Marie Kroyer

Nápad převyprávět životní příběh pocitů hledání a znovunalézaní nového smyslu života hezké Marie Krøyer vyzněl sice zajímavě, ale místy i jalově. I když účel světí prostředky, tak nad jiné si myslím, že z obrazu pojetí jejího manžela, rozporuplného bohémského malíře P. S. Krøyera, se mohlo na filmové ploše o malinko více vytěžit. Jinak z hlediska daného žánru to bylo dost dobrý. (02.03.2014)

Skoro dvě hvězdičky a i to jsem dost přestřelil. Neskutečně nudná televizní 1000x viděná rádoby historická exkurze do života nějakého zmagořeného génia a jeho trpícího okolí. Snad první film, kterému by v TV skutečně prospěly reklamy, které by ho přerušovaly - NĚCO BY SE DĚLO! ~ 1,5* (01.04.2014)

Severské filmy patří k tomu lepšímu, co současná světová kinematografie produkuje. K životopisným filmům přistupuji ovšem poněkud rezervovaně, často se u nich nudím. Tenhle film byl z tohoto hlediska mírně nadprůměrný, příběh ženy, která je manželkou malíře - schizofrenika a marně se od něho pokouší odpoutat, aby našla lásku u švédského skladatele Hugo Alfvéna, ale kterou zase během těhotenství odmítne Švéd, to je hluboká sonda do duše věčně trpící i milující ženy. Kromě těch dvou mužů je to i její dcera, která nakonec odmítá vrátit se ke své matce, která ji na nějaký čas musela zákulisním jednáním advokáta opustit... Je to vlastně velmi tragické. (16.12.2020)

Tento film má podle mých dojmů daleko do propracovaných ság, do výletů po lidských duších a hlubokých zákoutí vědomí, jak jsem u národů severu zvyklý. Jde více po povrchu věcí a jednotlivé postavy se mi zdají jen nastíněné, ale nikoliv poznané do těch svých hlubin. Ale mnohdy je ta hloubka právě jen v románech, než v životě a život sám je zkratkovitý... plný rozhodnutí, kterých pak lidé litují. Marie je oběť, ale ne ta doslovná, která je vláčena osudem. Je to silná žena, schopná se o sebe postarat. Je také malířka, jako její muž, ale nemá ten geniální talent jako on. A její muž ji to dává najevo nejen ve chvílích svých výletů do temnot, ale i ve střízlivém stavu. V atmosféře dané doby je složiné zůstat sama s dítětem a tak v čase, kdy se odvažuje k životnímu rozhodnutí, nechává malou dcerku doma. To se však vztahu matka - dítě stane osudným. Je to poměrně smutný příběh, kde jediným člověkem, co se hroutí, je sám mistr. Ostatní jsou (alespoň psychicky) pevní, ale radosti jim to v životě nepřidá. Východiskem se pro Marii stává pouze přijmout osud, jaký je a vydat se na novou cestu s druhou narozenou dcerou a možná i s jejím otcem - v tom příběh zůstává otevřený. (25.12.2013)

,,VÍŠ, ŽE TĚ MILUJU. NIKDO NA SVĚTĚ TĚ UŽ NEBUDE MILOVAT TAK JAKO JÁ. A NIKDO TI NEBUDE ROZUMĚT TAK JAKO JÁ.“ … ,,TO JE PRAVDA. NIKDO MI NEROZUMÍ JAKO TY. ALE MEZI NÁMI JE PROPAST…“ /// Mistr Krøyer a jeho okouzlující žena Marie. Malíř obdařený nadáním od Boha, potýkající se ,,s cestami do temnoty“. Pocity ženy, čekání na lásku (nebo na sex?) – takže život plný zklamání. Nuda. Láska, následný tokání a konečně (pro ni) sex. Rudá knihovna o uvadající manželce, zvláštním poutu manželů, milenci, dceři… vlastně spíš smutnej příběh, pro ty, kteří chtějí zažít chvíle blaženosti (jinejch). Film není životopisem Marie, ale zajímá se jen o její milostnej život. Neříkám, že je to špatně, ale když v tom nefiguruju já… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čumím jen na kousky založený na skutečných příbězích. 2.) Román ,,Balladen om Marie Krøyer“, který napsala v roce 1999 Anastassia Arnold, jsem nečetl. 3.) Mám doma knihovnu. Je spíš červená… 4.) Thx za titule ,,pavel1965“ a ,,ThooR13“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.11.2013)