Lea

O filmu jsem se dozvěděl hlavně kvůli Donutilově vyprávění o tom, jak ho natáčeli. Protože to místo na Slovensku znám, byl jsem na film zvědavý a po mnoha letech jsem se k němu konečně dostal. Hned na začátku musím říct, že jde v podstatě o hnusný film. Myslím tím hlavně příběh a vytvořenou atmosféru. Hlavní hrdinka Lea v podání excelentní Lenky Vlasákové (po právu dostala za roli Českého lva) to nemá vůbec jednoduché a život se s ní nepáře. Její otčím (dobrý Miroslav Donutil) ji bez ptaní prodá za stárnoucího Němce (viz obsah). V tom okamžiku se pro mě objevila nová vrstva filmu. Dvě zbloudilé duše se k sobě snaží najít cestu, když už to vypadá, že se to po velkém úsilí daří… tak se na to můžete podívat sami. Film doporučuji jako skvělou filmařinu, ale jde o hodně depresivní podívanou jen s malými záblesky naděje. Navíc je film částečně v němčině a ve verzi, kterou jsem viděl, se nikdo s titulky neobtěžoval. Překvapivě jsem rozuměl i bez nich, ale někomu to může dělat problém. (03.12.2021)

Vydarený česky filmík, zásluhou ocenený levom. Romantickú dramatičnosť nádherne "prifarbuje" zaujímavá poetika : Polnoc. Temný sen, čo svetlá zháša. Za chrbtom upír, na tvári maska úsmev šaša. Mojou  krvou zajagá sa. Prázdna noc, zakry mi oči čiapkou blázna.  Už len pre poetičnosť mam chuť dať plný počet hviezd (01.04.2022)

Moc mě to nevzalo Asi to byl původně pěkný nápad, ale fabule, která na něm byla vystavěna, je v dané době v daném prostředí silně nepravděpodobná. Valně by to nevadilo, kdyby se film netvářil, jako že by měl být k uvěření, jako snímek skutečnosti,. Kdyby autoři připustili, že si prostě vymýšlí. Jenže se brali nadmíru vážně a navíc se ještě pokouší protkat své vyprávění rádoby uměleckými vsuvkami, který můj pocit nevěrohodnosti ještě zesilují. (20.03.2010)

Křehkost, nepolapitelnost, něha, krutost. Dojem a důvod proč nedávám 100% mi způsobil zákeřný fakt, že přišla máma a oznámila, že s Lenkou chodila do školy. Vytrhlo mě to ze snění a film se stal jen hloupou kulisou. Tohle se už nesmí stát! Nechci procitat. Pro diváky, kteří jsou cyničtějšího rázu v tom lze vidět jen vleklou a nudnou hru na drama. (18.01.2008)

"Když se žena směje, máš ji v hrsti...." Když samotářský bavorský umělec Herbert Strehlow, "bručoun, který zapomněl, co je smích", toto konečně pochopí, zdá se na chvíli, že by život Lei, kterou naprosto bravurně ztvárnila Lenka Vlasáková, už nemusel být tak beznadějný. A že by i celkové vyznění tohoto filmu nemuselo být tak depresivní. První hodina filmu je totiž docela masakr. Jakýmsi zlomem je scéna, když se Herbert z překladu básně Lei dozvídá něco o jejím trpkém dětství. Film se v tuto chvíli doslova rozjasní. Úžasné kouzlo má hlavně velmi zajímavě natočená milostná scéna. Charakter Hapkovy velmi působivé (melancholické) hudby však jakoby již napovídal, že nic hezkého netrvá věčně...."Jen tráva se ptá, proč...." (11.07.2018)