Suki tte iina jo.

No, tak k tomuto jen dvě věci - první díl mi přišel takový docela artový (začátek + konec) a ikdyž nejsem kdovíjak zkušený otaku, připomíná mi to Kimi ni Todoke. Ale třeba tomu tak nebude... Tak, u desátého dílu je mi to všechno jasné - Kimi ni Todoke lvl. rok 2012 - tedy víc o vztahu a obecně si toho v Sukitte dovolí všichni víc. Jo, docela mi to chybělo, konečně nějaká pořádná romance (po dlouhé době). Nicméně nevím, jak se to vyvine, protože Yamato a Mei (takové zajímavé, Tachibana Mei - Amagami SS + Another?) jsou pár divných rozměrů a narozdíl od Kimi ni Todoke mi to přijde zbytečně moc přehnané (11.10.2012)

Já. Chci. Další. Sérii! V druhém dílu bylo více polibků, než v kterémkoli jiném romantickém anime. Jak se neoblíbená holka zamiluje a najde si kamarády. Klišé? Jistě, že ano. Ale tohle bylo naprosto úžasné. Charaktery se pomalu vyvíjí, a nakonec i ta největší svině dokáže být milá. Kresba úchvatná. Yamato je fakt sladký. ^^ Spíše pokoukání pro holky. (05.02.2013)

Romantika nejromantičtější. Společensky vykořistěná a školní idol... Jedno klišé za druhým. Všechny se snaží tvářit, jako že klišé nejsou, a schovávají se ve vážné atmosféře, kde typické vtípky působí trochu přebytečně až nepatřičně. Ale u mě to prošlo. Na to, že se tam vlastně nic nestane, je 13 dílů dobrá délka. Příjemně jsem si odpočala a ještě se tetelila nad roztomilou a sympatickou ústřední dvojicí. (09.08.2013)

Docela milé shoujo plné čistokrevné romantiky a klišé. Hlavní hrdinka dokáže být svým chováním místy dost protivná, ale člověk si na ni zvykne. Její protějšek je typický dokonalý princ a vedlejší postavy (jak už u tohoto žánru bývá zvykem) jednoduché, jako vždy s jedinou charakterovou vlastností, zapadající pouze do kategorie "kamarád" nebo "ten zlý, který chce rozdělit hlavní pár". Nic nového. Opening je hezký, ending skvělý, animace příjemná. Fajn oddychovka. 7/10 (21.03.2015)

Opravdu nevím, jak je možné, že v jedné sezóně se objeví dva seriály, v nichž hrdince zásadním způsobem změnila život smrt "třídního" králíčka a izolovala je od kolektivu. Obě nyní proplouvají osamoceně životem, aby náhle vpadnuvší láska otřásla jejich nedůvěrou v lidskou dobrotu a umožnila jim získat nejen chlapce, ale i řadu kamarádů a kamarádek. Je s podivem, jak obě dívky snadno, ba okamžitě získají návyky, které je pasují do rolí rádců stran důležitých životních rozhodnutí. Obě lásku získají nečekaně, beze snahy, obě neustále trpí pochybnostmi, které musí asi být děsně otravné, leč chlapci je neúnavně rozptylují. Ty oscilace máměrádanemáměrádamáměrádnemáměrád by snadno vyhladily kopretinovou louku. +++++ Tonari no kaibutsu kun mi je proti Sukitte ii na yo o malinko bližší, neboť i přes značnou abnormalitu hrdinčina milce, danou jeho poruchou sociálního chování, mívá onen alespoň celou škálu nálad oproti běloprincovskému psíku, který odevzdaně má rád všechny a miluje jen ji. Popelka Tachibana si prince Kurosawu získala svoji nedostupností. Narozdíl od ostatních dívek, které by se mu k nohám složily hned, ona tak učiní až na samém konci prvního dílu. První pusa odplaví její sebevědomí a náhle zbezmocní před tím dokonalým chlapcem. Zaslouží si ho? Neví, pochybuje, trápí se. Ale on je kabrňák a stále a znovu ji činy i slovy říká: "Miluji tě, miluji tě, miluji tě." Pokud ho to neunaví tak, jako to unavilo mě po sedmém dílu, budou se milovati dodnes. Ať se dojímají jiní. Ať se seriály liší tak, aby se mohly lišit i komentáře. (24.11.2012)