Druhý dych

Radost koukat na téměř němé scény: úvodní útěkářskou z lochu, barovou s cooljazzem coby hudebním doprovodem a tancujícími děvami i tu, kdy kriminálnící čekají na kordon s platinou. Kromě toho scéna krutého policejního výslechu by klidně mohla být použita (z policie francouzské by se ovšem stalo gestapo) v nějakém odbojářském snímku - ostatně hned po Druhém dechu následovala Armáda stínů taktéž s Venturou. (17.01.2011)

Perfektně gradované drama, v němž krom kriminálky můžeme najít i zajímavé psychologické podtóny. Ať už se jedná o nefér získané doznání, brutální výslech, nebo o jedno ze zásadních poselství filmu pro milovníky starých dobrých časů - o připomenutí doby, kdy mezi zločinci a policisty stála neproniknutelná zeď a tudíž bylo snadné odlišit, kdo je kdo. (21.05.2011)

Romány José Giovanniho byly u filmařů velmi oblíbené. Možná je fascinovala jeho minulost vraha a jeho následný pobyt ve vězení, možná jsou tak dobré, nevím. Druhý Dech je inspirován skutečným zločincem Auguste Mélou. Melville se snaží ději dát punc opravdovosti a po většinu stopáže se mu to daří. I když vlastně jde zase o mytologii zločinu, která s realitou nemá nic moc společného. Venturův Gu nemá minulost a tak jeho sestup do pekla není až tak emočně silný, jak by asi měl být. (10.10.2021)

Poctivá francouzská gangsterka v níž se vše odehrává až příliš strojově, dokumentaristicky a bez emocí, které jsou zastoupeny pouze díky Christine "Manouche" Fabréga. Ano, mafiáni jsou drsní chlapíci a tak veškeré své spory řeší o to rázněji a s chladnou samozřejmostí. Prohnilý pragmatický svět, se špetkami cti, ve kterém se ani policajtovi nedá fandit. (26.11.2015)

Melville popouštějící uzdu svému smyslu pro ticho a  drsný, leč nevyhnutelný závěr. Poprvé jsem viděl Venturu v podobné roli, tedy jako antihrdinu, který na konci nestojí na stupních vítězů a jeho jindy tak dokonalá tvář spravedlivého tu dostává masku nemilosrdného zabijáka, přesto si opět jeho postava zachovává záviděníhodnou čest a i přes jeho krutost s ním nelze nesoucítit. Několik scén je pak přímo dechberoucích, třeba dlouhá a  tichem přetékající úvodní pasáž s útěkem z vězení či drsné a mrazivě tiché! přepadení ozbrojeného konvoje. Přes dvě a půl hodiny hypnoticky přitažlivé pětihvězdičkové filmové krásy. (14.12.2021)