Réžia:
Václav GajerKamera:
Jan ČuříkHudba:
Miloš VacekHrajú:
Zora Rozsypalová, Drahomíra Hofmanová, Jorga Kotrbová, Jana Vychodilová, Karel Augusta, Václav Sloup, Petr Kopřiva, Jaromír Hanzlík, Jiří Pleskot (viac)Obsahy(1)
Drsný a syrový příběh o nelehkém životě vesnické ženy a o smutných osudech jejích tří dcer... Do kin se film dostal až s pětiletým zpožděním. Existenciální a pesimistická témata se už tehdy nenosila a režisér Václav Gajer pak raději snaživě vyráběl pestrobarevné podívánky pro děti. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (18)
I tento film je důkazem, že Václav Gajer byl kumštýř. Film má spád, rvačka na začátku mu sedí. Jiří Tomek, rodák z našeho města, jakoby sáhnutí vedle, on nevypadá na rváče a kriminálníka! Karel Augusta je skvělý jako vždy. Jorga Kotrbová zase v roli kverulantky, jako vždy. Václav Sloup je šílený a ožralý učitel Hanzlík je Boží. Jak ten chlap umí zahrát ožralýho! Kamera Jana Čuříka je jeden krásný obraz za druhým. Doporučuji. ()
Skutečně reálné zpracování drsného života v jedné horské vesničce. Dramatizace příběhu se ve své době nevyhnula problémům, ostatně jako jiné snímky. Psychologie postav dává všanc těžkosti doby. Snímek si všímá hlavně ženského osazenstva, jejich počínání a boje s osudem. Do života oněch vesničanů příběh náhle skočí, a zase vyskočí. A osudy jdou dál. Jisté mouchy se tu bohužel objevují, ale to už po zásazích cenzorských nůžek tak bývá. Děj je narušen a vývoj postav ztrácí na logice. Přesto se výsledek jeví jako hodně zajímavý hodný k zamyšlení. ()
No jo, to ještě bejvaly zimy... :-) Je strašně znát, když se točí zimní exteriéry v zimě a když se to fejkuje. Tady je to tak protivná zima, že jsem chytal depku už jen z toho sněhu. Psychologie postav je velmi zajímavá a místy až dotěrná kamera působí o to naléhavěji. Hra na valašštinu má spoustu trhlin, ale většina diváků to stejně neřeší a exotická slova jako "micák" jen dokreslují nehmatatelnou dobu, kdy se děj odvíjí. Mohlo by to být před sto lety, ale pak přijede embéčko a je to až děsivé, ono je to opravdu ze sedmdesátých let. Škoda toho závěru. Mám rád otevřené konce, ale když film skončí v půlce, přece jen to není ono. ()
Výborný film, u něhož ještě vidíme ozvěnu Nové vlny 60. let. Příběh staré vdovy, jejíž dcery vzaly osud do svých rukou a Kateřina by je ráda dále chránila... Načež přicházejí zklamání. Marie přichází o muže den po svatbě na udání, že v podmínce způsobil výtržnost, nejstarší dcera se vrací domů,když se rozejde se svým manželem, nejmladší nesnese matčinu rozkazovačnost a na čas odejde - a vrátí se s outěžkem. A tady dochází k překvapujícímu závěru, který režisér nijak nevysvětlí - matku narození vnoučete načisto změní. A proto "jen" čtyři hvězdičky. ()
Vesnický román. 1) Nesympatické postavy žijí své nevlídné životy v dusivém prostředí valašské vesnice._____ 2) Zaměření čistě na rodinné záležitosti jakož i nepřítomnost soudruhování a agitačních hesel staví snímek do jakéhosi bezčasí, kdy jen z drobností zjistíme, že jsme v současnosti (respektive v šedesátých létech)._____ 3) Počáteční rychlý nástup po dvaceti minutách zpomalí. Nesporně dobře natočený snímek očividně trpí cenzorskými zásahy a faktem, že jej stříhali až v roce 1975 a bez přítomnosti režiséra._____ 4) Nedivím se, že film se přehorlivým soudruhům nelíbil...kdo by chtěl po dvaceti letech budování mít takovouto vesnici? ()
Galéria (1)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (3)
- Film bol natáčaný v Kryštofovom údolí pri Liberci. (dyfur)
- Film byl dokončen v roce 1970, ale jeho uvedení do distribuce bylo povoleno až o pět let později. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
- Film bez přítomnosti režiséra sestříhal v roce 1975 tehdejší ústřední dramaturg FSB Ludvík Toman. (Taninaca)
Reklama