Masaker na Wall Street

Aneb poučení pro ty, kteří chtějí být živi virtuálním obchodem s deriváty! Her Direktor Uwe má na svém kontě samé trháky - není se tedy čemu divit, že přiskotačili kanadští producenti s prosíkem, jestli na plátno hodí story o těch, co se milovali a milovali. Chudák Jim dělá řidiče u nějaké security agency, obědy navštěvuje jen díky stravenkám od zaměstnavatele (45% z cen stravenky sám přispívá) a po večerech místo zásunu či chlemtání gambáče chodí s pěknou ženou k lékaři na bezvadné kortikoidy. Zdá se vám to na piču? Nenene, brookeři při krizi s hypotéčními úvěry získají majlant, věřitelé ve fondech přijdou na mizinu a DOKONCE i jednomu poradci se vede hůře (prý manželku letos nemohl vzít na Barbados!). Inu Jim je nasrán, protože dům jde do aukce a žena si zaplavala ve vlastním moku. Ještě, že Jim má výslužku s vojny - pěknou kulovnici pamatující arcivévodu a trádá - hurá na stocks kings obývající doupata na Wall Street! 85% (28.10.2013)

Čo sa preboha stalo? Čo nám to s Uwem tí pankharti porobili... že natočil takúto pecku?! Neuveriteľné - síce trochu klišé, ale predsa dosť dobrý scenár, podozrivo kvalitné dialógy a Purcellko v najlepšej úlohe od Prison Break, ktorá mu padne ako uliata. Film, aký občas človek potrebuje, aby si uvedomil, že v tom nie je sám, a že sa sem tam objaví jeden z milióna, ktorý urobí to, čo si všetci tajne predstavujú. Záver ešte lepší ako som čakal. (26.07.2013)

V tomto případě se jedná o jednoznačně nejprofesionálněji odvedenou práci „slavného“ Uwe Bolla, a to prakticky ve všech ohledech. Jak režijně, tak scénáristicky se totiž jedná o skutečně tolerování hodné filmové dílo, které lze brát i poměrně vážně a nebudí jen dojmy rozpaků a nesnesitelnosti, jako tomu je prakticky u veškeré ostatní Uweho tvorby. Většinu filmu navíc zaujímají především dialogy, což není u tohoto tvůrce též zrovna obvyklé a dokonce dávají i nějaký ten smysl, o což víc je pak škoda závěru, čímž nemyslím jeho akční podobu, jako spíš celkové rozuzlení, které je už zase hodné jména svého autora, tedy směšné a trapné. Nicméně se vrátím ještě k pozitivům, ke kterým patří i docela slušná úroveň funkčnosti emocí a jistě musím zmínit i nečekaně přesvědčivý výkon Dominica Purcella, jenž tu sice namluví oproti ostatním dost málo, ale svou roli zvládl vážně dobře a hlavně výrazně. Co se jinak zápletky týče, přes všechny ty finanční a právnické fráze vyznívá srozumitelně a jednoduše, s jasnou myšlenkou, a pravdou zůstává, že taková situace, do které se zde dostala ústřední postava, jistě není ani trochu vzdálená mnoha a mnoha životům skutečných lidí, které tento finanční kolaps zasáhl a vážně něco takového ustát se zdravím rozumem nebylo jen tak. Každopádně, já musím zopakovat, že i přes Bollovo jméno nejde opravdu tentokrát o brakovou záležitost, ale o docela sugestivní drama, které sice neposadí na zadek, ale s jistou dávkou tolerance je určitě snesitelné a svým způsobem i značně působivé. Normálně bych tedy hodnotil dvěma *, ovšem v tomto případě jsem ochoten až brutálně nadhodnotit a tu jednu, nezaslouženou *, ještě přihodím. (23.01.2020)

Originálne inovatívne riešenie finančnej krízy a zvlásť dobrá štruktúra filmu, konkrétne jeho tématické rozdelenie na dve polovice. V prvej polke teepack postupne stratí všetko, dosiahne úplné dno a to všetko kvôli finančným poradcom, maklérom, bankárom, právnikom, proste kravatkárom, ktorí sú tu ako hlavní záporáci a v divákovi sa zatiaľ hromadí zlosť, depka, frustrácia zo systému, kde bežný človek je len bezvýznamná položka, ktorá je zaujímavá len keď má peniaze, ktorú treba čo najviac ošklbať, zatiaľ čo väčšina majetku sa hromadí v rukách malej skupinky tých najbohatších. Potom zrazu príde druhá časť, kde sa to chlapík rozhodne vziať do svojich rúk a srdce až zaplesá, dostaví sa katarzia. Nebyť však prvej časti filmu, tá druhá by nemala taký účinok. (13.01.2018)

Nechápu. Boll snad ty sračky točí schválně, protože pak nerozumim tomu, že dokáže natočit a napsat něco, jako je Assault. Ne že by se jednalo o nějaký kinematografický skvost, ale mělo to příběh, který bezprostředně reaguje na aktuální téma ekonomické krize a Boll se tentokráte vyhnul zástupu hereckých hvězd a ze známějších tváří najmul akorát Purcella a Furlonga, přičemž první jmenovaný, ačkoliv není mým šálkem kávy, byl trefou do černého. Zkrátka se jedná o solidní příběh o tom, kam až může finanční krize a bezohlednost velkých korporací zahnat člověka. Jen mi něco říká, že další Uweho dílo bude neskutečnej megashit. 75% (07.11.2013)