Všetko je stratené

Dobrá zpráva. Robert to pořád ještě zvládá. I v poměrně pokročilém věku, zdaleka už ne takovou sexy tváří, jako dřív, s jednoduchým scénářem, úplně sám, pardón, vlastně s jednou lodí, tohle všechno prostě funguje a to velice dobře. Ani jsem v to nedoufal, ale vyšlo to. Teda až na posledních 30 vteřin, ale to jsem byl zrovna na záchodě a nebo budu prostě dělat, jako že jsem je neviděl. Tenhle přímočarý film si to rozhodně zaslouží a Redford konec konců taky, je to pořád ještě borec, co ani nemusí moc mluvit a pořád mu to žeru. Stačí pohled, výraz tváře, zaklení a je to prostě pořád ještě tam. A doufám, že ještě dlouho bude. Aspoň deset let, minimálně. Nebo patnáct. Jo jasně, patnáct, to zní mnohem líp a optimističtěji! Takže Roberte, snaž se, žádný důchod ani funus a pěkně točit! (09.02.2015)

Jedná se jednoznačně o silný, skoro až němý, příběh starce na moři s tváří Roberta Redforda, do kterého se máte vcítit a prožívat jeho strasti s ním. Nechci být za barbara a tvrdit, že mě film nudil, i když to se také dostavilo, ovšem tomu srdceryvnému příběhu přeci jenom něco sházelo. Při titulcích jsem si říkal, sakra, vždyť je to tak prázdné, žádný pořádný zvrat, nic...jen volná plavba na moři. Někomu to stačí, člověku zhýčkanému Hollywoodem asi bohužel nikoliv. Nejedná se tedy o film, na který bych se hnal do kina, ale s čistým svědomím můžu tvrdit, že jako jednohubka u televize film poslouží...60% (21.01.2014)

Na vodě nerad jezdím na háčku, ale Robertovi bych dělal klidně i plachtu. Očumování němých důchodců na moři je v žebříčku mých zálib někde na úrovni dna Mariánského příkopu, o to větší uznání pro Redforda je, že jsem si v těch nejlepších klukovských letech hodinu a tři čtvrtě přál být jako on. Jedinečný film, a to nejen nápadem, ale i zpracováním. (01.04.2017)

Oč nenápadněji Vše je ztraceno působí, o to větší obdiv vyvolává pro svou nekompromisnost, nepříjemnost a všudypřítomnou úspornost, kdy až do samého závěru ze svých pozic necouvne. (Detailnější rozbor najdete na obvyklém místě.) (23.08.2014)

Hodně netradiční film. Spoustě lidí asi nesedne a řekl bych, že už vůbec není určen pro omladinu odrostlou na dnešních bombastických blockbusterech. Tohle je naopak velmi komorní, ale atmosféricky naprosto precizně vystavěný film. Jeden hrdina, kterému se opravdu všechno sype pod rukama. Jednu pohromu překoná a už musí čelit další. Minimalistický přístup z jakým je film natočen pak má naprosto maximální efekt. Skoro se tu nemluví hudba tu skoro není, ale člověk pak může o to intenzivněji vnímat ty parádní zvuky (doporučuju dobře ozvučený kino) a tím, že si hlavní hrdina nepovídá ani sám pro sebe se divák dostává do situace, kdy si může pouze domýšlet co se hlavnímu hrdinovi odehrává v hlavě. Proč se rozhodl něco udělat takhle a ne takhle divák prostě musí zvýšit vnímání a zapojit představivost. Ne říkám to dlouho v jednoduchosti je krása a přesně i v tomhle je kouzlo tohohle filmu. Dokáže to fakt maximálně vtáhnout do děje a nutí tak k neustálé pozornosti. Fakt jsem byl každou přibývající minutu víc a víc netrpělivý co bude v té příští minutě. Konec možná malinko zklamal, ale jenom malinko. Na plnej počet to nebude, ale i tak jsem nadmíru spokojen. 90% (17.12.2013)