávku humoru, nezapomnělo se tentokrát ani na kvalitní drama s propracovanou atmosférou, takže mi nehrozila žádná nuda u epizod plných trapné vaty. Fakt jsem se dobře bavil. (30.04.2019)

Čtvrtá sezóna neodstartovala vůbec špatně, ve srovnání s úvodem minulé řady došlo k velkému zlepšení. Nemusel jsem totiž bojovat s nudou, přistoupil jsem na to, že tvůrci dělají z amerického vězeňského systému naprostý absurdistán a velmi slušně jsem se bavil. (28.04.2019)

Druhá epizoda se mi zdála být sice o půl hvězdičky slabší než předchozí díl, ale i tak měla solidní úroveň. Pravda, hlavní postavu seriálu jsem si nikterak neoblíbil, ale přiznávám, že mě baví, když se vznáší na svém obláčku z falešné sebedůvěry. Zasmál jsem se, na rozdíl od třetí sezóny jsem si všiml i funkční dramatické linky, takže hodnotím za 4*-. (28.04.2019)

Tentokrát se tempo příběhu mírně zpomalilo a epizoda mě vrátila v čase do předchozí sezóny, hodně se mluvilo, řešily se ale spíše malé, nepodstatné záležitosti, dějová linie, která slibovala nějaké to napětí a zahuštění atmosféry, se prakticky vytratila a ubylo i humoru. (28.04.2019)

Zatímco v předchozí epizodě děj lehce usínal, tady to nehrozilo. Tvůrci zase jednou kvalitně zvládli i vážnější odstíny příběhu, ale přitom nezapomněli i na pořádnou dávku humoru. Nebyl to sice pětihvězdičkový díl, ale pobavil mě a čtyři kousky si ode mě určitě zasloužil. (28.04.2019)

Z průběhu páté epizody jsem nebyl úplně odvázaný a nechystal jsem se zrovna hýřit hvězdičkami, ale s Joe Caputem jsem se na konferenci fakt bavil a u závěru dílu jsem se brutálně chechtal. Založit v rámci zlepšení vztahů ve vězení omylem rasistickou skupinu, to už je umění. (28.04.2019)

I šestá epizoda patřila k těm, které s klidem válcují díly třetí sezóny. Rozhodně jsem se měl čemu zasmát a musím znovu zopakovat, že tvůrcům začala ve čtvrté řadě fungovat dramatická zápletka, kterou jsem ve třetí tak postrádal. Zatím se dobře bavím. (29.04.2019)

Po třetí sezóně jsem v takový vývoj příběhu nedoufal ani náhodou, teď mám pocit, že scénáristé bojovali s nějakou těžkou chorobou likvidující mozkové buňky, kterou se jim ale podařilo překonat. Epizody čtvrté řady jsou nesrovnatelně lepší a fakt se u nich bavím. (29.04.2019)

Přestože byla předchozí epizoda přece jen silnější, ponechal jsem i tentokrát pětihvězdičkové hodnocení, protože jsem byl i tak hodně spokojený. Debata o rasizmu mezi Judy King a Poussey mi způsobila otok bránice, ale hrálo se výborně i na vážnou notu. 5*- (29.04.2019)

Devátá epizoda se mi zdála být až příliš vážná, přece jen jsem si v této sezóně zvykl na návrat humoru, tady se ale vyskytoval spíše sporadicky. Celý díl tak stál hlavně na dramatických událostech, ty naštěstí tvůrci zvládli, takže jsem se nedočkal žádné zbytečné nudy. (29.04.2019)

I když jsem byl rád, že se mi vrátila má oblíbená figurka, musím přiznat, že mě její drogový problém začíná dost otravovat, protože zbytečně brzdí tempo příběhu. Sice mi opět chybělo větší množství humoru, ale jinak jsem byl s vývojem vcelku spokojen a závěr mě hodně pobavil. (29.04.2019)

Tak v tomto případě jsem na humoru nebazíroval (i když trojka s Judy King měla grády), o všechny klady se postarala dramatická část, tvůrcům se zase jednou podařilo vyprodukovat pořádně tísnivou atmosféru a celá epizoda mě převelice bavila. (30.04.2019)

Dvanáctá epizoda navázala na předchozí díl nejen dějově, udržela si také jeho depresivní atmosféru a zajímavý vývoj dramatické dějové linie. Jasně, přiznávám, že se mi některé záležitosti zdály být dohnány až za hranice reality, ale na druhou stranu, co já vím o zemi neomezených možností, že jo. (30.04.2019)

Děj závěrečné epizody čtvrté sezóny pro mě nebyl tak strhující jako ve dvou předchozích dílech a měl jsem v úmyslu hodnotit čtyřmi hvězdičkami, jenže... Celé to byla vlastně jedna velká tryzna za zemřelou postavu a mé cynické já to prostě nebralo. V některých chvílích jsem měl dojem, že nezemřela Poussey v seriálu ale Samira Wiley v reálu, myslím, že tvůrci příliš tlačili na emoční pilu, a to na mě nefunguje. (30.04.2019)

Předešlou sezónu jsem dost chválil, tentokrát jsem i přes své poměrně vysoké hodnocení příliš spokojen nebyl. Některé epizody nebyly vůbec špatné, některé jsem mohl dokonce pochválit, ale i přes určitou benevolenci, kterou jsem k seriálu zaujal, mi vadily podivné kiksy v logice.V posledních třech epizodách jich bylo už tolik, že si začínám myslet, že si tvůrci scénáře psaní zpříjemňují nekonvenčními doplňky stravy. Všechno hezky shrnul už Bonaparte. 4*- (15.05.2019)

Už k minulé sezóně jsem přistupoval jako k záležitosti, která příliš nespolupracuje s realitou, díky čemuž jsem si ji dokázal užít, aniž bych se musel pozastavovat nad očividnými nesmysly, po shlédnutí úvodního dílu páté série jsem se v osvědčeném postupu rozhodl pokračovat a stále to funguje. (12.05.2019)

Skvělá atmosféra z předchozí epizody tady tak trochu vyšuměla, chvílemi jsem měl dokonce pocit, že tvůrci neví, jak se pohnout z místa, situaci ale dokonale zachraňovaly flashbacky z Friedina života, u kterých jsem se mohl opravdu dobře bavit. Navíc jsem konečně pochopil, proč je dobré chodit do skauta, macgyverovské okénko bylo fakt vtipné. (12.05.2019)