Je ťažké byť bohom

Žádné sci-fi pojetí, ale kronika společnosti, prostě historický film z budoucnosti, proč ne, historické filmy ohlížející se do minulosti už jsou ohrané. Domovská planeta je nahrazena diváky, vůči nim Rumata působí jako průvodce a zprostředkovatel, k divákům přímo promlouvá. A místní demonstrují zaostalost své civilizace takovými pohledy do kamery, jak kdyby ji viděli prvně v životě. German vypiplal jiný svět, animální na způsob pozemského středověku, stvořil úplně jinou kinematografii, jako by se divák ocitl v nějakém obraze Bosche či Brueghela a tři hodiny putoval mezi příšerami. Všude jen samé bahno, hovna a střeva, no prostě božská nádhera. (07.05.2014)

[AFF 2014] Naratívna anarchia, roztrúsený symbolizmus, disharmónia, vizuálny bordel, doslovný chaos na scéne, bezpočet postáv, prvkov, významov, motívov, dialógov, vzťahov a mizivá šanca na uchopenie celku. Koho nezmohla k divákovi krutá a bolestivá forma, čiernobiela kamera, pohrávanie sa s orezanou perspektívou a neviditeľnými postavami vchádzajúcimi na scénu, koncentrovaná absurdita, strácajúci sa rozprávač, rozklad, hnus, brutalita, surovosť, vulgárnosť a obscénnosť komplexne zkonštruovaného sveta planéty zamrznutej v stredoveku, ten prehral boj s megalomanskou 170-minútovou stopážou. Tých pár, čo v premietacej sále predsa len zostali, malo neopakovateľnú šancu vidieť antidivácky chaoticky štrukturalizovaný film s drsným, neučesaným audiovizuálom (bez hudby), epochálne herecké výkony, dialógy a scény ako z pera zvráteného, blato, hmlu a krv milujúceho dvojčaťa G.R.R. Martina a konceptuálno-myšlienkové filozofické presahy. Z Germanovho ponurého veľdiela bude raz (ak už nie je) väčšinovým publikom zavrhovaný kult, tým som si istý. Je to trochu ako Jodorowsky - na toto ešte nie je ľudské plemä pripravené. 80% (28.06.2014)

Být stopáž poloviční to bych možná to kálení na hlavu a soplení na okolí přetrpěl, ale zde to nemělo cenu pokračovat déle. Ani černobílá kamera, originální nápad to co na filmu ocením nejvíce zde nemělo téměř váhu. Po pár dnech přemýšlení jsem se uklidnil a vydal se na druhou projekci a opět to nedal... Obdivuhodné jak měl někdo trpělivost se tímto zabývat 13 let,... - 4. 7. 2014 - 1/6 filmu + 8. 7. 2014 - 1/2 filmu - 10% (05.07.2014)

Čo to vlastne bolo? Rozhodne to nebol filmový odraz Pietera Bruegela staršieho, ani Hieronyma Boscha, ako som pôvodne (naivne) očakával. Nebol to žiadny strhujúci rev nepreberného kvanta symbolov. Germanov posledný počin ponúka technicky veľmi plastickú, narcisticky obscénnu, voči divákovi maximálne apatickú a vonkoncom nič užitočné nehovoriacu (alebo posolstvo úspešne topiacu) ilúziu stredovekého sveta ako z nekonečnej (pre mňa cinefilnej), znudene hnijúcej nočnej mory . Adept na najbizarnejší filmový kult, pri ktorom je ťažké byť divákom. (03.04.2015)

Takhle dlouhé to musí být, aby to člověk nenáviděl, potom začal milovat, následně už zase nenáviděl a nakonec si vzpomněl, že to miluje. Hned má jeden ze života větší radost. Ideální film pro takové diváky, kteří se sami sebe ptali, jak by to mohlo vypadat, kdyby se Annaud ve Jménu růže nikdy nevymotal z podhradí. (Pro bližší poznatky viz komentář páně Andrease.) (16.11.2019)