Sakurasó no pet na kanodžo

Samotný počátek nesliboval mnohé, spíše naopak, nicméně skoro to vypadá, jako by si tvůrci chtěli vyplýtvat všechen svůj arzenál fanservicu a ecchi scén hned na startu a zbytek seriálu se už nese v o dost umírněnějším směru, který mně osobně připomenul třeba počiny studia Key, obzvláště pak Clannad. Méně vtipnější, více ukřičený a uslzený (ano, jde to) Clannad abych byl přesnější, nicméně i tak Sakurasō no Pet na kanojo určitě patří k těm anime, kterým se vyplatí dát alespoň šanci. *** (27.03.2013)

Hádám, že se někdo domníval: "Rain Man, to je film! Ale co Rain Boy, Rain Woman nebo Rain Girl?" Komu záleží na tom, bude-li porucha osobnosti působit neschopnost komunikace, zmenožní postiženému vykonávat základní činnosti a vyváží to kalkulačkou v hlavě či neuvěřitelným výtvarným nadáním. Hlavně že autor získal snadno ovladatelný nástroj na střídání dojemných, humorných a dokonce lechtivých situací. +++++ Sakurasó no Pet na kanojo využilo výprodej ideí ze second i third handu, smetiště a skládky prosmýčilo. Sterilním způsobem na sebe vrší nedorozumění a jejich vysvětlování, erotické nehody a jiné okoukanosti. Nedůvěra ve schopnost či snad nechuť zobrazit život v jeho opravdovosti dala vzniknout hlavním hrdinům, kteří snad už tím jací jsou umožňují každou situaci bez úsilí rozehrát v blbý (teoreticky i dobrý) vtip a uplakaný apel. Geniální malířka neschopná jakéhokoliv praktického úkonu, ýbrnormální středoškolák, arcisukničkář, programátorský hikikomori a hyperaktivní třeštiprdlo. Bez příběhu, s moralizujícím směřováním, situacemi, které nikoho nezajímají. Viděno 7 dílů. (24.11.2012)

Dokoukáno se silným sebezrapřením. Je to děsivě neoriginální, tvrdohlavé a na to, jak se mě to slabě dotýkalo, tak i dost ubrečené. Nápad sociálně nespolupracují a přitom talentově nadané postavy, která funguje jako katalyzátor je i slibný, ale bohužel hrozně nevyužitý. Ono to nakonec není ani moc relevantní, protože postavy trpí pro anime poměrně klasickým citovým neduhem: Dělám všechno pro to, abych ti ukázal, jak tě miluju, ale ty jsi prostě slepý jak patrona a překvapený při každém vyznání. Když pak na základě těchto nedorozumění vznikají opakovaně infantilní, trapný a řvavý výlevy plný slz, kdy se z termita dělá velryba, tak mi nervy stárly rychlostí zvuku. A víte, kdo nakonec nejvíc ostrouhá? Ti romantici, kteří čekají nějaký šťastný konec a rozuzlení. Koho si náš středoškolák vybere (zajímal by mě nějaký průzkum; já jsem pro praktičtější sympaťandu)? To by se za 24 dílů mohlo stihnout, ne? Hm, prý ne, je mi líto a to *ehm ehm* je tu fillerů doslova na rozdávání. Zaujaly mě nakonec nejvíc ty více vedlejší postavy (Jin + šílená Misaka) a co mě ve fnále hodně mrzí, je nevyužitá říležitost lidi více zatáhnout do víru a světa malování. (16.12.2016)

Sorata je mladý student, který je díky své starostlivosti o opuštěné kočky donucen bydlet na ubytovně, která je vyčleněná pro kritické případy problémových lidí. Jednoho dne dostane do péče krásnou dívku, jenž je neschopná pohnout prstem (jako by vylezla z aristokratické rodiny 17. stoleti) a tak začíná slet ecchi vtipu a trapných okamžiků jimiř si musí projít, aby jak se domnívám nakonec získal lásku oné děvy. Autoři trefně míří na otaku komunitu, jinak bych neviděl důvod proč každá z postav v ubytovně dělá něco v onom odvětví. Zatím nic moc, ale díl, dva tomu ještě dám. (09.10.2012)

Trochu netradiční pojetí středoškolského příběhu, kde se bere v potaz veškerý život studenta a není pouhým smýšlením o druhým pohlaví. Zaprvé velice humorné situace, kdy se člověk baví od začátku do konce, co je to tam za blázny. Zadruhé nádherně poukazuje na život různých tvůrců (ať už jsou to umělci nebo programátoři aj.) - jejich ambice, zklamání, radosti z úspěchů a snahy překonat sám sebe. A v neposlední řadě samozřejmě život s určitou skupinou lidí, kdy si vytvoří silná pouta mezi sebou a nakonec stejnak všichni vystudujou a budou se muset "rozloučit". (15.01.2014)