Český Alláh (S04E01)

Pořád si držím dojem, že události posledních měsíců na české veřejné scéně nabízely daleko zajímavější a důležitější materiál. Výsledkem je cílené panoptikum, které se soustředí na podružnosti. A pak je jeho vedlejší efekt nechtěná devalvace tématu. Koukejte, magoři jsou všude, tak se do toho radějc nehrňte. Špatná cesta. (22.11.2016)

Celkem vtipný i když bohuzel ne zcela objektivni pohled na ten nas srandovni boj s Islamem. Magori na obou stranach a do toho tresnicka na dortu v podobe politicke zombie Volfove akcentovala takovou tu bezradnost, ktera je s celou touhle problematikou tak nejak spojena. Asi nejsilnejsi cast dokumentu byl pohled na obycejny par muslima a Cesky, ktery skoncil jak skoncil a vcelku symptomicke bylo postupne stritliveni one damy, jak ze vztahu tak z islamu. (11.11.2016)

Pěknej dokument. Hlavně kvůli tomu, že se kromě dělání si srandu z Konvičky (což je až moc jednoduchý) zaměřuje i na stinný stránky oněch sluníčkářů. Celej dokument tak vyznívá jako prezentace dvou názorových extrémů, který se snažej mít co největší vliv, ale přitom téměř nikoho nezajímaj :) P.S. palec nahoru za zprostředkování záběrů ze zákulisních jednání Konvičky a spol. - to o týhle partičce vypoví hodně. (14.11.2016)

Zuzaně Piussi se podařilo ukázat magory na obou stranách. Snad je to dobře, škoda jen, že ty stovky dobrovolníků tady musíme reprezentovat zrovna Eva Z., mě by totiž zajímaly i názory jiného dobrovolníka (druhá dáma dostala málo prostoru). Ale asi je to tak fér, kdyby Piussi vybrala někoho, kdo si přes dobrovolnictví očividně neřeší svoje vlastní problémy (Eva Z.), byl by to pak dokument příliš neobjektivní. Nevýhodou toho, že se režisérka zaměřila na magory, je fakt, že dokument jako kdyby nám říkal: Tak se na věci veřejné a dobrovolnictví raději vykašlete, přece nechcete patřit ani k jednomu táboru bláznů? A radši ani nedomýšlet, jaké další předsudky si český občan vytvoří, pokud bude brát partnera Evy Z. jako reprezentativní vzorek všech muslimů. Natočit nějakého syrského doktora, jak léčí v ČR nemocné, by ale nebylo tak skandální. (12.11.2016)

Zábavnost snímku neupírám, obsah má pro mě dokonce pikantní příchuť. Znal jsem totiž paní Volfovou z dob, kdy šéfovala sociálně demokratickým ženám, používala jiný slovník a zaštiťovala se jinými hodnotami. Pohled zblízka naznačuje i ledascos nelichotivého o neschopnosti komunikace a soudržnosti na radikálně pravicovém křídle politické scény. To je ovšem jen vedlejší a nejspíš nechtěný efekt. Zuzana Piussi by možná mohla být pochválena za to, jak dokázala přimět obě zpovídané skupiny ke sdílnosti, ale ruku na srdce, moc se snažit nemusela. Rády se totiž pochlubily svým ideovým arzenálem. Filmu chybí měřítka a jakýkoli hlubší analytický pohled na problematiku. Ano, aktivisté jsou v nejednom případě naivními idealisty, jejich vliv a počet je ale nepatrný; naproti tomu názory druhé skupiny se staly v ČR mainstreamem s dalekosáhlým vlivem na politickou scénu a reálná rozhodnutí a fungování státní správy. V zemi, která má nepatrnou, maximálně 20tisícovou muslimskou menšinu, co žije rozptýleně, je nadprůměrně vzdělaná a velmi slušně integrovaná, v zemi, která má dlouhodobě konzervativní, velmi opatrnou azylovou politiku a tábory pro běžence zejí prázdnotou, je zajímavé spíš to, jak neuvěřitelně rychle se vybičovala hysterie a jak ovlivnila společenské klima i sdělovací prostředky. Dokument na tohle téma by byl nepoměrně užitečnější, protože čím víc se budeme honit za fantomy, tím méně energie nám bude zbývat na řešení reálných problémů. Celkový dojem: 55 %. (28.09.2017)